Bílá nemoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o literárním díle. Další významy jsou uvedeny na stránce Bílá nemoc (rozcestník).

Bílá nemoc je divadelní hra – drama Karla Čapka z roku 1937. Dílo varuje před nastupujícím fašismem. Jde o jedno z děl varujících před nástupem nacismu v Německu a stalo se posléze i jedním z důvodů plánované autorovy perzekuce gestapem.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

V dramatu se objevuje diktátor (vůdce národa, označovaný slovem „maršál“), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabíjí lidi (fakticky je ale dost podobná lepře). Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Symptomem nemoci je necitlivá bílá skvrna na těle. Dr. Galén původně léčí pouze chudé lidi; každý mu zaplatí, kolik si může dovolit. Bohaté lidi vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který bílou nemocí rovněž onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit – dá továrníkovi ultimátum – nechce jej léčit, dokud nepřestane vyrábět zbraně (dokud nezačne brojit proti válce). I když je následně z tohoto důvodu sám předvolán maršálem, maršálova přítele nadále odmítá léčit, pokud maršál bude dál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí.

Poté, co později maršál promlouvá k davu, si na prsou najde bílou skvrnu. Přesvědčuje jej jeho dcera a synovec továrníka, aby válku zrušil a přijal podmínky míru. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit (křičel na ně, že je válka zlá, a oni s tím nesouhlasili). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku, a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape.

Podrobnější děj hry[editovat | editovat zdroj]

Drama o 3 aktech ve 14/15 obrazech (záleží na vydání).

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Doktor Galén
  • prof. dr. Sigelius
  • Maršál
  • Baron Krüg
  • Maršálova dcera Anetta
  • Synovec barona Krüga Pavel
  • Otec
  • Matka
  • Dcera
  • Syn
  • Sousedka

1. jednání[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz 1.: Malomocní popisují chorobu a její projevy. Nejdříve se objeví na těle bílá skvrna, která znecitliví, a poté tato část tkáně z těla nemocného odpadá. Nemocný přitom prožívá velké bolesti a silně páchne.
  • Obraz 2.: Dvorní rada/Dr. Sigelius (vede Lilienthalovu kliniku) debatuje s novinářem o bílé nemoci. Dozvídáme se další názvy nemoci: Pejpinské malomocenství, Čengova nemoc (Morbus Tshengi). Dr. Sigelius popisuje nemoc jako neléčitelnou (jediné, co nemocným podávají, jsou látky proti zápachu a morfium proti bolesti) a je velice hrdý, že se první případ objevil právě na jeho klinice a jeden symptom se jmenuje po něm. Nemoc trvá cca 3–5 měsíců, než nastane smrt. Nemoc postihuje jen osoby starší 40 let. Dr. Sigelius nemůže dát žádnou pozitivní prognózu.
  • Za Dr. Sigeliem přichází Dr. Galén, který na začátku své řeči naznačí, že správnou léčbu v knihách nenašel, a žádá tedy o možnost vyzkoušet jeho metodu léčby. Dr. Sigelius odmítá, ale když se dozví, že byl Dr. Galén nejlepším asistentem jeho předchůdce, tchána Lilienthala, souhlasí, že mu dá možnost metodu vyzkoušet. Dr. Galénovi říkal Lilienthal Dětina. Následuje pasáž smlouvání podmínek, protože Dr. Galén odmítá sdělit metodu, dokud ji nevyzkouší. Dr. Sigelius Dr. Galéna i vyhodí, ale Dr. Galén uvádí, že třeba i Dr. Sigelius bude jednou potřebovat lék na bílou nemoc. Nakonec Dr. Sigelius přistupuje na podmínky Dr. Galéna a na jeho žádost mu svěřuje pokoj 13 nejchudšími pacienty, kteří za léčbu neplatí. Dr. Galén slibuje výsledky do 6 týdnů, což se zdá nepředstavitelné v kombinaci s minulými komentáři k nemoci.
  • Obraz 3.: Členové jedné rodiny (otec, matka, dcera, syn – všichni bez jmen) mají různé náhledy na bílou nemoc. Dcera a syn jsou rádi za bílou nemoc, protože nemohou najít práci a nemoc dělá na světě místo pro mladé. Otec je v této pasáži proti názoru mladých a proti bílé nemoci.
  • Obraz 4.: 1. asistent Dr. Sigelia chce vydělávat na tom, že bude podvodně léčit nemocné, protože tuší, jak vypadá lék. Nezná jeho složení, pouze ví, že je to barvou hořčici podobná látka do injekcí. Dr. Galén se své léčbě, která přináší neuvěřitelné výsledky, zcela oddává (např. velmi málo jí). Na klinice jsou profesoři z cizích států a gratulují Dr. Sigeliovi, který paradoxně o léčbě neví nic. Dr. Sigelius sice říká, že je to úspěch kliniky, ale ani v tom nemá pravdu. Je nervózní, že mu Dr. Galén nic o léčbě neřekne. Žádá Dr. Galéna, aby léčil za peníze majetnou známost jednoho profesora, ale Dr. Galén odmítá. 1. asistent si potom s požehnáním Dr. Sigelia otevírá soukromou ordinaci a do ní také, jak vyplývá z podání, půjde majetný nemocný.
  • Obraz 5.: Maršál se přichází podívat na nemocné a Dr. Galéna na tuto dobu zřízenci nechtějí pustit k nemocným. Dr. Sigelius vyjadřuje před Maršálem svůj obdiv k němu. Dr. Sigelius se před novináři vyjadřuje o Dr. Galénovi pouze jako o zasloužilém spolubojovníkovi, aniž by uvedl, že Dr. Galén je tím, kdo léčí nemocné. Dr. Galén žádá po novinářích, aby napsali, že jen on, Dr. Galén, umí léčit bílou nemoc. Dává státům podmínky. Chce, aby uzavřely věčný mír a odzbrojily. Jinak odmítá vydat svůj lék. Bude léčit jen chudé, kteří jindy zůstávali bez pomoci. Bohaté léčit nebude, protože mají vliv a ten ať použijí k přesvědčení státníků k věčnému míru. Když se Dr. Sigelius dozví o rezoluci Dr. Galéna, vyčítá mu tento postup a chce znát složení a přípravu léku. Dr. Galén odmítá s tím, že toto byly jeho podmínky. Nepomohou ani výčitky, že doktor má sloužit lidem a nestarat se o politiku. Dr. Sigelius Dr. Galéna definitivně vyhodí z kliniky.

