Hladká svalovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hladká svalovina
Mechanismus stahu

Hladká svalovina (též útrobní svalovina) je jeden ze základních typů svaloviny. Skládá se z vřetenovitých buněk a nedokážeme jí ovládat vůlí. Její činnost je pomalá a řídí ji vegetativní soustava, neboli autonomní nervy, spolu s hormony. Je vyvinuta u bezobratlých i obratlovců.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Hladká svalovina u člověka tvoří stěny většiny orgánů (zejména těch dutých, tzn. např. střevo, žaludek, tenké střevo), ale třeba také střední svalovou vrstvu cévní stěny (tunica media). Hladké svaly se vyskytují i v kůži nebo např. v prostatě, děloze, močovodu či v oku.[1][2]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Základní jednotkou hladkého svalstva je vřetenovitá svalová buňka (tedy myocyt) o délce asi (15-)20–500 mikrometrů a šířce asi 5 mikrometrů.[1][2] Na obou pólech mohou být buď zašpičatělé, nebo různě roztřepené a rozeklané.[1] Tyto buňky obsahují uprostřed buněčné jádro, zatímco ostatní organely jsou nahloučeny spíše na obou pólech. Na povrchu je bazální lamina a kolem buněk také retikulární vlákna. V buňkách probíhá nejen pravidelná kontrakce, ale i poměrně intenzivní syntéza kolagenu, elastinu a proteoglykanů.[2]

Embryogeneze[editovat | editovat zdroj]

V rámci lidského embryonálního vývoje se vyvíjí i hladká svalovina, a to z mezodermu splanchnopleury kolem trávicí trubice. Takto vzniká vrstva hladké svaloviny kolem trávicí a dýchací soustavy. Co se týče svaloviny v cévách, ta vzniká z mezenchymálních buněk roztroušených po těle. Jinak vzniká hladká svalovina duhovky, a to z ektodermu budoucího oka.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PřF Olomouc. I. SVALOVÁ TKÁŇ HLADKÁ [online]. . Dostupné online.  
  2. a b c Svalová tkáň; prezentace PřF UK [online]. . Dostupné online.  
  3. JELÍNEK, Richard, et al Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]