Karel Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Svoboda
Základní informace
Narození 19. prosince 1938 v Praze
Úmrtí 28. ledna 2007 v Jevanech
Povolání hudební skladatel
Nástroje klavír
Příbuzenstvo
bratr
manželka
Tento článek pojednává o hudebním skladateli. Další významy jsou uvedeny v článku Karel Svoboda (rozcestník).

Karel Svoboda (* 19. prosince 1938 Praha28. ledna 2007 Jevany) byl významný český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby. Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.

Obsah

[editovat] Biografie

Od dětství se učil hře na klavír, vystudoval střední školu a začal studia na medicíně v Praze. Později se živil jako velmi úspěšný hudební skladatel. V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1995 se oženil s Vendulou Svobodovou (bylo to jeho druhé manželství). Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.

Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu.[1] [2]

[editovat] Tvorba

Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se Svobodova kariéra rozjíždí i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.

Z 60. let pochází také píseň Vzdálený hlas, s níž soutěžila Helena Vondráčková na festivalu v brazilském Rio de Janeiru. V roce 1968 navázal Svoboda spolupráci s Karlem Gottem, který má dnes v repertoáru asi 80 jeho písní. V šedesátých a sedmdesátých letech jsou interprety jeho písní mimo jiné také Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger nebo Jana Kratochvílová. V 80. letech k nim pak přibyli Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepéši, Marcela Březinová, italská zpěvačka Anna Rusticano, Marcela Holanová, Petra Janů a Dalibor Janda.

I v 90. letech se Karel Svoboda udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začíná psát i svůj první muzikál Dracula[3].

Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes slavnou hudbu k filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.

Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za Svobodův zřejmě nejproslulejší song, který později převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau lásko, Ještě, že Tě lásko mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých let dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré jingly České televize.

[editovat] Filmová hudba

[editovat] Muzikály

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. http://www.novinky.cz/kultura/skladatel-karel-svoboda-si-vzal-zivot_107880_lgl6e.html
  2. http://zpravy.idnes.cz/skladatel-karel-svoboda-se-zastrelil-dso-/domaci.asp?c=A070128_224742_domaci_ton
  3. http://www.geocities.com/filmamus/rd/rozhovory/xantypa/xantypa.htm
  4. http://www.youtube.com/watch?v=ymF9dUGQfuQ - první 4 takty ústřední melodie převzaty z renezanční skladby Panduana Hispanica

[editovat] Externí odkazy


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích