Římský klub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo Římského klubu

Římský klub je globální think tank, který byl založen v dubnu 1968 a celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou zprávou Meze růstu (Limits to Growth). Zpráva upozorňovala, že je třeba zastavit hospodářský růst a že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy do roku 1992. Mezi témata Římského klubu patří, například, diskuze o redukci populace.

Založení[editovat | editovat zdroj]

Za jeho zakladatele jsou považováni italský průmyslník Aurelio Peccei a skotský vědec Alexander King.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Mezi současné čestné členy Římského klubu patří Al Gore, Michail Gorbačov, Javier Solana, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemí, Romano Prodi, Jacques Delors,[1] nebo Milan Zelený, z bývalých např. Václav Havel.[2][3]

Citáty z publikací Římského klubu[editovat | editovat zdroj]

  • „Jakkoliv rouhavě to může znít, demokracie už nestačí na řešení úkolů, které jsou před námi. Složitost a technická povaha dnešních problémů znamená, že volení zástupci leckdy nedokážou včas přijmout potřebná kompetentní rozhodnutí“.[4]
  • „Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat […] Trik spočívající v hledání obětních beránků je starý jako lidstvo samo – když se domácí situace stane obtížnou, odvést pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednotit rozdělený národ proti vnějšímu nepříteli, ať už skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému.“[5]
  • „V nadcházejícím světě nemůže být tvorba rozhodnutí monopolem vlád a jejich ministerstev pracujících ve vakuu. Je zde potřeba přizvat do procesu [tvorby rozhodnutí] řadu dalších partnerů - obchodní a průmyslové organizace, výzkumné instituce, vědce, nevládní organizace a soukromé organizace - aby byly dostupné co nejširší zkušenosti a dovednosti. A nezbytná bude samozřejmě osvícená podpora veřejnosti, kde veřejnost si bude vědoma nových potřeb a případných důsledků přijatých rozhodnutí.“[6]
  • „Při hledání nového nepřítele, který nás sjednotí, jsme [zde není zřejmé, zda autoři myslí sebe, Římský klub nebo lidstvo resp. vládnoucí politiky] přišli s tím, že by k tomuto účelu mohlo sloužit znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně […] tyto jevy představují společnou hrozbu které musíme čelit společně, ale při označení těchto jevů jako nepřátel, jsme se lapili do pasti, na kterou jsme již čtenáře upozornili, jmenovitě záměny příčiny a následku. Tato nebezpečí jsou způsobována lidskými zákroky do přírody a lze je překonat pouze změnou postojů a chování. Skutečným nepřítelem je lidstvo samo.“[7]
  • „Země má rakovinu a tou rakovinou je lidstvo“[8]
  • „Musíme přestat s naší snahou léčit symptomy a přikročit k vyříznutí rakoviny. Tato operace bude vyžadovat zřejmě mnoho brutálních a bezcitných rozhodnutí.“[9]
  • „Planetární režim, by dostal zodpovědnost za rozhodování týkající se optimální velikosti jak světové, tak regionální populace. Každá země by dostala přiděleno jisté číslo v rámci svých regionálních limitů. Světová vláda by ale měla pravomoc tyto limity vynucovat.“[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky)Římský klub - čestní členové, clubofrome.org
  2. (anglicky)Zesnulý člen Václav Havel, clubofrome.org
  3. http://www.reformy.cz/zpravy/havluv-rimsky-klub-lidstvo-zachrani-jen-svetova-diktatura/ - Havlův Římský klub: Lidstvo zachrání jen světová diktatura
  4. KING, Alexander, SCHNEIDER, Bertrand. The First Global Revolution ISBN 0-679-73825-8 (online)
  5. KING, Alexander, SCHNEIDER, Bertrand. The First Global Revolution ISBN 0-679-73825-8 (online), s. 70
  6. KING, Alexander, SCHNEIDER, Bertrand. The First Global Revolution ISBN 0-679-73825-8 (online), s. 74
  7. KING, Alexander, SCHNEIDER, Bertrand. The First Global Revolution ISBN 0-679-73825-8 (online), s. 75
  8. MESAROVIC, Mihajlo, PESTEL, Eduard Mankind at the Turning Point: The Second Report to The Club of Rome (1974). ISBN 0-525-03945-77, s. 3.
  9. EHRLICH, R. Paul. The Population Bomb, Ballantine Books, 1976, ISBN 0-345-25337-X, s. 152.
  10. EHRLICH, R. Paul., HOLDREN, John. Ecoscience: population, resources, environment San Francisco : W.H. Freeman, 3, ilustrované vydání, Vydavatel W. H. Freeman, 1977, ISBN 0-7167-0567-2 (online), s. 943

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JEDLIČKA, Vít, Neomalthusiánská depopulační politika a nový světový řád. Sborník textů CEP č. 81, 2010 (online)
  • STRONG, F. Maurice. Where on earth are we going? Texere, 2001, ISBN 1-58799-092-X
  • KING, Alexander, SCHNEIDER, Bertrand. The First Global Revolution ISBN 0-679-73825-8 (online)
  • MEADOWS, Donella. Limits to Growth, 1987. Signet, ISBN 0-451-05767-8
  • MESAROVIC, Mihajlo, PESTEL, Eduard Mankind at the Turning Point: The Second Report to The Club of Rome (1974). ISBN 0-525-03945-77
  • EHRLICH, R. Paul. The Population Bomb, Ballantine Books, 1976, ISBN 0-345-25337-X
  • EHRLICH, R. Paul., HOLDREN, John. Ecoscience: population, resources, environment San Francisco : W.H. Freeman, 3, ilustrované vydání, Vydavatel W. H. Freeman, 1977, ISBN 0-7167-0567-2 (online)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]