Robert K. Merton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Robert King Merton (původním jménem Meyer Robert Schkolnick, syn židovských uprchlíků z Ruska[1], narozen 4. července 1910, Filadelfie, Pensylvánie, zemřel 23. února 2003, New York) byl americký sociolog, představitel sociologického funkcionalismu, profesor Columbia University v New Yorku. Zavedl do sociologie pojem sociologické paradigma.

Merton byl mezi lety 19311937 žákem T. Parsonse na Harvardu. Ve svém díle navázal na Parsonse a dál rozpracoval jeho teorie. Reagoval na kritiku strukturního funkcionalismu ze strany konfliktualistů. Zavedl pojmy manifestní a latentní funkce: Manifestní funkce jsou zjevné, vychází z vědomých intencí aktérů, kteří sledují určitý cíl, zatímco latentní funkce jsou skryté a jejich význam není aktérům známý.

Základem sociologického zkoumání by měly podle Mertona být teorie středního dosahu. Reagoval tím na tehdejší rozdvojený stav sociologie. Tvorba teorií středního dosahu má být kompromisem mezi na jedné straně velkými a všeobecnými teoriemi společnosti, jako byla ta Parsonsova, které byly příliš vzdálené od empirické zkušenosti, na druhé straně suchými empirickými výzkumy, popisujícími pouze konkrétní skutečnosti bez nějaké teoretické zobecnitelnosti.

Merton položil základy k sociologii vědy. Tato disciplína by podle Mertona měla zkoumat, do jaké míry jsou jednotlivé obory vědecké. Existují podle něj obecná kritéria vědecké zralosti – rozlišuje vědy na zralé a nezralé. Snažil se zformulovat čtyři základní imperativy sociologa jako vědce:

  1. univerzalismus – Věda je univerzální, není závislá na hranicích státu, na rase, národnosti, na filosofické nebo světonázorové orientaci, je majetkem všeho lidstva.
  2. komunismus (odkazuje na původní význam tohoto slova) – Základní vědecké objevy jsou výsledkem kooperace a výsledkem společné práce ve věde. Ani ti, podle nichž byly nazvány vědecké zákony, nejsou jejich vlastníky. Vědecké bádání má mimotržní charakter.
  3. dezinteresovanost – osobní zájmy nemají vstupovat do tvorby vědeckého poznání. Merton si byl vědom, že tento příkaz je nejspornější.
  4. organizovaný skepticismus – přikazuje respektovat autoritu, ale nepodřizovat jí výsledky bádání. Každý vědec musí být skeptický, protože autoritami jsou většinou omylní lidé, což vede ke konfliktu uvnitř komunity.

Merton vytvořil typologii způsobů individuální adaptace:

  • konformismus
  • inovace
  • ritualismus
  • únik
  • vzpoura

Významná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert K. Merton
  • Social Theory and Social Structure (1949)
  • On the Shoulders of Giants: A Shandean Postsript (1965)
  • The Sociology of Science (1973)
  • Sociological Ambivalence and Other Essays (1976)
  • On Social Structure and Science

Jeho syn - Robert C. Merton je známým ekonomem - laureátem Nobelovy ceny za ekonomii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1], Zacpal, Zdeněk. 2013. „Proroctví sociologa Mertona bylo naplněno, prorok je však bezmála zapomenut.“ iDnes.cz. Zprávy. Kavárna. [online] (25. 2. 2013) [cit. 3. 3. 2013].