Jan Pivec

Jan Pivec
Jan Pivec
Narození	19. května 1907 Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. května 1980 Praha, Československo Československo

Jan Pivec (19. května 1907, Praha – 10. května 1980, Praha) byl český herec.

Život

Vždycky rád říkal, že se stal hercem, protože se nikdy nenaučil deskriptivní geometrii. Jeho studium bylo opředeno neúspěchy, a po účasti ve vinohradskému ochotnickému spolku VAVŘÍN se rozhodl přidat ke kočovné divadelní společnosti Karla Hroudy , kde trávil část roku 1926 a jaro roku 1927 a pak přešel ke společnosti Jana Drobného a později společnosti Oldřicha Nádhery. Stal se tedy divadelním hercem a posléze i hercem filmovým.

Ještě ve společnosti Oldřicha Nádhery si jej povšiml Jaroslav Hurt, v tu dobu bývalý člen činohry ND a profesor konzervatoře. Hurt jej doporučil a přijal ke studiu a vymohl mu státní stipendium z Vojanovy nadace. V letech 1927 až 1930 tedy Jan Pivec navštěvoval dramatické oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze. Jeho třídním učitelem byl např. i Rudolf Deyl. K jeho spolužákům patřili např. Vlasta Fabianová, Marie Glázrová, Miloš Nedbal, Nelly Gaierová a Hana Vítová .

Po vystřídání několika divadelních scén (mj. Osvobozené divadlo, žižkovská Akropolis, v letech 1930 – 1934 Slovenské národní divadlo) zakotvil na pozvání K.H.Hilara v roce 1934 v pražském Národním divadle, ve kterém setrval bezmála čtyřicet let. Vrcholem Pivcova divadelního herectví byla role Falstaffa v Shakespearových Veselých paničkách windsorských.

Ve filmu proslul jako tradiční milovník, jako například ve snímku Poznej svého muže režiséra Vladimíra Slavínského. Spoluúčinkovali například Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk anebo Marta Fričová. Nezapomenutelná je také, mimo jiné, jeho nádherná role panského správce v televizním filmu se zpracováním Jiráskovy Lucerny.

Jeho herecká generace sestávala z aktérů jako byl Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jiřina Štěpničková anebo Stanislav Neumann. Po druhé světové válce přišla i nová vlna v kultuře, a tak nebyl příliš žádán zejména v divadle, ve kterém se navíc stále střídalo vedení. Své štěstí zkusil ve filmu, postavu krále Zikmunda Lucemburského ztvárnil například ve filmech Vávrovy husitské trilogie Janu Hus (1954), Jan Žižka (1955), zahrál si i ve snímku Láska jako trám (1967).

Do svých 51 let byl starým mládencem, žil se svou matkou. Svou ženu Věru potkal v Národním divadle, kde byla zaměstnána jako účetní. Navzdory svému povolání herce nebyl příznivcem bujarých večírků, a proto se jich účastnil jen poskrovnu. V soukromí domova si rád četl a maloval.

Herectví se musel vzdát, protože trpěl srdečním astmatem a ucpáváním cév. Zemřel ve svých 73 letech ve Vinohradské nemocnici v Praze. Je pochován na Vinohradském hřbitově.

Hrob Jana Pivce na Vinohradském hřbitově v Praze

„	Tenkrát přijeli do Prahy nějací američtí teatrologové, kteří celý život nedělali nic jiného, než že sledovali představení Othella po celém světě. Viděli Pivce a šli před ním smeknout klobouk. Že je největší Jago, kterého v životě viděli. A mocí mermo chtěli vědět, jakouže to "analýzou" dospěl k tak mistrovskému výkonu. Pivec se podivil, co to na něm chtějí. Vědci zase nechtěli chápat, že vedle analýzy existuje jakési "nevysvětlitelné něco", které buď v herci je, nebo není. Nedefinovatelné. Nedá se mu naučit.	“
— Vlasta Fabianová

