Diskuse:Zdeněk Svěrák

Článek byl 8. 8. 2014 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 14. 9. 2014 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Zdeněk Svěrák byla v období od 30. dubna 2012 do 6. května 2012 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Zdeněk Svěrák psal některé své písně pod pseudonymem Emil Synek?“

Článek týdne

Tento článek byl v 43. týdnu 2014 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

K zásadně důležitým a obdivuhodným věcem je to, že je držitelem Oskara za film Kolja. To by tu každopádně uvedeno býti mělo. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 62.245.100.219 (diskuse) 28. 3. 2012, 03:11‎ (CE(S)T)

Sverakovo clenstvi v KSC je rovnez diskutovano na http://www.britskelisty.cz/0106/20010606a.html Rosta 21:01, 4. 1. 2006 (UTC)

V rozhovoru pro Reflex uvádí roky 1961-1969. Tlusťa 21:14, 4. 1. 2006 (UTC)

Tataz vytka jako v pripade pana Smoljaka ... nevim jestli to je az tak nutna cast zivotopisu, zvlast, kdyz zde chybi mnoho dulezitych informaci ... nevim, zda chcete upozornovat na (driv temer nutna) clenstvi v KSC u vsech lidi zde na WIKI ... take nemam rad komunisty, ale psat to vsude nemusim ...--frettie.net 21:19, 4. 1. 2006 (UTC)

Domnivam se ze je to encyklopedicka a dulezita informace. Rosta 21:25, 4. 1. 2006 (UTC)

Doplnil jsem odkaz na ten rozhovor. Ono je docela důležité, kdy člověk v té straně byl. V době uvolnění před Sovětskou okupací je to (aspoň z mého pohledu) něco trochu jiného. No stejně jako v případě Smoljaka doufám, že někdo článek výrazně rozšíří. --Egg ✉ 21:36, 4. 1. 2006 (UTC)

Dílo na konec

Milý Kohelete, o umístění sekce „Dílo“ na konec článku jsem také uvažoval. Nicméně vzhledem k tomu, že v sekci „Ocenění“ je řada ocenění, která Svěrák získal za své dílo, přiklonil jsem se nakonec k tomu, že jsem dal „Ocenění“ až za „Dílo“, aby čtenář věděl, za co Svěrák ty ceny získal. --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 14:43 (UTC)

Děkuji za vysvětlení. Za sekcí "Ocenění" ale byla i sekce "Rodina", takže to vážně vypadalo divně. Myslím, že bude lepší ponechat mé pořadí, které zohledňuje fakt, že čtenář nebude číst celý seznam děl, ale naopak si je může vždy najít na konci.--Kohelet (diskuse) 3. 8. 2014, 15:00 (UTC)

Ano, „Rodina“ tam byla také, to nepopírám. Snad tedy bude Tvé řešení lepší… --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 15:10 (UTC)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Radek Linner

Děkuji za výborný článek o osobnosti, která je mi velmi sympatická a s jejímž dílem se často setkávám. K článku bych měl dvě připomínky:

• Vyřešeno V části o hereckých rolích bych uvažoval o vypsání konkrétních rolí za názvy filmů.
  • Co jsem věděl, jsem doplnil. --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 18:39 (UTC)
• Komentář Druhá věc by byla asi na delší diskuzi. Shánění informací pro článek určitě dalo velkou práci a autor samozřejmě všechny informace chtěl v dobré vůli využít. Přesto si myslím, že některé informace jdou nad rámec encyklopedického hesla. Detailní popisy rodinných tragédií (dokonce už v úvodu článku), fotografie a adresy bydliště žijící osoby a jeho chalupy, rodinného hrobu mi přijdou jako nechtěný zásah do soukromí. Poprosil bych o zvážení, jestli je nutné v článku tyto informace mít. Myslím, že jde o dobrý článek a po likvidaci červených odkazů může být i nejlepší. --Radek Linner (diskuse) 3. 8. 2014, 17:59 (UTC)
  • Vymístil jsem to do zvláštní sekce.

Pokračuji... K ochraně osobních údajů jsem si své již řekl. Některé další věty mi přijdou mírně bulvární, i když věřím, že nebylo cílem někoho poškodit. Přemýšlel jsem, jak tyto věty označit, aby nenastal menší efekt Streisandové a myslím, že už vím jak. Takže:

