Rudolf Deyl starší

Busta Rudolfa Deyla v Praze, Anenské ulici

Autogram Rudolfa Deyla st. (okolo roku 1953)

Rudolf Deyl starší (6. dubna 1876 v Praze – 16. dubna 1972 v Praze) byl český herec, manžel herečky Evy Spurné a otec českého herce Rudolfa Deyla mladšího a herečky Evy Deylové.

Ze života

Pocházel z rodiny podnikatele, otec vlastnil kožedělný podnik. Ale syn nechtěl být obchodníkem a od mládí tíhnul k divadlu.

Své první herecké zkušenosti získal u tehdejších kočovných hereckých společností. Od roku 1895 hrál u O. Červíčka, následně u V. Suka a P. Švandy . Od roku 1897 studoval herectví ve Vídni na Ottově herecké akademii. Po absolutoriu školy působil krátce do roku 1902 v Zemském divadle v Lublani a současně hostoval v Královském zemském divadle v Záhřebu. V letech 1902 až 1905 přesídlil do Plzně, kde pod vedením Vendelína Budila získal další herecké zkušenosti. Odkud pak přešel do pražského Národního divadla, kde setrval až do roku 1942, kdy odešel do důchodu, avšak v ND i nadále hostoval.

V letech 1928 až 1935 byl profesorem na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. V období 1922 až 1934 byl předsedou Ústřední jednoty českého herectva.

Svého syna herce Rudolfa Deyla mladšího přežil o pět let a zemřel ve vysokém věku 96 let. Byl velmi znám jako velký příznivec a obdivovatel dostihového sportu a stal se pravidelným návštěvníkem pražského dostihového závodiště ve Velké Chuchli. Na jeho památku byl první z jarních dostihů v Chuchli nazván Memoriál Rudolfa Deyla .

Je po něm pojmenována ulice v Praze.

Hrob na Vyšehradském hřbitově

Ocenění

• 1928 Státní cena
• 1939 Národní cena
• 1953 Řád práce
• 1968 titul národní umělec

Odkazy

Literatura

• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 12, 55–6, 59, 64, 81, 117, 155, 178–9, 203–4, 219, 250, 274, 278, 281, 298, 320
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 69, 110, 217, 236–8, 251, 299
• Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U.Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 33–4, obr. 32–4
• Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 298, 352, 384–7, 391, 412, 427, 433, 437
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 18, 21–2, 63, 74, 112, 122, 124, 127–7, 359, 461, 463, 498, 590, 597, 603–4, 609, 611–2, 624, 646, 668
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 73–4
• Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 16, 97, 99, 125, 127, 213, ISBN 80-86182-51-7
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 120.  
• Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 8, 48, 89, 151, 197, 230, 238–9, 242–4, 248–9, 251, 256, 258, 267–8, 284, 295–6, 299, 318, 328, 330–332, 342, 354, 357
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. s. 233.  
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 31–3, 52, 386, ISBN 80-207-0485-X
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha : Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. s. 191–192.  

Externí odkazy

• ČSFD