Komsomol
Komunistický svaz mládeže (rusky: Коммунистический союз молодёжи), často zkracovaný podle prvních písmen ruského pojmenování na komsomol (KOMunističeskij SOjuz MOLoděži), byla politická a výchovná organizace sovětské bolševické strany. Oficiální název byl od roku 1922 Všesvazový leninský komunistický svaz mládeže (VLKSM, rusky: Всесоюзный Ленинский Коммунистический Союз Молодёжи). Oficiálně byl komsomol založen 29. října 1918.
Obsah |
Historie [editovat]
Komsomol byl založen jako samostatná společenská organizace v roce 1918.[1][2]
Během revolučního roku 1917 bolševické křídlo nevidělo v mladých lidech žádné využití, proto byl politický dorost opomenut. Již další sjezdy v letech 1918 a 1919 konstatovaly nedostatek mladších členů strany, a proto byla zahájena masivní kampaň získávání nových mladých kandidátů komunistické strany. Na vzniku organizace měli rozhodující podíl komunističtí vůdcové V. I. Lenin, N. K. Krupská a V. Zorin.
Komsomolci byli zdrojem mladých členů komunistické strany SSSR. Jejich výchovu ovlivňovala VKS(b) od raných let skrze pionýrskou organizaci. Ta byla založena roku 1922 v Moskvě jako jediná dětská organizace SSSR ihned po V. sjezdu Komsomolu.[1]
Ve čtrnácti letech mladí lidé vstupovali právě do komsomolu jako přirozeného pokračování. Věkové omezení členství v komsomolu bylo právě čtrnáct let. Horní hranice se pohybovala kolem 28 let, ale někteří členové strany zde byli i déle.
Komsomol měl přímý vliv na chod státu, protože desítky milionů členů disponovaly značným sociálním i aktivizačním potenciálem. Z Moskvy se komsomolské hnutí rychle rozšířilo po celém SSSR a později ovlivnilo přes Komunistickou internacionálu mládeže (Berlín 1919) vznik podobných organizací v řadě států Evropy.[1]
Mnoho vedoucích politiků v této organizaci začalo svou politickou kariéru (např. Jurij Andropov v Karelské oblasti).
Zlom v pozici komsomolu v sovětské společnosti přinesly až reformy Michaila Gorbačova, který odhalil zkostnatělost vedoucího aparátu komsomolské organizace. Stávající systém nemohl vyhovět novým změnám společnosti, proto na XX. sjezdu komsomolu byly přijaty organizační, personální i funkční změny, které měly zajistit přizpůsobení novým poměrům v zemi. V konečném důsledku však tyto snahy vedly k totální destrukci a fragmentaci komsomolu a jeho faktickému rozpadu.
Jedinou pozitivní událostí perestrojkové destrukce je transformace myšlení. Komsomolci byli jako jedni z prvních vedeni k tržnímu myšlení. Jako typický příklad této nové linie bývá uváděn Michail Chodorkovskij.
Tiskový orgán komsomolské organizace - Komsomolskaja pravda, přežil i formální rozpad.
Pocty [editovat]
Komsomol jako podstatná součást komunistické strany byl několikrát oceněn. Obdržel třikrát Leninův řád, jednou Řád říjnové revoluce, jednou Řád rudého praporu a jednou Řád rudého praporu práce. Trvalou poctou je pojmenování asteroidu 1283 Komsomolia právě podle organizace komsomolu.
Rozšíření [editovat]
Protože komsomol byl všesvazovou organizací, zastřešoval činnost regionálních organizací. Tyto se nacházely v následujících sovětských republikách:
- Arménská SSR: Համամիութենական Լենինյան Կոմունիստական Երիտասարդության Միություն, ՀամԼԿԵՄ
- Běloruská SSR: Ленинский Коммунистический Союз Молодежи Белоруссии, ЛКСМБ
- Estonská SSR: Eestimaa Leninlik Kommunistlik Noorsooühing, ELKNÜ
- Karelo-finská SSR: Ленинский коммунистический союз молодежи Карело-Финской ССР, ЛКСМ КФССР
- Lotyšská SSR: Latvijas Ļeņina Komunistiskā Jaunatnes Savienība, LĻKJS
- Litevská SSR: Lietuvos Lenino komunistinė jaunimo sąjunga, LLKJS
- Moldavská SSR: UTCLM (zkratka)
- Ruská SFSR: Ленинский коммунистический союз молодёжи РСФСР, ЛКСМ РСФСР
- Ukrajinská SSR: Ленинский Коммунистический Союз Молодёжи Украины, ЛКСМУ
Kromě území SSSR se komsomolské ideje uchytily v:
- Maďarsku: Kommunista Ifjúsági Szövetség, KISZ
- Rumunsku: Uniunea Tineretului Comunist Leninist din URSS
- Československo: Československý Komsomol - II.sjezd 22.-24. ledna 1922[2]
Současnost [editovat]
Přestože se původní organizace rozpadla, na její činnost ochuzenou o politickou výchovu navázaly oblastní spolky na podobné bázi. Na počátku 21. století tak fungují komsomolské organizace v Rusku (zde jich je několik), na Ukrajině (dvě hlavní organizace), v Moldavsku i v jiných státech - Francii, Kanada, USA.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Dětské a mládežnické hnutí, s. 117.
- ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Pionýrská encyklopedie 1. Praha : Mladá fronta, 1978. Kapitola Tradice Pionýrské organizace SSM, s. 21.
