Zimní stadión Štvanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zimní stadión Štvanice
Zimní stadión Štvanice
Poloha Štvanice, Praha, Česko
Souřadnice 50°5′43″ s. š., 14°26′8″ v. d.
Otevření 1932
Přestavění 1956, 1968
Zbourání 2011
Vlastník Hlavní město Praha
Architekt Josef Fuchs
Události MS v hokeji 1933, 1938, 1947 a 1959 a ME v basketbalu žen 1956
Týmy
LTC Praha
Kapacita
10 000
Zimní stadión Štvanice

Zimní stadión Štvanice byl první stadiónumělou ledovou plochou na území Československa. Stával na ostrově Štvanice, tedy v širším centru Prahy.[1] V roce 2000 byl prohlášen kulturní památkou.[1] V květnu 2011 byl pro havarijní stav zbořen.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Týmy hokejové reprezentace Čech a nástupnické československé hokejové reprezentaceledním hokeji musely nejprve získat pět titulů mistra Evropy, než se hráči dočkali prvního stadiónu s umělou ledovou plochou, což v Evropě nemělo obdoby.[zdroj?] Rada hlavního města Prahy rozhodla o přidělení pozemku ke stavbě na ostrově Štvanici Pražským vzorkovým veletrhům 15. března 1929.[zdroj?] Stalo se tak pod vlivem úspěchu na mistrovství Evropy v ledním hokeji 1929,[zdroj?] které českoslovenští reprezentanti vyhráli.

Stavba podle návrhu architekta Josefa Fuchse[2] však započala až o rok a půl později.[zdroj?] Chladírenské zařízení dodané Brněnskými strojírnami bylo údajně schopno za dvě hodiny vyrobit 4 cm silný led.[2] Stavba pokračovala takovým tempem, že se zde již 17. ledna 1931 mohlo v provizorních podmínkách uskutečnit utkání LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady,[2] které skončilo 0:2.[3] Již další den sehrála první mezistátní utkání proti Kanaďanům na tomto stadiónu též československá hokejová reprezentace.[zdroj?] Bezgólovou remízu přiblížil posluchačům u rozhlasových přijímačů Josef Laufer.[zdroj?] Stadion byl v tomto stavu v provozu tři měsíce s tím, že přes léto proběhne dostavba.[zdroj?]

Tu se však nepodařilo pro finanční náročnost v nastávající hospodářské krizi dokončit.[zdroj?] Původní investor nebyl schopen dostát svým závazkům[zdroj?] a magistrát musel přislíbit nízký roční nájem i úlevu na daních, aby stadión se všemi závazky převzala do nájmu firma Ing. Keclíka, která na něm původně prováděla pouze stavební práce.[zdroj?] Mistrovství Evropy v roce 1932 se zde přes nové započetí stavebních prací ovšem přesto konat nemohlo.[zdroj?] Stadión byl oficiálně otevřen až 6. listopadu 1932, kdy zde českoslovenští reprezentanti remizovali před 6 000 diváky s Francouzi 4:4.[3]

Plocha stadiónu 90 na 34 m byla rozdělena na dvě části.[zdroj?] Pro hokejové zápasy byl určen prostor 60 na 30 metrů.[zdroj?] Na tribuny, z nichž některé byly i kryté a jiné dokonce pojízdné,[zdroj?] se mohlo vejít až 10 000 diváků,[1] kteří měli k dispozici též kavárnu.[1] Sportovci měli na stadiónu kromě skříněk také ohřívárnu[1] a posilovnu.[zdroj?]

Stadión postupně hostil čtyři mistrovství světa v ledním hokeji (1933, 1938, 19471959).[2] Domácímu reprezentačnímu celku se na všech podařilo získat medaili. Zastřešen byl až v roce 1956 [3] kvůli mistrovství Evropy v basketbalu žen.[zdroj?] Projektantem zatřešení stadionu byl Ing. Josef Zeman. Na klubové stadion nejprve využíval především LTC Praha,[zdroj?] ale v 50. letech sloužil pěti různým klubům.[zdroj?] A právě výběr z pražských mužstev se zde 11. února 1955 střetl se švédským klubem Leksand IF poprvé před televizními kamerami.[zdroj?]

V roce 1968 byl stadión sice opraven, ale jeho jednotlivé části byly v dalších letech pro neudržitelný stav postupně uzavírány.[2] Od roku 1998 [1][3] bylo nájemcem stadiónu občanské sdružení APeX CLUB[3] a bruslit sem chodila většinou veřejnost.[zdroj?] V roce 2000 byl stadion prohlášen kulturní památkou.[1] Stadión poškodila povodeň v roce 2002. V roce 2008 vypovědělo město nájemci smlouvu kvůli neplnění smluvních povinností týkající se péče. Nájemce se sice soudně bránil, ovšem v roce 2011 soud platnost výpovědi potvrdil.[1]

Podle posudku hrozilo zřícení konstrukce jako celku a stavba bezprostředně ohrožovala zdraví a životy osob; proto byly stadion i jeho okolí dlouhodobě uzavřeny.[1] 10. ledna 2011 vydal odbor výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby a magistrát jakožto správce městského majetku téhož dne vydal firmě Liga-servis s. r. o. pokyn k zabezpečení objektu.[4] 28. května 2011 začala demolice, která trvala přibližně 20 dnů.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Na Štvanici přijely bagry, začala demolice dřevěných částí slavného zimního stadionu, iDnes.cz, 28. 5. 2011, meb (Barbora Měchurová)
  2. a b c d e ČTK. Zimní stadion na Štvanici sloužil sportu téměř osmdesát let [online]. ČT24, 2012-11-06, [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  3. a b c d e HLAVÁČ, Jakub. Stadion v demolici, historie Štvanice je v troskách [online]. iSport.cz, 2011-06-01, [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  4. Zimní stadión ŠTVANICE v k. ú. Holešovice – pokyn k zabezpečení objektu, Magistrát hl. m. Prahy, odbor správy majetku, 10. 1. 2011, kopie vyvěšeného dokumentu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]