• Vyřešeno Věty Je druhým synem... a První jejich potomek... bych z úvodu vyhodil. Nejsou podstatné pro souhrn důležitých dat. Stačí, když se objeví v sekci "Mládí".
  • Budiž. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno Po gymnaziálních studiích.... Co takhle po studiu na gymnáziu (prolinkovat s konkrétním gymnáziem) a Vysoké škole pedagogické, kterou dokončil...
  • Původní mi nevadilo, ale mohu to upravit. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno narodil do rodiny Františka Svěráka (vypsal bych i příjmení)
  • Budiž. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Nevyřešeno Manželé Svěrákovi se brali... - klidně bych uvedl přesné datum, ale informaci na konci věty bych vyhodil. Může tam být i datum narození prvního Zdeňka, pokud je známo.
  • Ani jedno mi není známo. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Komentář Maminka se... Napsal bych spíše neutrálněji, že ztrátu rodiče těžce nesli.
  • Navrženou formulaci jsem tam doplnil. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Nevyřešeno Fotografie domu na Bohdalci... Tak zrovna tady, pokud už tam nebydlí nikdo z rodiny, bych klidně uvedl i celou adresu. Fotografie je zde dle mého názoru dokonce vhodná stejně jako vila na Dykově ulici.
  • Nevím, zda tam ještě někdo ze Svěrákovy rodiny bydlí. Raději bych to tedy nechal bez adresy. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• K fotografii prvního Zdeňka jsem se již vyjadřoval.
• Vyřešeno Po půl roce od premiéry... Asi bych napsal v noci z 20. na 21. srpna při napadení Československa vojsky Varšavské smlouvy, se Svěrák podílel na rozhlasovém vysílání... Odkazy na všechny země jsou dle mého zbytečné.
  • Opravil jsem to, ale trošku jinak. Například jsem tam nechal všechny země, ať je čtenář v obraze. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno a její majitel Josef Lukšíček skutečně Svěrákovým tvrdil... Tady se předpokládá, že čtenář článku zná obsah filmu, ale nemusí tomu tak být.
  • Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno V textu se správně píše o chalupě, v popisu fotografie o chatě. O správnosti umístění fotografie do článku si nejsem úplně jist. Do svého článku bych ji asi nedával.
  • Chata proměněna na chalupu. Děkuji za upozornění. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Komentář Posléze ale mezi oběma rodinami... Tady to vyznívá dramatičtěji, než to možná ve skutečnosti bylo. Jednou jsem pana Svěráka slyšel říkat, že to jednoduše nebyl dobrý nápad a neklapalo to, tak se rozhodli jinak.
  • Tak jsem to vnímal z filmu Tatínek. Zatím ponecháno. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno Fotografie Pavlíny Filipovské. No nevím, jestli patřila mezi nevýznamnější Svěrákovy spolupracovníky, ale zrovna mě nenapadá, koho jiného tam dát. Možná spíše Smoljaka, který nemusel být níže. Pěkná by byla i fotka členů Divadla Járy Cimrmana, ale nevím, jestli je k dispozici.
  • Filipovská vyhozena a Smoljak přesunut na důstojnější místo. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno Popisek u fotografie Jana Svěráka... No, u syna a otce se dá těžko určit začátek spolupráce. První společný film spolu dělali v roce 1991 a nevím, jestli se Zdeněk Svěrák nějak nemotal už kolem Ropáků v roce 1988. Co třeba: Syn Jan je významným českým režisérem a Zdeněk Svěrák pro něj napsal scénáře k šesti filmů...?
  • No, nevím. Co například to slovo „významný“ – můžeme ho do článku, který by chtěl aspirovat na NČ, dát? --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
    • Jistě, to slovo není vhodné. Takže "Syn Jan je režisérem a..." ?--Radek Linner (diskuse) 4. 8. 2014, 21:08 (UTC)
      • Upraveno. --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 06:42 (UTC)
• Vyřešeno Moc se mi nezdá fotografie paní Bobošíkové. Metelesku blesku byla jen banální epizoda a za pár let si na rozdíl od pana Svěráka na paní Bobošíkovou možná už nikdo nevzpomene. Nějaká fotka tam ale určitě graficky sedne, jen nevím jaká jiná by byla lepší.
  • Nic lepšího mne nenapadlo. Alespoň jsem tu fotografii zmenšil. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
    • Místo fotky Jany Bobošíkové jsem přidal mnou včera pořízenou fotografii Centra Paraple, jemuž uskupení Hlavu vzhůru věnovalo třicetitisícovou částku. Původně jsem tam pomýšlel dát fotografii lokality, kde se natáčel film Marečku, podejte mi pero!, nebo ještě lépe tuhle fotografii Jaroslava Vozába. Žádal jsem o ni deník Aha, ale bez odezvy. --Jan Polák (diskuse) 3. 9. 2014, 22:45 (UTC)
      • To je screenshot z filmu, takže oni na to práva určitě stejně nemají. --Marek Koudelka (diskuse) 4. 9. 2014, 12:36 (UTC)
        • Já vím. Abych byl upřímný, ani jsem s tím nepočítal. ;-) --Jan Polák (diskuse) 4. 9. 2014, 14:01 (UTC)
• Nevyřešeno Napsal bych: 6. června 2010 podlehl rakovině Svěrákův přítel a dlouholetý kolega Ladislav Smoljak. Den v týdnu a specifikace onemocnění jsou zbytečná.
  • Zatím ne. Mně se tam moc nelíbí ta kratičkost toho odstavce, ale nevím, s čím to spojit. Proto jsem to „natahoval“ i třeba tím dnem v týdnu. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
• Vyřešeno Možná jsem to přehlédl, ale pan Svěrák také namluvil spoustu pěkných audioknih. Netuším, kde vzít jejich přehled a jak to začlenit do článku. Možná jen zmínit, že několik vlastních textů také sám načetl a vydal.
  • Máš tušení, které to byly? Mimochodem, kam bys to mezi díla zabudoval? --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)
    • Tak já od něj slyšel Pan Buřtík a pan Špejlička, Povídky, Nové povídky, Po strništi bos, Tatínku, ta se ti povedla, Radovanovy radovánky - něco je v e-shopech ([1]). Taky napsal rozhlasovou hru Podzemnice olejná, ve které měl jednu z rolí a v článku myslím není uvedena. Vyšly od něj načtené i Staré pověsti české, o kterých se v článku zmiňuješ. Pěkný je i Posel hydrometeorologického ústavu. O kompletním seznamu nevím. Musel bych nějaký čas googlovat. Svěrákova rozhlasová tvorba je ale rozhodně zajímavá. Pokud by se podařilo dát dohromady jeho rozhlasové hry, pak by mohly mít stejnou sekci jako divadelní hry. Jedna z jeho dalších aktivit je projekt Čtení pomáhá. Tady je zmínka o Svěrákových pohádkách: [2]. A jeho manželka byla středoškolská profesorka češtiny a dějepisu [3]--Radek Linner (diskuse) 4. 8. 2014, 21:08 (UTC)
      • Díky za tipy, podívám se na to a zkusím z toho něco vytáhnout. --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 06:42 (UTC)
      • Zabudováno. Díky ještě jednou za tipy. --Jan Polák (diskuse) 8. 8. 2014, 14:29 (UTC)

