František Vláčil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Vláčil
Narození 19. únor 1924
Československo Český Těšín, ČSR
Úmrtí 28. leden 1999
Česko Praha, Česko
Manžel/ka Věra Vláčilová
Český lev
Celoživotní umělecký přínos českému filmu
1994

František Vláčil (19. února 1924 v Českém Těšíně28. ledna 1999 v Praze) byl český malíř, grafik, filmový scenárista a režisér. Jeho filmy Marketa Lazarová a Údolí včel jsou dnes filmovými odborníky považovány za vrcholná díla české kinematografie.[1][2] Na MFF Karlovy Vary byl oceněn za přínos světové kinematografii.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Začínal po studiích na Filozofické fakultě Masarykovy univerzityBrně, kde studoval dějiny umění a estetiku a studium ukončil v roce 1951.[3] O film se zajímal již v průběhu studia. Nejprve začínal v brněnském trikovém studiu dokumentárních filmů, později ve filmovém studiu Československého armádního filmu, kde točil různé instruktážní a propagandistické snímky.

Na Barrandově debutoval až v roce 1960 filmem Holubice, čímž se zařadil mezi nejpozoruhodnější filmové tvůrce tzv. československé nové vlny 60. let 20. století. Největší ohlas mu ale přinesl dlouho připravovaný, dlouho natáčený a upravovaný film Marketa Lazarová. Složitá historická filmová freska s tehdy debutující mladičkou slovenskou herečkou Magdou Vašáryovou v hlavní roli Markety. Jedná se o úchvatný psychologický film plný obrazových metafor. Film byl i na tehdejší poměry velice nákladný (jednalo se do té doby o vůbec nejdražší český film). Aby se část nákladů vrátila zpět, byl ve stejných kulisách a dekoracích natočen další historický film Údolí včel s Petrem Čepkem v hlavní roli, který zazářil i v dalším barevném snímku Adelheid.

V období normalizace František Vláčil natočil několik krátkometrážních filmů, z nichž patrně vůbec nejpozoruhodnější je film Praha secesní z roku 1974. Něžně poetický byl i vánočně laděný dětský film Pověst o stříbrné jedli. Následoval smutný, tísnivý a psychologicky těžký příběh Dým bramborové natě s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Zaujal i baladický příběh Stíny horkého léta.

Výrazný režisérský rukopis nese i biografický film o skladateli Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, natočený podle scénáře Zdeňka Mahlera. Velmi výrazné jsou i jeho poslední snímky Hadí jed, Stín kapradiny a Mág.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 obdržel ocenění Český lev za celoživotní umělecký přínos českému filmu. Působil také jako prezident České filmové a televizní akademie. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech obdržel hlavní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.

V roce 2013 získal in memoriam Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize.[4]

Složitá osobnost[editovat | editovat zdroj]

František Vláčil byl bezesporu výjimečný a všemi múzami políbený filmař, nicméně jednalo se o vnitřně velmi rozpolcenou a složitou osobnost, které se nevyhýbaly deprese a velké problémy s alkoholem. Mnohé jeho snímky byly složitě dotvořeny jen díky podpoře jeho filmového štábu, přesto však zůstává jeho filmové dílo v celém kontextu české kinematografie zcela unikátní a naprosto mimořádné.

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.uh.cz/p100/p100/anketa.htm
  2. http://www.uh.cz/p100/p100/anketa_zbytek.htm
  3. Nostalghia.cz – Marketa Lazarová – František Vláčil
  4. Laureáti Státních cen a cen Ministerstva kultury

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]