Vražda Johna Lennona
| Vražda Johna Lennona | |
|---|---|
John Lennon v roce 1969 |
|
| Oběť: | John Lennon hudebník, spoluzakladatel skupiny The Beatles |
| Důsledky: | smrt Johna Lennona |
| Datum: | 8. prosinec 1980 (cca ve 22.49 místního času) |
| Místo: | New York, stát New York |
| Pachatel: | Mark David Chapman |
| Použitá zbraň: | revolver Charter Arms .38 Special |
Vražda Johna Lennona, slavného britského hudebníka, známého především jako spoluzakladatele legendární skupiny The Beatles, byla spáchána 8. prosince 1980 před newyorským domem The Dakota, ve kterém toho času Lennon bydlel. Lennon byl smrtelně postřelen Markem Davidem Chapmanem, když se společně se svojí manželkou Yoko Ono vracel z nahrávacího studia.
I přes rychlý převoz do nemocnice St. Luke's-Roosevelt Hospital Center byl Lennon takřka ihned po příjezdu prohlášen za mrtvého, neboť již nevykazoval žádné známky života. Navíc bylo přítomnými lékaři konstatováno, že s takto vážným zraněním by nikdo nemohl přežít déle než několik minut. Krátce poté, co televize odvysílala zprávu o Lennonově smrti, začaly se před nemocnicí St. Luke's-Roosevelt a před jeho bydlištěm v budově The Dakota shromažďovat davy šokovaných fanoušků.
Ke kremaci Lennonova těla došlo 10. prosince 1980 na newyorském hřbitově Ferncliff Cemetery. Zpopelněné ostatky byly předány Lennonově manželce Yoko, která se rozhodla nevypravit svému manželovi žádný pohřeb.
Obsah |
Den vraždy [editovat]
Ráno 8. prosince navštívila manžele Johna Lennona a Yoko Ono fotografka časopisu Rolling Stone Annie Leibovitzová za účelem pořízení pouze Lennonovy fotografie na obálku tohoto časopisu.[1] Leibovitzová později vysvětlila důvod, proč chtěla fotografovat pouze Lennona: „žádný časopis tehdy neměl zájem umístit fotografii Yoko Ono na titulní stranu“.[2] Lennon však trval na tom, že na titulní straně časopisu bude on i jeho manželka a poté, co fotografka zmíněnou fotografii pořídila, opustila jejich apartmán. Poslední veřejné vystoupení Lennona bylo interview poskytnuté moderátorovi Daveu Sholinovi v rádiu RKO Radio Network.[3] Přibližně v 17.00 se Lennon s manželkou vydal do nahrávacího studia Record Plant Studios, aby zde dále pracoval na své písni „Walking on Thin Ice“.[4]
Vrah Chapman [editovat]
Když Lennon a Yoko vycházeli z domu a směřovali ke své limuzíně, shromáždilo se kolem nich několik fanoušků žádajících autogram; mezi fanoušky byl i Lennonův budoucí vrah Mark Chapman.[5] Chapman podal Lennonovi kopii obalu z jeho debutového alba Double Fantasy a Lennon se na něj podepsal.[5] Poté se Lennon zeptal: „Je to vše, co ode mne chcete?“ a Chapman souhlasně přikývl. Tento okamžik fotograficky zachytil Lennonův fanoušek Paul Goresh.[6] Poté Lennon strávil několik hodin v nahrávacím studiu Record Plant a domů se vrátil přibližně ve 22.50. Lennon se rozhodl, že se společně s Yoko nají po cestě v autě, aby byli dříve doma a mohli tak říci dobrou noc svému pětiletému synovi Seanovi. Z limuzíny vystoupili přímo na 72. ulici, i když mohli zajet do mnohem bezpečnějšího nádvoří u domu.[7] Ze svědeckých výpovědí domovníka Jose Perdoma a řidiče taxislužby vyplynulo, že se Chapman schovával ve stínu klenutého podloubí domu The Dakota a čekal zde na Lennonův příchod.[8] Yoko Ono šla několik kroků před Lennonem a do recepce vešla jako první.
Jakmile Lennon prošel kolem Chapmana, Chapman na něj vypálil pět střel s dutou špičkou ze svého revolveru ráže .38".[9] V rádiu a novinách se poté vynořilo několik nepravdivých zpráv, že měl Chapman před výstřelem na Lennona křiknout: „Pane Lennone“ (anglicky: Mr. Lennon)[10] a poté zaujmout bojový postoj a namířit na něj revolver,[11] přičemž ale neexistují žádné důkazy podporující toto tvrzení. Chapman sám u soudu potvrdil, že se nepamatuje, že by Lennonovi před výstřelem cokoliv řekl.[12] Jedna z kulek Lennona minula a zasáhla jedno z oken budovy The Dakota. Další dvě kulky však zasáhly Lennona do zad a další dvě prošly skrze jeho levé rameno. Kulky Lennonovi způsobily vážná zranění, přičemž minimálně jedna přerušila jeho srdeční aortu.[13] Lennon poté ještě zvládl udělat pět kroků do recepce budovy, kde řekl: „Postřelili mě“ a okamžitě upadl do bezvědomí. Zaměstnanec z recepce Jay Hastings Lennona přikryl svojí uniformou, sundal mu jeho kulaté brýle a okamžitě zavolal policii. Vrátný Perdomo vytrhl Chapmanovi z ruky jeho revolver a odkopl jej na silnici.[8]
Chapman si poté sundal kabát a klobouk, aby ukázal, že u sebe již neskrývá žádné další zbraně, sedl si na obrubník chodníku a čekal na příjezd policie. Vrátný Perdomo v tu chvíli na Chapmana zakřičel: „Víš, čeho jsi se dopustil?“ a Chapman odpověděl: „Jo, právě jsem zastřelil Johna Lennona“. Prvními policisty, kteří dorazili na místo činu, byli Steve Spiro a Peter Cullen, kteří se v době, kdy slyšeli hlášení o střelbě, nacházeli na Broadwayi. Policisté po výstupu z vozu uviděli Chapmana klidně sedícího na chodníku. Policisté vypověděli, že Chapman položil svou zbraň na chodník, a ve druhé ruce držel knihu od J. D. Sallingera s názvem The Catcher in the Rye (česky: Kdo chytá v žitě).[14] Chapman si na vnitřní stranu obalu knihy napsal poznámku: „This is my statement. -- The Catcher in the Rye.“ (něco jako „To jsem já – lapač v žitě.“) Později vypověděl, že mu hlavní hrdina knihy, Holden Caulfield, připomínal jeho samotného.
O několik minut později dorazili na místo policisté Bill Gamble a James Moran. Okamžitě Lennona naložili do svého služebního vozu a odvezli jej do nemocnice St. Luke's-Roosevelt Hospital Center. Policista Moran uvedl, že Lennona položili na zadní sedadlo vozu.[15] Moran se Lennona, který byl téměř v bezvědomí, zeptal: „Víte, kdo jste?“. Poté se měl těžce zraněný Lennon pokusit policistům něco sdělit, ale nakonec ze sebe vydal jen slabé zachroptění a hned nato opět upadl do bezvědomí.[16]
Úmrtí Lennona [editovat]
Lennon byl prohlášen Dr. Stephanem Lynnem za mrtvého hned po přijetí v nemocnici ve 23.30. Příčinou úmrtí byla těžká krevní ztráta (tzv. hypovolemický šok), která v Lennonově případě činila 80 % z celkového množství krve. Vrchní lékař Dr. Elliott M. Gross uvedl, že s takto těžkým zraněním nemůže nikdo přežít déle než několik minut. Lennon byl čtyřikrát zasažen zapilovanými kulkami s dutou špičkou, které se těsně po proniknutí do těla deformují a způsobí tak těžká tříštivá zranění vnitřních orgánů. Manželka Yoko Ono, která v žalu křičela „Oh, ne, ne, ne, ne, řekněte mi, že to není pravda“, byla zavezena k manželovi do nemocnice, ze které však v šoku utekla, když se dozvěděla o smrti svého manžela.[17] Další den vydala Yoko prohlášení:
„John nebude mít žádný pohřeb. John miloval lidstvo a modlil se za něj. Učiňte prosím to stejné pro něj. S láskou Yoko a Sean.“[17]