2. jednání[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz 1.: Opět jsme v rodině. Otec je rád, že je lék. Zároveň má radost, že je povýšen na ředitele účtárny Krügových závodů na zbraně. Děkuje Bohu za malomocenství, protože jinak by své nové místo nedostal a blíží se tak svým názorem svým dětem. Říká, že bude týdenní válka. Otec je proti podmínkám Dr. Galéna a naopak se staví na stranu maršála, který razantně prosazuje válku, protože je na tuto vítěznou válku stát vybaven. Otec navíc říká, že by se přerušením zbrojení sebrala práce 200 tis. lidí. Brzy se však dozvídá, že matka má také bílou nemoc.
  • Obraz 2.: Otec jde s matkou za Dr. Galénem. Na začátku říká otec, že dá všechno proto, aby byla v pořádku. Když po něm Dr. Galén chce, aby se přimluvil za mír a vzdal se funkce, odmítne, protože se taky živí válkou. Dr. Galéna označí za bezcitného padoucha.
  • Obraz 3.: Baron Krüg je u dvorního rady Dr. Sigelia a poskytuje mu finance na léčbu bílé nemoci. Ví, že jediný, kdo může léčit, je Dr. Galén. Dr. Sigelius mu vykládá o nařízení, které brzy vyjde. Jeho podstatou je izolace nemocných v táborech, kde postupně pod lékařským dozorem zemřou a nemoc se tak nebude šířit dál. Krüg je také stižen bílou nemocí a proto se plný strachu vydává za Dr. Galénem.
  • Obraz 4.: Ten má ve svém boji za mír dobré spojence: Bílou nemoc a strach z ní. Barona Krüga, který se nemoci velmi bojí, pozná a ptá se, co mu může dát. Krüg nemůže dát nic než peníze. Podmínka Dr. Galéna je však, že baron Krüg musí zastavit výrobu zbraní ve svých továrnách a propagovat mír. Odmítá.
  • Obraz 5.: Baron Krüg je u maršála a radí se o stavu dodávek armádního materiálu. Maršál chce víc. Záleží mu na baronu Krügovi, ale na podmínku Dr. Galéna přistoupit nechce. Tak daleko jeho přátelství zkrátka nesahá. Plánují, jak by Dr. Galéna přelstili pouze dočasným pozastavením výroby zbraní, ale protože by mohl léčení protahovat, nestihla by se válka. Maršál si podá s baronem ruku, což se mu evidentně stane osudným.
  • Obraz 6.: Maršál si pozval Dr. Galéna do kanceláře a snaží se ho nejdříve uplatit, potom donutit, ale nikam to nevede. Dr. Galén argumentuje tím, že na vojně viděl mnoho mrtvých, ale maršál mu oponuje tím, že on viděl více vítězů a hrdinů. Nakonec přichází telefonát, po kterém maršál s klidem a povděkem kvituje, že se baron Krüg zastřelil. Nemusí vyhovět Dr. Galénovi.

3. jednání[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz 1.: Při poradě u maršála se dozvídáme, že občané chtějí lék na bílou nemoc. Mladí jdou spíše s maršálem a starší chtějí více mír. Okolní státy jsou také proti válce. Maršál si domluví s ministrem propagandy další postup.
  • Obraz 2.: Maršál provolává před národem na balkóně při agitaci za právě rozběhlou válku, že jsou v právu. Bije se hrdě do prsou, ale necítí nic. Náhle se zarazí a uvědomí si, že i on má bílou nemoc. V následujících minutách se ho snaží jeho dcera (Anetta) a její milý (syn barona Krüga, Pavel) uklidnit. Dochází špatné zprávy z bojiště. Postupně maršál v zoufalství mluví nesmysly a jeho dcera s mladým Krügem ho přemlouvají, aby přijal podmínky Dr. Galéna a ustoupil od války. Maršál nakonec souhlasí, když nemá jiné východisko a smíří se s myšlenkou, že bude dělat mír. Jeho dcera zavolá Dr. Galéna, aby přišel.
  • Obraz 3.: Dr. Galén se po cestě do paláce prodírá zfanatizovaným davem. Udělá chybu, když začne vykřikovat, že žádná válka nebude. Dav ho ve vzteku ušlape a syn, kterého známe z pasáže o rodině, zničí jeho injekce s lékem. Že lék potřebuje maršál i jeho matka on však neví.

Operní podoba[editovat | editovat zdroj]

Dílo adaptoval do opery Biela nemoc slovenský skladatel Tibor Andrašovan.

Filmová podoba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 vznikla i stejnojmenná filmová podoba díla, kterou režíroval Hugo Haas, a zahrál si v ní i hlavní postavu dr. Galéna.

Uvedení hry v Národním divadle[editovat | editovat zdroj]

režie: Karel Dostal
scéna: Vlastislav Hofman
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Bedřich Karen
Dr. Galén: Hugo Haas
Maršál: Zdeněk Štěpánek
režie: František Salzer
scéna: František Tröster
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Bedřich Karen, Ladislav Boháč
Dr. Galén: František Smolík, Jaroslav Průcha
Maršál: Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Otakar Važanský
režie: Evžen Sokolovský
scéna: Ladislav Vychodil
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Jaroslav Marvan
Dr. Galén: Ladislav Pešek
Maršál: Vítězslav Vejražka, Jan Pivec
režie: Miroslav Macháček
scéna: Josef Svoboda
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Radovan Lukavský
Dr. Galén: Josef Kemr
Maršál: Josef Somr
Krüg: Rudolf Hrušínský

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOUBLÍKOVÁ, Aneta. Karel Čapek: Bílá nemoc – divadelní hra a film (porovnání). Plzeň, 2014 [cit. 2023-01-24]. 37 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Jiří Staněk. Dostupné online.
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 147, 154, 159, 176, 222, 226, 228, 232, 239, 246, 262, 267, 275
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 278, 335–6, 340, 342–3, 356–8, 378, 396, 402–3, 405, 409, 411, 438, 442, 564, 595, 619, 623, 657–8, 661

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bílá_nemoc&oldid=23819074“