Etnometodologie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Etnometodologie je sociologický směr, který se zaměřuje na analýzu každodenních sociálních interakcí a rozbor metod, které lidé zkoumané skupiny sami používají k tomu, aby porozuměli světu. Název směru dal Harold Garfinkel v roce 1967.[1]
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Od tradičních sociologických směrů se odlišuje hlavně ve dvojím ohledu:
- Tradiční sociologie pokládá společenské uspořádání za dané, kdežto etnometodologie je považuje za kulturní výkon zkoumaného společenství a hledá, jak je lidé pozorované skupiny vytvářejí a reprodukují.
- Tradiční sociologie používá k popisu pozorované společnosti obecné kategorie pozorovatele, kdežto etnometodologie se snaží užívat vlastní kategorie a pojmy pozorované skupiny. Někdy se mluví o „folk categories“.[2]
Pozorovatel, který pozorovanou skupinu chápe, hodnotí a popisuje pojmy a představami své vědy, se totiž velmi často mýlí, protože jednání pozorovaných lidí mubuď připadá nesmyslné, nebo mu podkládá významy, které jsou jim ve skutečnosti cizí. Snaha vidět a popsat společenské jevy, jednání nebo instituce „tak, jak se samy dávají“, „uzávorkovat“ všechny předběžné názory na pozorovanou skutečnost má mnoho společného s programem fenomenologie. Etnometodologie má také blízko k metodám kulturní a sociální antropologie, kde je takový přístup dnes běžný.
[editovat] Aplikace
Můžeme také říci, že etnometodologie vychází z náhledu, že i společenské, profesní atd. skupiny představují více méně odlišné subkultury s vlastními sítěmi významů; v důsledku toho bere pozorované společenství, jeho představy a postupy vážně, snaží se na ně dívat bez předsudků a pokud možno očima přímých účastníků. I když se původně inspirovala metodami studia předliterárních, kmenových společností, používá se ke studiu společenství například vědeckých, sportovních nebo vůbec profesních. Navazuje na ni „konverzační analýza“ (H. Sachs).[3]
[editovat] Souvislosti
Etnometodologie navazuje na sociologické klasiky (zejména E. Durkheima, Maxe Webera a Talcotta Parsonse) a byla dále ovlivněna jazykovým relativismem E. Sapira, fenomenologickou sociologií A. Schutze, symbolickým interakcionismem, Thomasovou koncepcí definice situace a obecně kulturní a sociální antropologií.
[editovat] Odkazy
[editovat] Pozámky
- ↑ Petrusek I., str. 283.
- ↑ en:Ethnomethodology
- ↑ Petrusek I., str. 283.
[editovat] Viz také
[editovat] Na internetu
- Abstrakt Garfinkelova „Programu etnometodologie“ - en
- Ethno/CA News - portál pro etnometodologii a konverzační analýzu - en.
- Informační systém pro konverzační analýzu a etnometodologii – de.
[editovat] Literatura
- H. Garfinkel, Studies in ethnomethodology. Cambridge 2002
- M. Petrusek (vyd.), Velký sociologický slovník, heslo „Etnometodologie“ (I. 283n)