To je snad vše. Nerad píši recenze. Jsou to jen návrhy. Mám na paměti větu "Kritici píší, jak by to udělali, kdyby něco uměli." Některé věci jsou jen kosmetické úpravy. Něco mi tam opravdu nesedne. Bylo by dobré, abychom se naučili zacházet s citlivými informacemi a osobnosti se nebáli, že se nám jednou dostanou do spárů :-). Naopak bude dobré, když se nebudou bát případné spolupráce. Možná by někdo sám dodal některé fotografie, informace, nahrávku svého hlasu apod. Rozhodně je v článku podstatně více pozitiv než chyb. Mně se líbí.--Radek Linner (diskuse) 4. 8. 2014, 17:18 (UTC)

Mockrát díky za recenzi. Já zas vím, jak se člověku do kritiky tak dlouhých článků nechce. :-) Ohledně Svěrákova hlasu jsem již, jak jsi asi zaregistroval, položil dotaz kolegu Gampemu, jenž má v rozhlase známosti, a mohlo by se přes něj třeba něco získat. Ještě jednou díky. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 20:05 (UTC)

Kacir

• Recenzi k tomuto velice pěknému článku nepíší, díky Jane za množství práce, upravil bych popis obrázku: Podobizna Zdeňka Svěráka (1929–1934) na rodinném hrobě na Vršovickém hřbitově. Přijde mi trochu matoucí pro čtenáře, který nečetl vysvětlující pasáž, ale přejíždí jen obrázky a článek. A říká si (jako já), proč je fotka se jménem daného umělce, byť s jinými roky, na náhrobku v dětském věku? Reformuloval bych ve smyslu: Podobizna staršího bratra, Zdeňka Svěráka (1929–1934), nesoucího stejné jméno, na rodinném hrobě na Vršovickém hřbitově, apod.--Kacir 3. 8. 2014, 21:32 (UTC)

  v jiném slovosledu: Podobizna staršího bratra stejného jména, Zdeňka Svěráka (1929–1934), na rodinném hrobě na Vršovickém hřbitově.--Kacir 3. 8. 2014, 21:38 (UTC)

  • Díky za uznání. Popisek jsem dle rady upravil. Když už jsi projížděl jenom ty obrázky, co říkáš na naši diskusi o zmiňování osobních údajů? --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 21:49 (UTC)
    • Samozřejmě každý má hranici vnímání soukromí nastavenou jinak, to je přirozené. Podíval bych se na biografie NČ a DČ, jaká je v nich praxe. Na en wiki opakovaně uvádí např. i rozlohu parcely, ale čísla popisná myslím, že ne. Osobně bych tato čísla neuváděl, i když pokud jsou veřejně dostupná, zřejmě neporušují zákon. U hrobů mně nevadí uvádět přímo místo na daném hřbitově, očekával bych to zejména u „slavných hrobů“ osobností, např. na Montparnassu uvádíme oddělení u jednotlivých osob, máme zde i přesná označení F 238, č. 33, sektor 10–B.--Kacir 3. 8. 2014, 22:27 (UTC)

Ben Skála

Vyřešeno Rád bych podotknul, že je potřeba se vžít i do těch, kteří neznají Járu Cimrmana, i když je pro nás asi nepředstavitelné, že někdo takový existuje :). Kdybych byl jedním z nich, např. z věty „V následujících letech tak docházelo k objevování a obnovování zničeného materiálu.“ bych nebyl, myslím, vůbec moudrý.--Ben Skála (diskuse) 4. 8. 2014, 17:25 (UTC)

• Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 19:17 (UTC)

Konvalín

Tak jdu na to!

• Vyřešeno Hned ze začátku trapná drobnost, až se za ni stydím. ale vypracoval se až na vedoucího trafostanice, a to přes to, že nebyl inženýrem. V části ,a to přes to, by se mi líbilo přidat i na ,a to i přes to, ale to je jen detail. :)
  • Může být, doplněno. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Vyřešeno pražském Bohdalci,Přiznám se, že nevím kde to je. Nešlo by to nějak upřesnit? V popisku fotky to sice je, ale v článku to nějak upřesněno není.
  • Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Nevyřešeno Po válce (v roce 1945)Zase drobnost. V jakém to bylo měsíci? Docela by se to hodilo, jestli to bylo těsně po válce (červen), nebo třeba až v listopadu, termín po válce (v roce 1945) znamená dlouhý časový úsek. Vůbec teď po chvíli koukám, že měsíce chybí skoro všude. U tak obsáhlého článku by mohly být doplněny, ale záleží jen na tobě :). +dodatek zase po přečtení další části :). Někde je úplně přesné datum, jinde zas jen třeba rok 1983. Nějak bych to ucelil.
  • Přesně ve kterém měsíci to po druhé světové válce bylo, netuším. Ostatně, je to tak podstatné? K odlišné přesnosti asi tolik, že když jsem někde věděl přesné datum, tak jsem je uvedl. Někde jsem to ale jen opisoval (například „půlkou měsíce“), protože jsem nechtěl čtenáře zasypat řadou přesných historických dat. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Vyřešeno a Penc šel do učení. Chybí další osud. Po zbytek života tam asi nebyl :).
  • Původně jsem to sem nemínil dávat, ale chceš-li, máš to mít. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Komentář Na gymnáziu začal Svěrák psát první humorné povídky, jimiž bavil své spolužáky,[21] neboť zjistil, že mu dělá radost, když se lidé smějí.[22] Aby ale nebyl spolužákům a kamarádům pro smích, uváděl svá díla pod pseudonymem „Tornillo“, což je španělsky „šroub“. Asi jsem to špatně pochopil, ale nerozumím, proč je první bavil a líbilo se mu že se smějí, a pak se najednou bál že je pro smích? Když tak mi to vysvětli, asi jsem tomu špatně porozuměl :).
  • Chápal jsem to tak, že Svěráka hřálo na duši, že se jeho dílům spolužáci smějí. Nechtěl ale, aby (možná jen některé jeho dílo) s ním nebylo spojováno, aby si z něj nedělali spolužáci srandu a neposmívali se mu. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Komentář probíhaly v permanentním strachu.V strachu z učitele, nebo jeho testů?
  • Zřejmě z učitele. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Komentář hra Vyšetřování ztráty třídní knihyTu napsal kdo z těch čtyř?
  • Ladislav Smoljak, máš to v poznámce. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Vyřešeno další hry Divadla Járy Cimrmana, jejímiž jsou Svěrák se Smoljakem autorySpíš byli než jsou ne?
  • Budiž, byť popsáno trochu jinak. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
    • Pozor pánové. Autorem Starých pověstí českých JE Alois Jirásek, autorem nejstarší české kroniky JE Kosmas. To autorství jim už nikdo neodpárá. Já jsem do zdejší diskuze také chybně napsal, že manželka pana Svěráka byla profesorka, ale správně má být, že JE profesorka. --Radek Linner (diskuse) 5. 8. 2014, 15:41 (UTC)
      • Já to spíš vnímal z pohledu, že když zde píšeme o žijící osobě, uvádíme XY je (něčím), po jejím úmrtí se psává XY byl (něčím). --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 19:13 (UTC)
• Komentář Za svůj podpis pod Antichartou se po sametové revoluci Svěrák veřejně omluvil.Kdy po sametové revoluci? 1990,91,92,93,94....?
  • Přesnější údaj jsem neměl k dipozici. Ty ho máš? --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Komentář a oba dva si v něm také zahráliTa fráze už se tam objevuje moc často :). Ale nemám jiný nápad, čím to nahradit :(.
  • No jo jo… --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Nevyřešeno scénář třináctidílného seriálu pojmenovaného Radovanovy radovánky Jaký měl večerníček ohlas?
  • Nevím, přeci jen je to již dávno, ale asi kladný. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Komentář příhod účastníky dotočné k filmu Víta Olmera Jako jed,Přiznám se, že nevím jestli je dotočné nějáké slovo. Je to překlep, nebo tak neznám český jazyk?
  • Dotočná je takové posezení s dobrým – obvykle alkoholickým – nápojem, na kterém se bilancuje právě dokončený film. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Otázka Klání se účastní i veřejně známé osobnosti. Např.?
  • A co? --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
    • Kdo například jsem rozváděl již ve specializovaném článku Běh pro Paraple, který jsem sepsal. Mám to uvést i tady? Mohu… Jak chceš? --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 08:04 (UTC)
• Vyřešeno Téhož roku, v neděli 6. června 2010,[157] podlehl rakovině močového měchýře Svěrákův přítel Ladislav Smoljak.[158][159] Své poslední divadelní představení, hru České nebe, hrál deset dní před úmrtím.[160] Je moc hezké že to víme, kdy hrál poslední hru, ale člověk se nedoví, jak na to Svěrák reagoval (na to úmrtí).
  • Byl z toho smutný a vyjádřil obavy, zda budou moci hrát v divadle tak často. To bys tam chtěl mít? Snad jedině mne napadá, že by šlo uvést, že do divadla nastoupil Miroslav Táborský a Smoljakovy role že si rozdělili s Miloněm Čepelkou. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
    • Doplněno. --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 06:42 (UTC)
• Nevyřešeno a premiéru bude mít o letních prázdninách 2014. Hlavní role ve filmu ztvárnili Vojtěch Dyk, Tomáš Klus a Zdeněk Piškula.[178] Bude mít a ztvárnili. Asi bych dal měla premiéru, ať se ty časy do sebe nepletou.
  • Premiéra bude 14. srpna 2014. Pak to samozřejmě překlopím do minulého času. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)
• Komentář V části o Bauhausu by se hodilo vědět, jak na celý spor reagovala veřejnost.
  • Myslím, že s ohledem na délku sporu, než padlo rozhodnutí, bylo už veřejnosti celkem jedno, jak to probíhá. Ale je to jen můj názor a tip. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)

Nuže já jsem skončil. Nečekal jsem, že něco najdu, ale díky svému odpornému šťouraní ve všem sem tě zas zahltil haldou mých divných připomínek :D. Jinak musím článek pochválit, je to dobře čtivé a i obsáhle, člověk se vše dozví a nenudí se u toho. Přeji ti, ať to tenhle článek dotáhne hodně vysoko( netuším jaké s ním máš ambice). Děkuji to za pozvaní na recenzi, byla to pro mě čest. S pozdravem--Konvalín (diskuse) 4. 8. 2014, 21:26 (UTC)

Moc děkuji za recenzi. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 22:53 (UTC)

