Entuziasmus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Entuziasmus nebo entusiasmus (řec. ενθουσιασμός enthúsiasmos) značí dnes nadšení pro něco.

Religionistika[editovat | editovat zdroj]

Slovo entuziasmus je náboženského původu. Ve starém Řecku znamenalo božské nadšení či zápal, stav člověka, do něhož vstoupilo božstvo (enthúsios = naplněný božským). Ostatně i české slovo "na-dchnouti" má podobný původ. Tato schopnost se přičítala především jasnovidcům, prorokům a věštkyním (sibyllám). Také rity, které Řekové slavili například v mysteriích boha Dionýsia, měly uvádět účastníky do stavu nadšení a vytržení, jakési božské opilosti. Ta se neprojevovala pouze ve vnitřním prožitku, ale i navenek neobvyklým chováním, gesty a nápadnými projevy.

Takové projevy "posedlosti" a "vytržení" se vyskytovaly a vyskytují téměř ve všech kulturách, v šamanismu, u islámských dervišů a podobně. Naopak judaismus i křesťanství byly vůči projevům entuziasmu spíše kritické a zdrženlivé. Apoštol Pavel dával přednost srozumitelným projevům Ducha před "mluvením jazyky" (glosolalií) (1Kor 13,1.14). Entuziasmus tak byl v křesťanství vytlačen na okraj a do různých sekt, vyskytoval se však znovu a znovu, v mystice, v pietismu, v rosenkruciánství, u Swedenborga a nejnověji v charismatickém hnutí. Zejména v Anglii byly projevy entuziasmu po náboženských válkách výslovně zakázány. Také v judaismu se entuziasmus objevil například v chasidiství 18. století.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

  1. Lexikon der Religionen. Freiburg 1987, heslo Enthusiasmus.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lexikon der Religionen. Freiburg: Herder 1987
  • Ottův slovník naučný, heslo Enthusiasmus. Sv. 8, str. 637.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]