Strukturální funkcionalismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Strukturální funkcionalismus (nebo také sociologický funkcionalismus) je jeden z nejvlivnějších směrů v sociologii.

[editovat] Vývoj strukturálního funkcionalismu

První funkcionalisticky znějící formulace nalezneme již v díle Augusta Comta, ale ryze funkcionalistické pojetí systému zavádí až Herbert Spencer ve své teorii sociálního organismu. Spencer tvrdí, že složitost systému vede k jeho diferenciaci. Čím je systém složitější, tím je větší diferenciace funkcí. Změny v jedné části systému pak vedou k systémové změně v jiné části systému.

Vlastní strukturální funkcionalismus je však spojen s dílem Talcotta Parsonse. Jeho teorie jsou založeny na předpokladu existence dvou složek; složky sociální činnosti a složky sociálního systému. Tyto složky jsou vzájemně propojené.

Dalším představitelem strukturálního funkcionalismu je Robert King Merton, který vychází z teze, že týž jev může plnit různé funkce. Merton rozlišuje funkce latentní a manifestní, kdy manifestní funkce dává jednání oficiální nebo prezentovaný účel a latentní funkce zůstává skryta.