Barrandov Studio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Barrandův nápis na skále

Barrandov Studio (do 1945 Filmové továrny AB na Barrandově, do 1991 Filmové studio Barrandov) je komplex filmových studií v Praze. Tyto filmové ateliéry jsou největší v České republice a jedny z největších v Evropě.

Mnohé z filmů, které zde byly natočeny, získaly Cenu Americké filmové akademie – Oscara. Občas se mu (zvlášť z úst zahraničních filmařů) přezdívá „Hollywood Východu“[1] díky neutuchajícímu zájmu západních produkcí. Od jara 2010 je navíc zájem o natáčení (a využívání dalších služeb s tím spojených) v ČR ze strany zahraničních produkcí opět na vzestupu díky finančním pobídkám schváleným českou vládou.

Pracoval jsem prakticky ve všech filmových studiích světa. A myslím, že Barrandov je jedno z nejlepších…Nikde jinde bychom tento film nenatočili tak jako tady.
— Roman Polanski, po natáčení Olivera Twista

Začátky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1921 založil Miloš Havel akciovou společnost A-B spojením distribučních společností. Na počátku 30. let 20. století jeho bratr Václav plánoval vystavět luxusní komplex rezidencí 5 km od Prahy. Miloš Havel navrhl, že k tomu začlení i moderní filmové studio včetně podpůrných zařízení. Jako místo byl zvolen Barrandov. Stavba byla založena na návrzích Maxe Urbana a začala 28. listopadu 1931. Při výstavbě bylo pamatováno na dostatečný prostor pro administrativu, sklady rekvizit a kostýmů, šatny herců, místnosti produkčních štábů i restaurační zařízení. Budovy měly vlastní elektrické sítě a výtopny, byly tu rovněž truhlářské dílny, střižny, projekční síně a laboratoře. Podle zahraničních zkušeností byly vystavěny dvě natáčecí haly o rozměrech 25 krát 35 krát 10 metrů s možností propojení. V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry svým technickým vybavením k nejmodernějším v Evropě.[2] 14 měsíců po zahájení výstavby zde byl natočen první film Vražda v Ostrovní ulici. Objem vyráběných filmů se velmi rychle zvedl – studia měla 300 stálých zaměstnanců, produkovala 80 filmů ročně a začala zajímat zahraniční producenty. V roce 1939 už ateliéry zabíraly plochu 4850 metrů čtverečných a celková výměra pozemků byla 45 000 metrů čtverečných.

V době protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Den po nacistické okupaci Československa, 16. března 1939, se ateliérů pokusili zmocnit zástupci českých fašistů.[3] Generál Radola Gajda pověřil tímto úkolem barrandovského asistenta režie Josefa Krause, který se rozhodl se svými společníky zbavit funkce ředitele Lavoslava Reichla a propustit i další židovské zaměstnance Barrandova. Tato akce se nezdařila a tak Radola Gajda posílá do ateliérů svého blízkého spolupracovníka a dlouholetého člena Národní obce fašistické dr. Ing. Zdeňka Zástěru, kterého doprovází režisér Václav Binovec a herec, režisér a producent Ladislav Brom. Ti si svolají všechny zaměstnance ateliérů, oznamují jim arizaci pražských filmových podniků a kin a znovu žádají propuštění všech židovských zaměstnanců. Miloš Havel, který je v té době mimo Prahu, nakonec telefonicky vyzve doktora Zástěru k opuštění ateliérů, což se také stane. Václav Binovec stále žádá o propuštění židovských zaměstnanců, ale je členy správní rady vykázán z jednací místnosti. Tím celý nezdařený pokus českých fašistů končí. Miloš Havel je však nakonec nacisty v roce 1940 stejně donucen k odprodeji svého většinového podílu ve společnosti a německá správa tak získává nad ateliéry kontrolu.[4] Na valné hromadě A-B Barrandov 21. 11. 1941 navrhl ředitel Karl Schulz změnu názvu společnosti na Prag-Film, Aktiengesellschaft, což bylo schváleno 10. 2. 1942 a společnost byla zařazena do filmového koncernu UFA.[5] V ateliérech se natáčely filmy české i německé. České filmy se tematicky vyhýbaly událostem doby a převažovaly historické náměty, případně komedie a jednoduché příběhy. V letech 19411945 zde byly postaveny (mj. za nucené účasti židovských pracovníků)[6] tři navzájem propojené obrovské scény (celkem přes 3400 m²), s kterými se Barrandov mohl začít srovnávat se studii v Berlíně či Mnichově, a které přitahují poptávku filmařů dodnes. V průběhu let 19401945 natočili Němci v protektorátu na osmdesát říšských filmů[7] (kromě Barrandova nacisté postupně ovládli filmovou továrnu Foja v Radlicích, Host v Hostivaři a filmové ateliéry ve Zlíně).