Leotard

Vedoucí trafostanice

Vyřešeno Přiznávám, že jsem poněkud přecitlivělý na nešikovné formulace týkající se elektrotechnických témat. Funkce vedoucího trafostanice, kterou měl zastávat otec zde oslavovaného umělce je mi záhadou. Trafostanice je odjakživa (přibližně od roku 1896, kdy jistý Emil Kolben založil v obci Vysočany nedaleko Prahy svůj elektrotechnický závod) zařízení, které pracuje bez obsluhy. Odjakživa budova, budka nebo místnost v rozlehlejší budově, kde je umístěn transformátor a některá další zařízení. Taková trafostanice obsluhu nepotřebuje a nikdy nepotřebovala. Otec zde oslavovaného umělce byl možná vedoucím důležitějšího zařízení - rozvodny, možná dispečerem, možná vedoucím techniků (údržbářů), kteří trafostanice (v Praze prakticky v každé ulici) zřizovali, kontrolovali, opravovali. Nevím to a asi ani nemá význam pátrat po podrobnostech. Jenom současná formulace odsunuje otce Zdeňka Svěráka do pozice jakéhosi páteho kola u vozu, člověka, který byl někam odložen, aby nepřekážel. Ale tak to tuším nebylo? --Leotard (diskuse) 5. 8. 2014, 06:54 (UTC)

Otec pracoval v Transformovně a rozvodně na Bohdalci, alespoň tak zní název zdejšího článku místa jeho působiště. Bylo by tedy, myslíš, lepší psát namísto ale vypracoval se až na vedoucího trafostanice formulaci ale vypracoval se až na vedoucího transformovny? Posuď to, prosím, sám. A nebo navrhni něco vhodnějšího, přeci jen této oblasti rozumíš více než já. Díky. --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 07:40 (UTC)

Ideální by bylo vědět, jak se ta funkce jmenovala ve skutečnosti. Činnost postavy, inspirované otcem Zdeňka Svěráka ve filmu Obecná škola, odpovídá práci dispečera. To ale může být jen filmařský výmysl. Dispečer zapíná a vypíná něco, cokoli (veřejné osvětlení), to se dá dobře zfilmovat a vypadá to dramaticky. Navrhuji tedy okliku, nahradit výraz "vedoucí trafostanice" výrazem "vedoucí rozvodny". Součástí rozvodny tehdy určitě byl i dispečink s dispečerem, i party údržbářů. Výraz transformovna je stále jen několik transformátorů v hale, namísto jednoho transformátoru v budce. Ani několik transformátorů v jedné místnosti obsluhu nepotřebovalo. --Leotard (diskuse) 5. 8. 2014, 10:55 (UTC)

Díky za lepší formulaci – doplnil jsem ji. --Jan Polák (diskuse) 5. 8. 2014, 11:05 (UTC)

Miraceti

Vyřešeno Fotka Bobočíkové trhá oči - je zcela nepatřičná vzhledem k významu, který "vztah" Bobošíkové ke Svěrákovi měl . Pryč s ní. Miraceti 15. 8. 2014, 10:03 (UTC)

Chtěl jsem tuto část článku obohatit nějakou fotografií? Napadá Tě nějaká jiná, která by se tam hodila? --Jan Polák (diskuse) 15. 8. 2014, 10:17 (UTC)

Ne. Jsou to jenom epizodní záležitosti. Je otázka, jestli se v tom nebabráme příliš do podrobna, alespoň v tomto článku. Přeci jenom informace o tom, že Bauhaus se v roce 2010 odvolal, estonský velvyslanec neznal z estonštiny "metelesku blesku" a to, že někdo nařknul Doležala, jsou v souvislosti s osobou Zdeňka Svěráka naprosto nepodstatné detaily.

Místo fotky Jany Bobošíkové přidána mnou včera pořízená fotografie Centra Paraple, jemuž uskupení Hlavu vzhůru věnovalo třicetitisícovou částku. --Jan Polák (diskuse) 3. 9. 2014, 22:37 (UTC)

Vyřešeno Podstatně zajímavější by byl nějaký rozbor Svěrákova díla, třeba jak se jeho tvorba vyvíjela apod. Samozřejmě to nemůže být vlastní výzkum. Miraceti 15. 8. 2014, 13:41 (UTC)

• Přidal jsem, co jsem našel. --Jan Polák (diskuse) 29. 8. 2014, 10:00 (UTC)

Osobní údaje

Postřeh z hodnocení Radka Linnera:

• Komentář Druhá věc by byla asi na delší diskuzi. Shánění informací pro článek určitě dalo velkou práci a autor samozřejmě všechny informace chtěl v dobré vůli využít. Přesto si myslím, že některé informace jdou nad rámec encyklopedického hesla. Detailní popisy rodinných tragédií (dokonce už v úvodu článku), fotografie a adresy bydliště žijící osoby a jeho chalupy, rodinného hrobu mi přijdou jako nechtěný zásah do soukromí. Poprosil bych o zvážení, jestli je nutné v článku tyto informace mít. Myslím, že jde o dobrý článek a po likvidaci červených odkazů může být i nejlepší. --Radek Linner (diskuse) 3. 8. 2014, 17:59 (UTC)
  • Můžeme se shodnout tedy na odstranění přesných adres (byť jsou často ověřovány v katastru nemovitostí) a necháme tam jenom ty fotografie? --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 18:12 (UTC)
    • Ale informace, že má chatu v Růžkových Lhoticích je referována rozhovorem pro Český rozhlas a stejně tak ten hřbitov zmínil v nějakém rozhovoru. Hrob již samozřejmě ne, ten jsem si našel v databázi na stránkách pražských hřbitovů. --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 18:17 (UTC)
      • Jak jsem říkal, možná by to bylo na delší diskuzi, protože jde o citlivé informace a to je i trochu subjektivní záležitost. Mně by osobně nevadilo uvedení, že pan Svěrák má chalupu v konkrétní obci. Adresy mi přijdou velmi problematické, fotografie jeho domu také, u fotografie chalupy bych váhal. Zkouším se na to podívat takhle: Až budu jednou encyklopedicky významná osobnost :-), pak bych byl velmi nerad, kdyby se podobné informace objevovaly jinde než v bulvárních médiích. Vím, že informace jsou převzaty z veřejných zdrojů. Nemyslím si ale, že každá dostupná informace je vhodná pro encyklopedický článek. Zkus si ten článek prostě přečíst očima pana Svěráka nebo jeho manželky. Ať se k tomu klidně vyjádří někdo další. --Radek Linner (diskuse) 3. 8. 2014, 18:35 (UTC)
      • Omlouvám se, že se do toho pletu, ale jsem také pro odstranění osobních informací - čísel domů a fotografií, to přece neuvádíme u žádných osob. --Ladin (diskuse) 3. 8. 2014, 19:05 (UTC)
        • Není potřeba se omlouvat, zajímá nás názor každého. --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 19:10 (UTC)
          • Souhlasím. Uvádění adres též vnímám jako přílišný zásah do soukromí. --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 8. 2014, 19:34 (UTC)
            • Shodneme se tedy na tom, že přesné adresy chaty i bydliště – byť jsou podloženy veřejně dostupnými databázemi – nebudeme uvádět, ale fotografie nechat můžeme? --Jan Polák (diskuse) 3. 8. 2014, 21:10 (UTC)
              • V případě těch fotek bych se rozhodoval podle toho, jak známou informaci zobrazují. Například: Pokud fotografie dotyčné chalupy ZS proběhla v novinách, v televizi a wikipedista pouze přijel a vyfotil známý objekt, je to podle mě OK. Pokud ale je to tak, že by wikipedie měla být první, kdo s tím přijde (dejme tomu na základě vlastního výzkumu, autor fotografie je místní nebo si zahrál na detektiva), pak bych byl proti. Tolik tedy pokus o objektivnější pohled, ale jinak jsem - zcela subjektivně - proti zobrazování takových paparazzi fotografií, i kdyby to třeba neodporovalo žádnému pravidlu, hlavně z důvodů, které už v prvním odstavci shrnul Radek Linner.--Ladin (diskuse) 4. 8. 2014, 12:32 (UTC)
                • Já jsem tu chatu do článku umístil proto, že se v textu o ní píše jako o zdroji sváru mezi Svěrákovými a Smoljakovými. --Jan Polák (diskuse) 4. 8. 2014, 13:37 (UTC)

Nadměrná délka úvodní sekce

Délka úvodní sekce velmi výrazně přesahuje doporučenou délku úvodu dle doporučení Wikipedie:Vzhled a styl. Tam se píše: "Ideální zvláště u podrobnějších článků jsou dva až tři odstavce pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku." Nynější úvod má 1942 znaků, což se blíží trojnásobku délky doporučené pro podrobnější články. Dochází tak ke zbytečnému duplikování informací v článku a nežádoucímu zdvojování jeho struktury.

Není dodržena ani druhá zásada pro úvod: "Jestliže je popis hesla delší a je rozdělen do několika odstavců, první odstavec by měl být vždy stručný a měl by obsahovat výstižný a krátký popis hesla. Podrobnosti můžete vložit do dalších odstavců." Nynější úvodní odstavec úvodu není výstižným a krátkým popisem hesla, ale zabíhá do detailů ohledně autorových počátků. Detailní nepříliš podstatné údaje jako rok dokončení školy nebo výčet autorových bydlišť ostatně vůbec nepatří do úvodu článku.

Varovné je, že takovéto hrubé porušování pravidel pro vzhled a styl se stává typickým právě pro články, které jsou onálepkované jako "dobré články", v tomto případě dokonce jako "Nejlepší článek". Začínám mít pocit, jestli skupina lidí angažující se kolem tohoto značkování tu nechce svými stylovými preferencemi konkurovat oficiálním pravidlům české Wikipedie. --ŠJů (diskuse) 24. 10. 2014, 12:26 (UTC)

Při editaci mých prvních článků jsem se od zkušenějších kolegů dozvěděl, že úvod má shrnovat obsah článku pod ním. Čtenář si tedy buď přečte úvod a spokojí se s ním a nebo se začte do článku dále. Dle tohoto pravidla se řídím. Ve stránce Nápověda:Úvod článku jsem našel v oddíle „Příklad vhodně provázaného úvodu“ příklad úvodu. Takový tedy, ŠJů, považuješ za optimální a správný? --Jan Polák (diskuse) 25. 10. 2014, 13:48 (UTC)

@ŠJů Trocha statistky nejlepších článků 2012–2014 (vyňaty články puclařské kliky) z počtu 16 je průměrný počet znaků úvodu 2349. Nejvyšší počet (4467 znaků) má Jung-le z roku 2012, nejnižší pak Vražda Johna Lennona (NČ z roku 2014) 1043 znaků, tudíž ani ten nesplňuje „cca 700 znaků“. Zajímavé, že? Btw. všechny články jsem nezkoumala, protože se mi nechce marnit čas reakcí na Vaše šikanózní útoky, a ne kvůli (možné) kratší délce úvodů NČ z dřívější doby. --Jana Lánová (diskuse) 26. 10. 2014, 13:54 (UTC)

Dokážu si představit úvod o třetinu kratší, ale o víc asi ne. Vypadá to, že tedy pravidlo o 700 znacích se přežilo. --Packa (diskuse) 28. 10. 2014, 00:41 (UTC)

Rovněž se domnívám, že ve stávající podobě je formulace zastaralá a potřebuje aktualizovat. Myslím, že by zmíněná pasáž měla lépe zohledňovat, že zde existují články různé úrovně propracovanosti; u některých může být 700 znaků bohatě dost, u jiných žalostně málo. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 10. 2014, 10:17 (UTC)