Lennonovo tělo bylo zpopelněno dne 10. prosince 1980 na hřbitově Ferncliff Cemetery, v newyorské čtvrti Hartsdale a jeho ostatky byly poté předány manželce Yoko.[18] Chapman byl soudem shledán vinným z vraždy II. stupně a odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.[19] Chapman si svůj trest stále odpykává ve věznici Attica State Prison a jeho žádost o podmínečné propuštění byla již sedmkrát zamítnuta.[20][21] [22]
Možné motivy činu [editovat]
Soudními psychology bylo konstatováno, že Chapman „...byl v dětství velice citlivý a časté hádky rodičů silně ovlivnily jeho duševní vývoj. Již ve velice raném věku se stáhl do vlastního světa fantazie.“[23] Chapman byl velkým fanouškem skupiny The Beatles, především Lennona, který se mu ovšem částečně znelíbil svou známou poznámkou z roku 1966, podle které jsou „Beatles větší než Ježíš“. Chapmanova manželka vypověděla, že se mu nelíbilo „Lennonovo kázání o míru a lásce, který měl přitom na kontě miliony dolarů, vlastnil jachty a vily a smál se na lidi jako byl Chapman. Lidé jako Chapman mu ty řeči baštili a kupovali si jeho desky.“[24] V určité době byl prý Chapman zcela posedlý zmíněnou knihou Kdo chytá v žitě. Líbily se mu názory hlavního hrdiny Holden Caulfielda, který poukazoval na faleš ve společnosti.[25] Když byl Chapman při procesu dotázán, zda chce něco říci ke svému odsouzení, přečetl několik pasáží z uvedené knihy. Uvedené pasáže zobrazují hrdinu Caulfielda stojícího na okraji útesu, který se snaží zachránit okolo stojící děti před pádem. Psychiatr Daniel W. Schwartz, který byl přítomen při soudním líčení, uvedl, že Chapman chtěl Lennona zabít, protože si ho představoval jako zosobnění falešnosti ve společnosti.
Chapman u soudu uvedl: „Poslouchal jsem jeho desku John Lennon/Plastic Ono Band a naštval jsem se na něho, protože v ní říkal, že nevěří v Boha... a že nevěří v Beatles. Měl jsem chuť zařvat – kdo si ksakru myslí, že je? Tady se moje myšlení zcela zatmělo a cítil jsem jen zlobu; a tak jsem si tu knihu přinesl s sebou před budovu The Dakota, kde jsem se cítil jako hrdina Caulfield, který bojuje proti lidské falešnosti.“[26] Podle několika psychiatrů byl Chapman psychotické povahy, a v době činu se prý nacházel ve stavu absolutní nepříčetnosti.[27] Žurnalista Jack Jones popsal Chapmana jako absolutního sociopata.[26]
Během slyšení ve věci podmínečného propuštění v roce 2006, byl Chapman dotázán, zda to udělal, aby se stal slavným. Chapman odpověděl: „Věděl jsem, že se možná stanu slavným, možná se změní můj život, a že mi asi bude věnováno hodně pozornosti... která mi poté skutečně věnována byla... ocitl jsem se zmatený, na temném místě. Hledal jsem záminky, abych si mohl vybít svou zlobu a zahojit pochroumané sebevědomí. Velice toho lituji.“[28]
Reakce veřejnosti [editovat]
Krátce po odvysílání zprávy o smrti Johna Lennona se před nemocnicí Roosevelt Hospital a před domem The Dakota shromáždilo množství jeho fanoušků, kteří předčítali modlitby a zpívali Lennonovy písně.[29]
Zprávu obdržel od ABC News i sportovní komentátor Howard Cosell, právě ve chvíli, když komentoval fotbalový zápas mezi New England Patriots a Miami Dolphins: „Toto, tohle musíme říct, uvědomte si, že tohle je jenom fotbalový zápas, je úplně jedno kdo vyhraje nebo prohraje. Od ABC News se k nám dostala zpráva o nevýslovné tragédii v New York City: John Lennon, pravděpodobně nejznámější z členů skupiny The Beatles, byl postřelen před svým apartmánem. Okamžitě byl převezen do Roosevelt Hospital, kde však již při příjezdu konstatovali smrt.“
Bližší informace o události poskytl moderátor ABC Ted Koppel v nočním vysílacím pásmu Nightline.[30] Televizní stanice NBC zprávu oznámila přerušením pořadu The Tonight Show Starring Johnny Carson, kdy zprávu o Lennonově úmrtí přečetl anonymní hlasatel. Pořad poté normálně pokračoval.
