Čunovo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čunovo (maďarsky Dunacsún, německy Sarndorf, ve slovenštině nesprávně také Čuňovo) je nejjižnější část hlavního města Slovenska, Bratislavy. Na jihu sousedí s Maďarskem, na západě pak s Rakouskem. Žije zde 919 obyvatel.
Poprvé byla samostatná obec zmíněna v roce 1232 pod názvem Chun. V 16. století prchající Chorvati z oblastí, které dobyla Osmanská říše osídlili a rozšířili právě tuto vesnici.
K Československu bylo připojeno až v roce 1947;[1] bylo tak po dohodě s Maďarskem (dalšími obcemi, kterých se Maďaři vzdali, byli Rusovce a Jarovce), tehdy zde měl vzniknout bratislavský přístav. Obyvateli byli na konci 40. let převážně Chorvati, kteří si zde uchovávali vlastní folkór a zvyky. Dnes zde žije pouze část těchto obyvatel. Součástí Bratislavy je Čunovo od 1. července 1972.
Od roku 1977 bylo v nedaleké blízkosti (na Dunaji, jižním směrem od městské části) budováno vodní dílo Gabčíkovo. Vzhledem k mezinárodním sporům ale nikdy nebylo dokončeno v původní podobě (maďarská strana na jaře 1989 od stavby odstoupila). Podle varianty C tak vzniklo i Vodní dílo Čunovo, které zajišťuje odtok vody z mohutné nádrže na maďarskou stranu do původního koryta. Vznikly také i cyklostezky, kanály pro vodní sporty a další zařízení. Roku 2000 bylo v Čunovu otevřeno muzeum Danubiana.
[editovat] Reference
- ↑ Oficiální stránky Čunova, navštíveno 26. 11. 2007
- Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Čunovo na anglické Wikipedii.
- Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Čunovo na slovenské Wikipedii.
|
 |
|||||||
|
||||||||
