Antonín Máša

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Antonín Máša (22. července 1935, Višňová u Příbrami4. října 2001 v Příbrami) byl český spisovatel, scenárista, dramatik, režisér, publicista a filmový manažer. Jedná se o méně známou osobnost tzv. nové vlny československého filmu 60. let 20. století, mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřili, mimo jiné, scenárista Pavel Juráček a režisér Evald Schorm.

Po studiu na příbramském gymnáziu a hospodářské škole nejprve krátce studoval v Praze žurnalistiku, toto studium však nedokončil a začal pracovat jako profesionální novinář. Později vystudoval na FAMU dramaturgii a scenáristiku, kterou dokončil v roce 1963. Zde studoval se svým gymnaziálním příbramským spolužákem Pavlem Juráčkem.

Mezi jeho první scenáristické prvotiny patřil filmový debut režiséra Evalda Schorma Každý den odvahu z roku 1965, kde hrál hlavní úlohu Jan Kačer.

Jeho prvním režijním debutem se stal snímek Bloudění z roku 1966, kde hlavní úlohu hrál Jiří Pleskot. Druhým snímkem byl Hotel pro cizince, kde hráli převážně herci z tehdejšího pražského Činoherního klubu v čele s Petrem Čepkem (Evald Schorm v tomto snímku hrál postavu kněze). Třetí snímek pocházel z roku 1968 byla filmová adaptace autobiografické knihy dramaturgyně, spisovatelky a scenáristky z Laterny magiky Mileny Honzíkové s názvem Ohlédnutí.

V roce 1971 byl v důsledku normalizace vyhozen z filmového studia Barrandov. V sedmdesátých letech zde natočil externě ještě dva další filmy (Rodeo z roku 1972 a film Proč nevěřit na zázraky z roku 1977), ale ty byly během výroby podrobeny velmi ostrým cenzurním zásahům a umělecky znetvořeny. Filmové scénáře psal, tak jako mnoho jiných umělců oné doby, pod cizími jmény a od roku 1977 se věnoval práci v divadle, zde zejména v 80. letech s Laternou magikou. Nadále spolupracoval s Československou televizí a Filmovým studiem v Gottwaldově. V roce 1990 se vrátil do Filmového studia Barrandov, kde působil jakožto člen jeho vedení a vedoucí tvůrčí skupiny. Natočil zde další dva filmy : Skřivánčí ticho z roku 1989 a Byli jsme to my? z roku 1990. Nicméně nová popřevratová doba pro něj už další tvůrčí úspěchy nepřinesla. Koncem života se stáhl zcela do ústraní a další umělecké činnosti se veřejně nevěnoval.

Dramata a scénické úpravy[editovat | editovat zdroj]

  • 1979 Rváč (variace na téma I. S. Turgeněva)
  • 1989 Mrtvá živá voda
  • 1993 Zpověď dítěte svého věku (podle A. de Musseta)
  • 1996 Podivní ptáci

Scénické úpravy[editovat | editovat zdroj]

  • 1981 Ani slovo o lásce
  • 1981 Noční zkouška
  • 1987 Vivisekce

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režijní[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 Byli jsme to my?
  • 1989 Skřivánčí ticho
  • 1988 Laterna Magika: Vivisekce
  • 1972 Proč nevěřit na zázraky
  • 1972 Rodeo
  • 1968 Ohlédnutí
  • 1966 Hotel pro cizince
  • 1966 Bloudění

Scenáristická[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 Byli jsme to my?
  • 1989 Skřivánčí ticho
  • 1988 Laterna Magika: Vivisekce
  • 1984 Co je vám, doktore?
  • 1982 Laterna Magika: Noční zkouška
  • 1980 Prázdniny pro psa
  • 1977 Proč nevěřit na zázraky
  • 1972 Rodeo
  • 1968 Ohlédnutí
  • 1966 Hotel pro cizince (literární a technický)
  • 1966 Lidé z maringotek
  • 1966 Bloudění
  • 1964 Každý den odvahu
  • 1964 Místo v houfu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRYŠ, Josef. Dvanáct osudů čtyř staletí. Příbram : vlastní náklad, 2008. 288 s. ISBN 978-80-254-3128-3. Kapitola Antonín Máša, s. 214-235.   - v knize jsou mezi dalšími jedenácti osobnostmi poprvé uvedeny i životní osudy Antonína Máši, černobílé a barevné fotografie.
  • FRYŠ, Josef. Antonín Máša : film, divadlo atd.. Praha : Havran, 2010. 166 s. (Studio; sv. 5) ISBN 978-80-87341-02-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]