Omlouvám se, že vstupuji do diskuse, ale upřímně mi původní stav článku přišel reprezentativnější. Tím nechci shazovat snahu kolegy Pospíšila a neříkám, že nelze původní úvodní část o něco zkrátit, ale takto mi to přijde jako cesta zpět (původní text byl možná příliš informačně bohatý, ale byl zároveň bohatý stylisticky, to mi u nového textu nepřijde, úvod nesedí ke zbytku článku; pravopisné a interpunkční chyby vzniklé vyškrtáváním nepočítám). Co se týče doporučení o délce úvodu, osobně se domnívám, že je trochu mimo, podle mého názoru by délka úvodu měla být úměrná délce článku tak, aby shrnula informace článku. --Mates (diskuse) 28. 10. 2014, 16:11 (UTC)

Zbytečné údaje v úvodu

Z úvodu by se mohlo vypustit pár vět:

• Večerníček Radovanovy radovánky - i ve vlastním textu je o něm jen jedna věta, navíc to pro většinu lidí není nijak zásadní část Svěrákova díla,
• Povídky, Nové povídky a Po strništi bos - přesunout do vlastního textu nebo větu zcela zrušit,
• Pro úvod asi není podstatné, v kterých západočeských městech učil.

Přidávejte případně další návrhy. --Packa (diskuse) 28. 10. 2014, 17:49 (UTC)

Vypustit je potřeba dost věcí, které jsou příliš detailní - konkrétně především z životopisu. Cílem úvodu je každému čtenáři krátce představit téma článku, protože každý takové informace v takovém článku hledá. Až pod úvod pak patří konkrétní podrobnosti jednotlivých podtémat, které už budou zajímat jen někoho. Ne každého bude zajímat jeho detailní profesionální dráha a ne každého zase detailní přehled úplně všech děl, někomu opravdu stačí pouze obecné shrnutí jeho osoby. Proto do úvodu patří jen a jen to nejvýznamnější, výtah jen toho nejzásadnějšího. Tj. ne, že tamhle z té školy šel na další školu, kterou dokončil ten a ten datum, pak půl roku pracoval tamhle a tamhle, atd. atd. atd. - správně by bylo, že vystudoval něco a že přes učitelství a Český rozhlas se dostal k divadlu (basta, to je to zásadní). Čili úvod navrhuji nějak takhle:

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936, Praha, Československo) je český dramatik, scénárista, herec a autor písňových textů.

Roku 1958 vystudoval pedagogiku, které se věnoval čtyři roky. Potom se ale realizoval jako moderátor v Československém rozhlase. Tady pro jeden z pořadů (najmenovat, není zásadní, nepatří do úvodu) vytvořil známou postavu zneuznaného českého velikána Járy Cimrmana a tady také poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby spolupracuje.

Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana zkoumající odkaz právě Járy Cimrmana. Spolu s Ladislavem Smoljakem psal Svěrák pro divadlo hry, v kterých se oba objevovali také jako herci. Později začali psát také scénáře k filmům jako Vrchní, prchni!, Tři veteráni ad. (samozřejmě jmenovat dva tři nejvýznamnější - neřešil jsem).

Během osmdesátých let 20. století spolupracoval Svěrák také s režisérem Vítem Olmerem, v jehož několika filmech rovněž hrál. Na začátku devadesátých let téhož století začal Zdeněk Svěrák psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Vznikly tak snímky Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal krom jiného také Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku 1996.

Vedle dramat a filmových scénářů píše též písňové texty, které také zpívá, dále je pisatelem pohádek a povídek. Je tak autorem tří povídkových knih nazvaných Povídky, Nové povídky a Po strništi bos. Připravil též televizní večerníček Radovanovy radovánky. Za své dílo získal několik ocenění a to nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Od roku 1994 spolupracuje s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. (tahle informace byla uvedena v původním úvodu nevhodně mezi jeho díly)

--Palu (diskuse) 29. 10. 2014, 12:57 (UTC)

To má být hrubý náčrt, nebo text, kterým chcete nahradit stávající úvod? Bavíme se tu o úpravě úvodu k nejlepšímu článku, takže hrubé náčrty, co se má v úvodu zohlednit jsou dobré, ale hlavní je i finální stylistická podoba. Rozumím snad dobře námitce, že je třeba z úvodu odstranit informace navíc a ne že je nutné, aby byl úvod psaný stylisticky jednoduchým textem? Znovu jsem si pročetl i úvod i Paluovy připomínky a osobně bych přistoupil na drobné okleštění:

Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936, Praha, Československo) je český dramatik, scénárista, herec a autor písňových textů. Po studiu na gymnáziu a Vysoké škole pedagogické, kterou dokončil roku 1958, odešel společně se svou budoucí manželkou učit do západních Čech. Po čtyřech letech ale pedagogickou dráhu opustil a začal pracovat v Československém rozhlase. Zde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu, v němž vznikla postava zneuznaného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby spolupracuje.

Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana zkoumající odkaz Járy Cimrmana. Pro toto divadlo připravil Svěrák první hru pojmenovanou Akt a na dalších třinácti se pak spoluautorsky podílel spolu s Ladislavem Smoljakem. Ve všech hrách divadla také Svěrák hraje. Se Smoljakem začali posléze psát i filmové scénáře a v natočených filmech se pak obvykle sami jako herci objevovali. Některé scénáře, například pro filmy Vrchní, prchni! nebo Tři veteráni, pak psal Svěrák i sám.

Během osmdesátých let 20. století spolupracoval Svěrák také s režisérem Vítem Olmerem, v jehož několika filmech rovněž hrál. Na začátku devadesátých let téhož století začal Zdeněk Svěrák psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Vznikly tak snímky Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal krom jiného také Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film roku 1996.