Období po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce, 11. 8. 1945, podepsal prezident Edvard Beneš Dekret o zestátnění československého filmu, který vstoupil v platnost 28. 8. 1945. Zároveň začaly zasedat disciplinární rady filmových pracovníků, které měly posoudit a prověřit činnost filmařů za protektorátu. Řada zaměstnanců Barrandova tak dostala zákaz činnosti na několik měsíců, někteří zákaz doživotní. Studia zůstala pod vlastnictvím státu do roku 1991, organizačně spadala pod podnik s názvem Československý státní film. Během tohoto období byly na Barrandově vystavěny filmové laboratoře, trikové studio, dabingové studio, stejně jako speciální efektové studio se zpětnou projekcí a vodní nádrž pro točení podvodních záběrů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Brzy po Sametové revoluci v roce 1989 bylo Studio Barrandov privatizováno; stát přestal poskytovat podporu pro českou filmovou tvorbu. Studia se s touto změnou, neschopna vyrovnat se s novým volno-tržním prostředím, těžce potýkala; kolem roku 2000 se dokonce jednalo o tom, že by byla zavřena. Ale již od konce 90. let 20. století se Barrandov mohl začít těšit přízni zahraničních, zejména amerických filmových produkcí a jeho služeb ve větší míře začaly využívat i zdejší televizní stanice. Na Barrandově nyní sídlí TV Nova a již dva roky odtud vysílá i televizní stanice Barrandov TV, která je se studii přímo vlastnicky propojena. Vlastníkem společnosti je Moravia Steel, a.s. ze skupiny Finitrading.[8]

V současné době Barrandovská studia nabízejí kompletní služby, schopné pokrýt vše, co se pojí s filmovým natáčením, pro filmové produkce z Česka i zahraničí. V prosinci 2006 zde bylo navíc otevřeno veliké Studio MAX. Barrandov tak dnes nabízí 14 natáčecích hal (některé z nich v trvalém pronájmu), dále služby filmových laboratoří, stavby dekorací, dabingu, hudebního nahrávacího studia v ulici Ve smečkách (dnes Smecky Music Studios) nebo jedné z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě. Vlastní produkční aktivity rozvíjí prostřednictvím dceřiné společnosti Barrandov Productions.

Filmy a seriály realizované na Barrandově[editovat | editovat zdroj]

60. léta[editovat | editovat zdroj]

70. léta[editovat | editovat zdroj]

80. léta[editovat | editovat zdroj]

90. léta[editovat | editovat zdroj]

2000[editovat | editovat zdroj]

Po roce 2010[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barrandov Studios na anglické Wikipedii.

  1. Hollywood východu. ForMen, 6.6.2008; str. 104 (http:www.barrandov.cz/newspaper-cutting-6.6.2008)
  2. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 23, ISBN 80-86182-51-7
  3. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 24, ISBN 80-86182-51-7
  4. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 50, ISBN 80-86182-51-7
  5. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 88, ISBN 80-86182-51-7
  6. KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.  
  7. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 87, ISBN 80-86182-51-7
  8. Výroční zpráva FINITRADING, a.s. za rok 2012, auditor HM Group s.r.o.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]