Maurice Chevalier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maurice Chevalier
alt =
Maurice Chevalier na fotografii Luciena Waleryho
Rodné jméno Maurice Auguste Chevalier
Narození 12. září 1888
Francie Paříž
Úmrtí 1. ledna 1972
Francie Paříž
Manžel/ka Yvonne Vallée (1927-1933)
Nita Ray (1937-1946)
Oscar
Čestná Cena Akademie
1959 - za celoživotní dílo
Zlatý glóbus
Cecil B. DeMille Award
1959 - za celoživotní dílo

Maurice Chevalier (12. září 1888 Paříž1. ledna 1972) byl legendární francouzský a americký herec, tanečník, šansoniér a zpěvák, držitel cen Oscar a Zlatý glóbus za celoživotní dílo, držitel ceny Tony.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v chudinské čtvrti Paříže ve velice nuzných poměrech jako deváté dítě v rodině. Otec byl nezaměstnaný alkoholik, od osmi let žil pouze s matkou. Od dětství si musel přivydělávat na živobytí různou drobnou uměleckou činností. Dělal akrobata po hospodách, od 13 let také zpíval.

Už ve 20 letech však vystupoval v později velmi slavném pařížském kabaretu Folles Bergeres s jeho tehdejší hvězdou Mistinguette. Až do první světové války jeho popularita a kariéra prudce stoupala vzhůru. Bohužel toto vše přerušila první světová válka, kdy byl Maurice na frontě raněn a upadl na dva roky do zajetí. Po první světové válce bylo vše jinak, musel začínat znovu téměř od píky.

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

Maurice Chevalier v roce 1959

Odešel z Paříže sbírat zkušenosti do anglického music-hallu. Jednu z prvních písní mu tehdy napsal Cole Porter. Po první návštěvě USA mu velice učarovala černošská hudba a show. Svůj vysoký osobní šarm a charisma navíc vylepšil slaměným kloboukem, který se pak už natrvalo stal nezbytným a legendárním oděvním doplňkem při všech jeho veřejných vystoupeních. Jeho popularita prudce stoupala na obou stranách Atlantiku, ve třicátých letech byl už považován za hvězdu. Pro Francouze byl představitelem amerických novot, které sebou přinášel nový vzrušující hudební styl té doby, jímž byl jazz, pro Američany se naopak stal určitým symbolem francouzského šarmu a noblesy. Po celém světě pak jeho popularitu zvyšovaly i hollywoodské filmy, v nichž hrál.

V polovině třicátých let však opustil USA a vrátil se zpět do Evropy. Ve filmu se posléze s postupujícím věkem postupně přeladil z polohy elegantního bohéma či šaramantního bonvivána na herce výrazných charakterových rolí (např. ve filmu Mlčeti zlato). Na sklonku svého života se překvapivě dočkal nové vlny popularity a zájmu o svoji osobu. Zahrál si pak i ve známém filmovém muzikálu Gigi, k němuž hudbu napsali tehdy již světoznámí autoři muzikálu My Fair Lady A. J. Lerner a F. Loewe. Až do konce svého života udivoval a překvapoval diváky i kritiku svojí osobní svěžestí a neutuchajícím entuziasmem. Na poli světového šansonu se stal nejdůležitějším představitelem tzv. „lehké“ větve šansonu, která si příliš neláme hlavu světobornými problémy a projevuje se spíš svojí živočišnou radostí z prostého života. Je možné, že právě touto svojí uměleckou polohou dost výrazně ovlivnil další vývoj celého žánru.

Česká diskografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Použité zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Dorůžka, Panoráma populární hudby 1918/1978 - vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1981, katalogové číslo 23-068-81 09/21

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu