Johann Strauss starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Strauss starší
Příbuzenstvo
syn Johann Strauss mladší
syn Josef Strauss
syn Eduard Strauß
vnuk Johann Strauss nejmladší

Johann Strauss starší (14. března 1804 Vídeň25. září 1849 Vídeň), byl rakouský hudební skladatel. Skládal hlavně taneční hudbu – valčíky a polky. Jeho nejstarší syn, Johann Strauss mladší, pokračoval v jeho stopách a jeho sláva překročila otcovu. Skladateli byli i jeho mladší synové, Josef a Eduard.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Johann Strauss st. se narodil v rodině majitele hostince, ale jeho otec zemřel krátce po jeho narození. V rodinném hostinci se od malička dostával do kontaktu s muzikanty, kteří ho zaujali. Hrát na housle se začal pravděpodobně učit sám. Rodině se jeho zájem o hudbu příliš nezdál a jeho matka s nevlastním otcem rozhodli, že ho dají na knihaře. Toto studium však Straussovi vůbec nevyhovovalo. Přidal se tedy do kapely Michaela Pamera, a koncem roku 1819 přestoupil k Josefovi Lannerovi, který rychle poznal jeho talent. V tom období začal i komponovat. Krátce na to spolu přestali Lanner a Strauss dobře vycházet a koncem roku 1825 Strauss z orchestru odešel. Založil si vlastní orchestr, se kterým se veřejnosti představil v létě 1826. Sympatie publika si získal rychle a od roku 1827 jeho skladby začaly vycházet v tištěné podobě. Orchestr si rozšiřoval a přísně od něj vyžadoval důkladnost a dobré ladění. Pozdvihl valčík na novou uměleckou úroveň. Navíc byl i mistrem reklamy, díky čemuž se stal nejpopulárnějším muzikantem ve Vídni. V roce 1834 poprvé odešel na zahraniční turné do německých zemí, v roce 1837 potom do Francie a Anglie. Všude ho provázel obrovský úspěch. Po Lannerově smrti roku 1843 se stal hudebním ředitelem dvorních bálů (K.k. Hofballmusikdirektor). V revolučním roce 1848 se sice snažil ve svém podnikaní využít revoluční nálady obecenstva, ale i kvůli svému postavení se nikdy nepostavil proti Habsburské moci. V srpnu 1848 navíc koncertoval pro císaře Ferdinanda a složil i slavný Radeckého pochod (německy Radetzky-Marsch), na počest maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče, který se vítězně vrátil z potlačení povstání v italských državách monarchie. Takto se otevřeně postavil na stranu císařské moci, čímž značně poklesla jeho popularita v očích veřejnosti. Po revoluci Strauss odešel z dusné atmosféry Vídně na zahraniční turné. Po návratu ochořel a zemřel 25. září 1849.

Nejslavnější skladbou Johanna Straussa je zmíněný Radeckého pochod, který nemůže chybět ani jeden rok na programu tradičního Vídeňského Novoročního koncertu. Známe jsou také valčíky Das Leben ein Tanz, Die vier Temperamente nebo Loreley-Rheinklänge.

Díla Johanna Strausse st. (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Valčíky[editovat | editovat zdroj]

  • Täuberl-Walzer op. 1 (1826)
  • Döblinger Reunion-Walzer op. 2 (1826)
  • Wiener Carneval op. 3 (1827)
  • Kettenbrücken-Walzer op. 4 (1827)
  • Gesellschaftwalzer op. 5 (1827)
  • Wiener-Launen-Walzer op. 6 (1817)
  • Charmant-Walzer op. 31 (1829)
  • Benifice-Walzer op. 33 (1830)
  • Gute Meinung für die Tanzlust op. 34 (1830)
  • Tivoli-Rutsch Walzer op. 39 (1829/30)
  • Vive la Dansel op. 47 (1831)
  • Heiter auch in ernster Zeit op. 48 (1831
  • Das Leben ein Tanz oder Der Tanz ein Leben! Walzer op. 49 (1829)
  • Bajaderen Walzer op. 53
  • Mein schönster Tag in Baden op. 58 (1835)
  • Die vier Temperamente op. 59 (1830)
  • Gabrielen-Wlzer op. 68
  • Elisabethen-Walzer op. 71 (1833)
  • Rosa-Walzer op.76 (1836)
  • Zweyte Walzer-Guilande op. 77 (1835)
  • Huldigungs-Walzer op. 80 (1836)
  • Philomelen-Walzer op. 82 (1835)
  • Brüssler Spitzen op. 95 (1837)
  • Ball-Racketen op. 96 (1837)
  • Paris-Walzer op. 101 (1838)
  • Freuden-Grüsse op. 105 (1839)
  • Wiener Gemüths-Walzer op. 116 (1840)
  • Cäcilien-Walzer op. 120 (1839)
  • Apollo-Walzer op. 128 (1839)
  • Adelaiden-Walzer op. 129 (1841)
  • Egerien-Walzer op. 134 (1842)
  • Loreley-Rheinklänge op. 154 (1843)
  • Geheimnis aus der Wiener-Tanzwelt op. 176 (1845)
  • Gerztöne-Walz op. 203
  • Helenen-Walzer op. 204 (1848)
  • Die Friedenstoten op. 241

Polky[editovat | editovat zdroj]

  • Seufzer-Galopp op. 9 (1827)
  • Chineser-Galopp op. 20 (1828)
  • Einzugs-galopp op. 35 (1829)
  • Sperl-Galopp op. 42 (1829)
  • Fortuna-Galopp op. 69
  • Reise-Galopp op. 85
  • Ballnacht-Galopp op. 86
  • Jugendfeuer-Galopp op. 90 (1836)
  • Cachucha-Galopp op. 97 (1837)
  • Indianer-Galopp op. 111
  • Sperl-Polka op. 133 (1840)
  • Annen-Polka op. 137 (1840)
  • Salon-Polka op. 161
  • Eisele und Beisele Sprünge op. 202
  • Kathinka-Polka op. 218
  • Wiener Kreuz-Polka op. 220
  • Piefke und Pufke Polka op. 235
  • Damen-Souvenir-Polka op. 236
  • Alice-Polka op. 238
  • Exeter Polka op. 249

Pochody[editovat | editovat zdroj]

Čtverylka[editovat | editovat zdroj]

  • Jubel-Quadrille op. 130

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Johann Strauss I ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Strauss (Vater) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]