Když se reportér dotázal bývalého člena Paula McCartneyho, co na to říká, odpověděl: „Hrůza, že?“[31] Za tuto svou odpověď byl později několikrát kritizován, McCartney ale v interview pro časopis Playboy uvedl: “Víte, celý den jsem byl z toho v šoku a pak jsem prostě řekl: 'Je to hrůza.' Já sem to ale mínil v tom nejvážnějším slova smyslu, víte? Je to - HRŮZA!“[31] Na adresu Lennona pronesl větu: „Na Johna bude vzpomínáno především díky jeho unikátnímu přínosu v hudbě, umění a světovém míru.“[31] Ringo Starr zanedlouho po této události odletěl i se svou snoubenkou Barbarou Bach do New Yorku, aby psychicky podpořil zdrcenou Yoko Ono.[32] Další bývalý člen kapely The Beatles George Harrison později nazpíval vzpomínkovou píseň „All Those Years Ago“. Na bubny hrál Ringo Starr a doprovodné vokály zpíval Paul McCartney.[33] Paul McCartney poté ještě vydal roku 1982 svou vlastní píseň pro Lennona ve svém albu Tug of War, která nesla název „Here Today“.
Památníky a pocty [editovat]
Yoko Ono vzkázala davu fanoušků před budovou, že jejich zpěv jí neumožňuje usnout a navrhla jim, že se sejdou příští neděli v Central Parku k tiché modlitbě za zesnulého Johna.[34] 14. prosince 1980 miliony lidí uposlechly prosbu Yoko Ono a na deset minut se ponořily do tiché modlitby za Johna Lennona.[35] V britském Liverpoolu se sešel třicetitisícový dav fanoušků, největší dav se shromáždil v newyorském Central Parku, který čítal sto tisíc lidí.[35] Na Johna Lennona je od jeho smrti neustále vzpomínáno a stal se předmětem četných památníků a vzpomínkových děl. Jedná se především o památník Strawberry Fields v Central Parku, což je zahrada věnovaná jeho památce. Yoko Ono na provoz této zahrady věnovala jeden milion amerických dolarů.[36] Na tomto místě se schází lidé především na výročí Lennonovy smrti, ale také na výročí útoků z 11. září či smrti George Harrisona.[34]
Slavný zpěvák Elton John, který s Lennonem nazpíval někdejší hit „Whatever Gets You thru the Night“, kontaktoval textaře Bernieho Taupina a společně vytvořili vzpomínkovou píseň s názvem „Empty Garden (Hey Hey Johnny)“ . Tato skladba se objevila i na Lennonově „post mortem“ albu Jump Up! v roce 1982 a v americké hiparádě singlových písní se vyšplhala na 13. místo. Když Elton John tuto skladbu hrál na vyprodaném koncertě v Madison Square Garden, přidali se k němu na pódiu i Yoko Ono se synem Seanem Lennonem.[37] Lennon byl v roce 1991 posmrtně oceněn cenou Grammy za celoživotní přínos v oblasti hudby.[38] Roku 1994 vydala mezinárodně neuznaná republika Abcházie dvě poštovní známky vyobrazující Johna Lennona a amerického komika Groucha Marxe, které měly zesměšnit abcházijskou komunistickou minulost; původně na nich totiž měli být vyobrazeni Karl Marx a Vladimir Iljič Lenin.[39]
8. prosince 2000 kubánský prezident Fidel Castro slavnostně odkryl bronzovou sochu Johna Lennona v jednom z havanských parků.[40] Rovněž v roce 2000 bylo v japonském městě Saitama otevřeno Muzeum Johna Lennona s názvem John Lennon Museum[41] a město Liverpool přejmenovalo své letiště na Liverpool John Lennon Airport a přijalo za své oficiální motto slogan „Above us only sky“ (česky: Nád námi jen nebe).[42] Po Lennonovi je též pojmenována planetka 4147 Lennon, která byla objevena 12. ledna 1983 B. A. Skiffem na Anderson Mesa Station patřící observatoři Lowell.[43]
Yoko Ono darovala 9. října 2007 islandskému ostrovu Viðey pomník Imagine Peace Tower, který každý rok mezi 9. říjnem a 8. prosincem vyzařuje silný paprsek světla k nebi.[44] V Hollywoodu se u budovy společnosti Capitol Records každořočně 8. prosince koná vzpomínková akce, při které lidé rozsvěcují svíce u Lennonovy hvězdy na zdejším chodníku slávy.[45]