Vedle dramat a filmových scénářů píše též písňové texty, které také zpívá, dále je pisatelem pohádek a povídek, z nichž vydal tři povídkové sbírky. Od roku 1994 spolupracuje s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Za své dílo získal řadu českých i zahraničních ocenění. (konec textu)

Takový text podle mě zachovává stylistický ráz článku a zároveň neobsahuje nadbytečné informace (vcelku jsem myslím samovolně vyškrtal to, co navrhoval Packa + Paluova námitka na pořad v rozhlase). Zbytek osobně považuji za stěžejní události jeho života, jak filmová, tak dramatická díla uvedená v úvodu jsou všeobecně známa. --Mates (diskuse) 29. 10. 2014, 16:03 (UTC)

Ano, takhle to podle mě přestalo vypadat, jako když čtenáři nutíme něco, co nechce. Přitom pokud chce víc, najde to níže. Já s tímto textem souhlasím. --Palu (diskuse) 29. 10. 2014, 17:14 (UTC)

Nemyslím, že je vhodné se teď snažit přepisovat celý úvod. Nedávno to bylo povýšeno na NČ, čili to dost lidí posuzovalo, a ti byli zřejmě i s úvodem spokojeni, nebo se upravil podle jejich připomínek (nechce se mi to dohledávat, není to podstatné). Spíš bych šel cestou odmazávání detailů. --Packa (diskuse) 30. 10. 2014, 15:51 (UTC)

Právě, je potřeba odmazat nepodstatné detaily a toto promazání udělal Mates. --Palu (diskuse) 30. 10. 2014, 16:09 (UTC)

Kolja

Kolja je bezpochyby vrcholem Svěrákovy kariéry, přitom je o něm v článku jen velmi krátký odstavec. Dokázal bych si představit více informací o okolnostech, za nichž film vznikal (aby to bylo proporcionální s dalšími filmy v článku). Jinak je to moc pěkný článek, čtivý, přečetl jsem ho jedním dechem. --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 12. 2014, 16:07 (CET)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Zdeněk Svěrák. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20140826120313/http://instinkt.tyden.cz/rubriky/archiv/2006-32/holubi-dum_15295.html do http://instinkt.tyden.cz/rubriky/archiv/2006-32/holubi-dum_15295.html

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 27. 8. 2018, 22:31 (CEST)

Blesk &. spol.

Když už je to NČ, co v tom nahradit Blesk.cz, Aha! & spol.? OJJ, Diskuse 18. 2. 2019, 16:15 (CET)

Můžeme se o to pokusit, chtělo by to najít alternativní zdroje pro informace, které jsou jimi dokládány. Třeba u rozhovorů to může být problém. Níže jsem vytvořil seznam odkazů, které jsem v článku nalezl. Prosím doplňujte další, případně odškrtněte vyřízené. --Mates (diskuse) 18. 2. 2019, 18:03 (CET)

Odkazy k nahrazení

Reference	Zdrojovaná informace	Nový zdroj
[4]	Datum svatby
[5]	Odkup společné chaty od Smoljaka
[6]	Jak přišel na námět scénáře Vrchní, prchni.
[7]	narození pravnoučete

Ešte tam patrí super.cz. Vasiľ (diskuse) 19. 2. 2019, 08:58 (CET)

Svěrákova účast na podvečerech Masarykova demokratického hnutí

Uvedenou informaci jsem z článku odstranil. Osobně nevím, čím jsou tyto podvečery důležité. Zatím to vnímám jen jako jakousi Svěrákovu účast – mám-li to tak uvést – na „besedě“. Možná ale ty večery představovaly ve své době významnou společenskou událost. V takovém případě se o tom rád od vzdělanějších něco dozvím. Co se týká prvotního odstranění, tak k tomu bych rád uvedl, že spolu s odstraněním jsem rovněž napsal na vkladatelovu diskusní stránku (žel přispíval jen z IP adresy) žádost o doložení zdrojů k jím vloženému tvrzení. Nyní jsem si dovolil příspěvek vymazat znovu, neboť jej – jak jsem již uvedl – zatím nepokládám za něco podstatného. Krom toho je článek označován za „Nejlepší článek“ a není vhodné, aby obsahoval nějaké výzvy k objasnění nejasností. Pojďme o tématu podvečerů diskutovat zde… --Jan Polák (diskuse) 16. 9. 2021, 22:41 (CEST)

@Jan Polák: Je to naopak. Účast na akci Masarykova demokratického hnutí není významná pro Zdeňka Svěráka, ale pro hnutí. Stačí se podívat na jejich stránku, kde svou důležitost zveličují soupisem akcí dočasného významu a všech významných osobností, které se těchto akcí zúčastnily. Celá stránka Masarykova demokratického hnutí je v zásadě nabubřelé selfpromo plné zdrojů, které většinou odkazují na něco jiného, než na vlastní činnost. Odstranění informace z tohoto článku je naprosto v pořádku. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 18. 9. 2021, 11:39 (CEST)

Dobrá, dělejte jak myslíte. Zrušil jsem "odebrání (zatím nezdrojované) informace", protože mi toto zdůvodnění nepřipadlo dostatečné. To bychom mohli takto vymazat polovinu Wikipedie. O významnosti se ale přít nehodlám, to ať řeší vkladatel textu. Příště bych možná doporučil zdůvodnit lépe, ušetříme si tak práci. Také mě přijde vhodnější psát diskuzní příspěvky přímo k článkům namísto diskuze s uživatelem, zvláště pokud se jedná o editaci z IP adresy. Na těchto diskusních stránkách si příspěvku všimne asi jen málokdo. — Daniel Pospíšil  _příspěvky
@ / diskuse  18. 9. 2021, 13:04 (CEST)