Ocenění

• 1955 Státní cen
• 1958 titul zasloužilý umělec
• 1963 titul národní umělec

Vybrané divadelní role

• 1928 A. Jirásek: Jan Žižka, role: Vilém Kostka z Postupic, Jiří, biskup pasovský, Zbyněk Buchovec z Buch, Národní divadlo (ND), režie Vojta Novák
• 1929 Stanislav Lom: Svatý Václav, Svojmír, ND, režie K. H. Hilar
• 1932 Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Jeník, Národní divadlo, režie K. H. Hilar
• 1932 Sofokles: Král Oidipus, Kněz Diův, Náčelník sboru, ND, režie K. H. Hilar
• 1933 A. Jirásek: Jan Hus, Patriarcha aquilejský, Stašek, Jan, Biskup augšpurský, ND, režie Jiří Frejka
• 1933 W. Shakespeare: Sen noci svatojanské, Oberon, ND, režie K. H. Hilar
• 1934 W. Shakespeare: Cokoli chcete čili Večer tříkrálový , Antonio, ND, režie K. H. Hilar
• 1934 A. Dumas st. : Dáma s kaméliemi, Gaston Rieux, Stavovské divadlo, režie Z. Rogoz
• 1934 M. Achard: Migo z Montparnassu, Ribadeau, Stavovské divadlo, režie J. Frejka
• 1934 I. Vojnovič: Smrt matky Jugovićů, Jiný posel, ND, režie J. Kvapil
• 1935 E. Bourdet: Časy se mění, Bob Laroche, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
• 1936 W. Shakespeare: Julius Caesar, Titinius, Příštipkář, ND, režie J. Frejka
• 1937 K. Čapek: Bílá nemoc, První asistent, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
• 1937 Frank Tetauer: Svět, který stvoříš, Václav Linhart, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
• 1938 W. Shakespeare: Romeo a Julie, Mercutio, Valdštejnská zahrada, režie J. Frejka
• 1938 J. Hilbert: Falkenštejn, Hynek z Dubé, Stavovské divadlo, režie J. Frejka
• 1938 Karel Čapek: Loupežník, Loupežník, Stavovské divadlo, režie J. Frejka
• 1939 K. Čapek: R. U. R. , Dr.  Hallemeier, Stavovské divadlo, režie K. Dostal
• 1939 J. W. Goethe: Faust, Mefisto, Národní divadlo, režie K. Dostal
• 1939 W. Shakespeare: Macbeth, Ross, ND, režie Jan Bor
• 1940 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Beneš, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský
• 1940 W. Shakespeare: Othello, Roderigo, ND, režie Jan Bor
• 1941 O. Kerhart: Josef Mánes, Karel Turkyně, 1941, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský
• 1942 Jan Bor: Zuzana Vojířová, Jan Budař, ND, režie Jan Bor
• 1943 bří Mrštíkové: Maryša, Francek, ND, režie Aleš Podhorský
• 1944 S. Lom: Člověk Odysseus, Hélios, ND, režie J. Frejka
• 1945 Alois Jirásek: Lucerna, Sejtko, Národní divadlo, režie Vojta Novák
• 1945 N. V. Gogol: Ženitba, Kočkarev, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
• 1946 J. Kolár: Pražský žid,Vojtěch Choltic, Stavovské divadlo, režie J. Honzl
• 1946 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Ferdyš Pištora, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
• 1948 L. M. Leonov: Jabloňové sady, Jurij, Tylovo divadlo režie M. Nedbal
• 1949 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu, Ragueneau, Tylovo divadlo, režie Fr. Salzer
• 1949 A. Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, Valdek, Národní divadlo, režie Jaroslav Průcha
• 1950 C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Truffaldino Gdebizzopopad, Tylovo div. , režie Karel Dostal
• 1950 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Alamír, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1950 W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Grumio, Tylovo divadlo, režie Fr. Salzer
• 1951 William Shakespeare: Othello, Jago, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
• 1952 A. Jirásek: Lucerna, Klásek, ND, režie L. Boháč
• 1953 A. Jirásek: Naši furianti, Valentin Bláha, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
• 1953 O. Šafránek: Vlastenec, Krumlovský, Tylovo divadlo, režie František Salzer
• 1954 D. Berg: Matka Riva, Benny Mendelson, Tylovo divadlo, režie Fr. Salzer
• 1955 H. Zinnerová: Ďábelský kruh, Ernst Röhm, Tylovo divadlo, režie A. Radok
• 1955 A. P. Čechov: Tři sestry, Andrej Sergějevič Prozorov, Tylovo divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
• 1956 bří Mrštíkové: Maryša, Vávra, Národní divadlo, režie Z. Štěpánek
• 1957 K. Čapek: Bílá nemoc, Baron Krüg, Národní divadlo, režie Fr. Salzer
• 1958 N. V. Gogol: Revizor, Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovský, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
• 1960 A. P. Čechov: Racek, Boris Alexějevič Trigorin, Tylovo divadlo, režie O. Krejča
• 1962 W. Shakespeare: Veselé windsorské paničky, Rytíř Jan Falstaff, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
• 1962 M. Stehlík, M. A. Šolochov: Rozrušená země, Makar Nagulnov, Národní divadlo, režie J. Strejček
• 1963 J. Průcha: Hrdinové okamžiku, Josef Frankovský, Tylovo divadlo, režie Jiří Dohnal
• 1967 J. Toman:Don Juan, Padre Gregorio, ND, režie Karel Jernek
• 1967 L. Aškenazy: Rasputin, Rasputin, Národní divadlo, režie Evžen Sokolovský
• 1968 Karel Čapek: Bílá nemoc, Maršál, Tylovo divadlo, režie E. Sokolovský