V roce 2008 byl režisérem J. P. Schaeferem natočen nezávislý film Chapter 27 (česky: Kapitola 27) týkající se vraždy Johna Lennona.[46] Pachatele Chapmana zde ztvárnil americký herec Jared Leto, postavu Johna Lennona ironií osudu ztvárnil herec se skutečným jménem Mark Chapman.[46]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Death of John Lennon na anglické Wikipedii.
- ↑ Hours After This Picture Was Taken John Lennon Was Dead [online]. Guardian Unlimited, 2005, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LUCAS, Dean. Famous Pictures Magazine, 2007, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, Harry. John Lennon Remembered [online]. CBS News, 12. 8. 2005, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Last Days of Dead Celebrities [online]. ABC, Inc, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MCGUNAGLE, Fred. Is That All You Want? [online]. Courtroom Television Network, 2008, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUSKIN, Richard. John Lennon Encounters Mark David Chapman [online]. Howstuffworks.com, 3. 7. 2007, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEDBETTER, Les. John Lennon of Beatles Is Killed [online]. New York Times, 9. 12. 1980, [cit. 2009-07-05]. (anglicky)
- ↑ a b Do It, Do It, Do It! [online]. Courtroom Television Network, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Police Trace Tangled Path Leading To Lennon's Slaying at the Dakota [online]. elvispelvis.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hey Mr. Lennon [online]. Lukebracken.com, 20. 5. 2008, [cit. 2009-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MONTGOMERY, Paul. Police Trace Tangled Path Leading To Lennon's Slaying at the Dakota: strany A1 a B6 [online]. New York Times, 10. 12. 1980, [cit. 2009-07-05]. (anglicky)
- ↑ I don't recall saying, Mr. Lennon [online]. Telegraph.co.uk, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John Lennon - After The Music [online]. Robert Soliman, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MONTGOMERY, Paul L.. Lennon Murder Suspect Preparing Insanity Defense [online]. New York Times, 9. 2. 1981, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EDWARDS, David. Lennon’s Last Day [online]. Daily Mirror, 3. 12. 2005, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lennon shot on way to see son [online]. Thestar.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CAVE, Damien. THE 50th Anniversary of Rock: The Moments 1980. The world mourns the death of John Lennon 8 December 1980: Grieving for a Fallen Hero (str. 140) [online]. Rolling Stone, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ASTUCIA, Salvador. John Lennon's Death Certificate [online]. Salvador Astucia, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ASTUCIA, Salvador. Appendix C: Transcript of competency hearing for Mark David Chapman, 22 June 1981 [online]. [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lennon killer denied parole [online]. CNN, 10. 5. 2004, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lennon killer fails in parole bid [online]. BBC News, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vrah Johna Lennona žádal posedmé o propuštění. Zbytečně [online]. Novinky.cz, [cit. 2012-08-23]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Transcript of Court TV interview with Jack Jones [online]. courttv.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHULTZ, Lynne. March 4, 1966: The Beginning of the End for John Lennon? [online]. 2001, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 1981 New York Times report on Chapman [online]. New York Times, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b A Look Back at Mark David Chapman in His Own Words [online]. 2000, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Exorcism at Attica [online]. crimelibrary.com, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chapman On Lennon Murder: 'I Regret It Deeply [online]. wcbstv.com, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KANE, Larry. Lennon Revealed. USA : Running Press, 2007. ISBN 0-762-429-666. (anglicky)
- ↑ Nightline [online]. ABC, 9. 12. 1980, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Paul McCartney 1984 Playboy Interview [online]. The Trustees of Indiana University, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUSKIN, Richard. Ringo Starr [online]. answers.com, 3. 7. 2007, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ All Those Years Ago [online]. Connolly and Company, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GENTILE, Fiorella Dorotea. The Central Park Vigil, New York, 14 December 1980 [online]. Thou Art, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HABERMAN, Clyde. Silent Tribute to Lennon's Memory is Observed Throughout the World (strana A1) [online]. New York Times, 15. prosince 1980, [cit. 2009-07-05]. (anglicky)
- ↑ Strawberry Fields [online]. New York City Parks, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John Lennon [online]. songfacts.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lifetime Achievement Awards [online]. The Recording Academy, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBINSON, Ben. March Marx Magic [online]. Ben Robinson, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Once-shunned Lennon now feted in communist Cuba [online]. CNN, 8. 12. 2000, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John Lennon Museum [online]. TAISI Corporation, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Background Information [online]. Liverpool John Lennon Airport, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lennon's planet [online]. cfa.harvard.edu, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Imagine Peace Tower [online]. Imagine Peace, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARY, Wayne. Capitol Records Building [online]. [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Chapter 27 [online]. Imdb.com, 2007, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura [editovat]
- BRESLER, Fenton. Kdo zabil Johna Lennona?. Vimperk : Papyrus, 1992. ISBN 80-901273-8-X.
- MERLE, Pierre. Vražda Johna Lennona. Praha : Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0490-7.
- SEAMAN, Frederic. Poslední dny Johna Lennona. Praha, Litomyšl : Paseka, 1995. ISBN 80-7185-035-7.
- BADMAN, Keith. The Beatles After the Breakup 1970-2000: A day-by-day diary. London : Omnibus Press, 1999. 631 s. ISBN 0-7119-7520-5. (anglicky)
Externí odkazy [editovat]
Písně zmíněné v článku [editovat]
- (anglicky) John Lennon a Yoko Ono. Walking on Thin Ice (kompletní znění písně) [online]. Youtube.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.
- (anglicky) George Harrison. All those Years Ago (kompletní znění písně) [online]. Youtube.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.
- (anglicky) John Lennon, Elton John. Whatever Gets You Through The Night (kompletní znění písně) [online]. Youtube.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.
- (anglicky) Elton John. Hey, Hey Johnny (kompletní znění písně s krátkým textovým úvodem) [online]. Youtube.com, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.
Články [editovat]
- Život a smrt podivného rebela: John Lennon - idol několika generací [online]. Televize.cz, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.
- Lidé po celém světě si připomněli smrt Johna Lennona [online]. Volný.cz, 8. 12. 2005, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.