Diskografie

• 1971 Jan Pivec, bez líčidla – Panton

Filmografie

70. léta

• I muži stárnou (1977) – sám sebe (medailon)
• F.L.Věk (1971) – otec Věk

60. léta

• Láska jako trám (1967) – role neurčena
• Lucerna (1967) – vrchní
• Zločin a trik II. (1967) – role neurčena vlastním přičiněním
• Příběh dušičkový (1964) – oficiál Konopka
• Blbec z Xeenemünde (1962) – major

50. léta

• Dům na ořechovce (1959) – Karel Mareš
• Hlavní výhra (1959) – ředitel Vacek
• Mstitel (1959) – kupec Konopník
• Kasaři (1958) – por. Rybák
• Občan Brych (1958) – Saska
• Povodeň (1958) – lékař
• Případ ještě nekončí (1957) – Hába
• Proti všem (1957) – Zikmund Lucemburský
• Štěňata (1957) – Josíf
• Vina Vladimíra Olmera (1956) – Hradec
• Zaostřit, prosím! (1956) – Pošahal
• Jan Žižka (1955) – Zikmund Lucemburský
• Jan Hus (1954) – Zikmund Lucemburský
• Nejlepší tip (1954) – Načeradec
• Jestřáb kontra Hrdlička (1953) – Romanov
• Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952) – starosta

40. léta

• Divá Bára (1949) – správce Sláma
• Dnes neordinuji (1948) – MUDr. Johánek
• Ves v pohraničí (1948) – Pilař
• Nerozumím (1947) – kapitán Václav Černý
• Nevíte o bytě? (1947) – Vejvoda
• Průlom (1946) – Vojta
• Velký případ (1946) – role neurčena
• Rozina sebranec (1945) – Potměbílý
• U pěti veverek (1944) – Jan Rezek
• Tanečnice (1943) – Borský
• Muži nestárnou (1942) – Stáňa Jarský
• Okouzlená (1942) – malíř Karas
• Hotel Modrá Hvězda (1941) – hudebník Jirka Tůma
• Pantáta Bezoušek (1941) – Králiš
• Preludium (1941) – oponář Tonda
• Pro kamaráda (1941) – horní Pešek
• Minulost Jany Kosinové (1940) – medik Karel
• Poznej svého muže (1940) – Ing. Koval
• Štěstí pro dva (1940) – dr. Karel Svoboda

30. léta

• Příklady táhnou (1939) – podvodník Kolář
• Hvězda z poslední štace (1939) – Melichar
• Neporažená armáda (1938) – Vladimír Bouchal
• Svět, kde se žebrá (1938) – strážník
• Děvčata, nedejte se! (1937) – Václav Roubal
• Filosofská historie (1937) – filosof Frýbort
• Rozkošný příběh (1937) – Dobeš
• Divoch (1936) – prokurista
• Velbloud uchem jehly (1936) – Fred
• Milan Rastislav Štefánik (1935) – Král

20. léta

• Pancéřové auto (1929) – bankovní úředník

Reference

Literatura

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, 22
• Bohumil Bezouška: Jak jsem proskotačil život, Lunarion, Praha, 1993, str. 164–5, 191, 292, 331, ISBN 80-85774-08-9
• Bohumil Bezouška: Tajnosti zákulisí, vyd. Panton 1977, str. 169–172
• B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 69, 70, 118, 147–8, 150, 160, 175, 224, 232, 257, 301–2, 304
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 191, 201, 287, 330, 333
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 197, 252, 335–6, 347, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 215, 240, 258, 261–2, 264, 274
• František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 60–6, 141–2
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 155–6, 159, 248, 267, 307, 345–6, 455, 458, ISBN 978-80-200-1502-0
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 28, 44–5, 125, 140, 223–4, 235, 284, 298, 320, 324, 368, ISBN 80-207-0419-1
• Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 44, 269, 352, 371, 412, 434
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 67, 83, 104–5, 133, 192, 219, 270, 282, 284, 330, ISBN 80-204-0493-7
• Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 117
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 74–5, 219, 360, 364, 402, 469, 478, 499, 504, 588, 625–6, 650, 657–8, 664–5
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 369–371
• Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 220, 327, 394, 398, 400
• Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 224
• Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
• Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 38
• Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 185, ISBN 978-80-7388-552-6
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 210, 217, 309

Externí odkazy

• Jan Pivec v archivu Národního divadla
• Jan Pivec v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jan Pivec na Kinoboxu.cz
• Jan Pivec ve Filmové databázi
• (anglicky) Jan Pivec v Internet Movie Database