Bílá nemoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o literárním díle. O jeho filmové adaptaci pojednává článek Bílá nemoc (film).

Bílá nemoc je divadelní hra-drama Karla Čapka z roku 1937. Dílo varuje před nastupujícím fašismem. Jde o jedno z děl varujících před nástupem nacismu v Německu a stalo se posléze i jedním z důvodů plánované autorovy perzekuce gestapem.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

V dramatu se objevuje diktátor (vůdce národa, označovaný slovem "Maršál"), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabijí lidi (fakticky je ale dost podobná lepře). Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Symptomem nemoci je necitlivá bílá skvrna na těle. Dr. Galén původně léčí pouze chudé lidi, každý mu zaplatí, kolik si může dovolit. Bohaté lidi ale vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který také bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dá továrníkovi ultimátum - nechce jej léčit dokud nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem, přesto odmítá maršálova přítele léčit, pokud bude maršál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí.

Poté, co později maršál promlouvá k davu, si na prsou najde bílou skvrnu. Přesvědčuje jej jeho dcera a syn továrníka, aby válku zrušil a přijal podmínky míru. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit (křičel na ně, že je válka zlá a oni s tím nesouhlasili). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape, doktor Galén sám zahyne ušlapán davem.

Přesnější děj s rozborem[editovat | editovat zdroj]

Drama o 3 aktech ve 14 obrazech

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Doktor Galén
  • Dvorní rada/prof. dr. Sigelius
  • Maršál
  • Baron Krüg
  • Maršálova dcera
  • Syn barona Krüga
  • Otec
  • Matka
  • Dcera
  • Syn

1. jednání[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz 1.: 3 malomocní uvádějí do děje popisem choroby a jejími projevy. Nejdříve se objeví na těle bílá skvrna, která znecitliví a poté tato část tkáně z těla nemocného odpadá. Nemocný přitom prožívá velké bolesti a silně páchne.
  • Obraz 2.: Dvorní rada/Dr. Sigelius (vede Lilienthalovu kliniku) debatuje s novinářem o bílé nemoci. Dozvídáme se další názvy nemoci: Pejpinské malomocenství, Čengova nemoc. Dr. Sigelius popisuje nemoc jako neléčitelnou (jediné co nemocným podávají jsou látky proti zápachu a morfium proti bolesti), ale je velice bezohledně hrdý, že se první případ v Evropě objevil právě na jeho klinice a jeden symptom se jmenuje po něm. K. Čapek tímto vymezuje jeho povahové rysy. Nemoc trvá cca 3-5 měsíců než nastane smrt. Nemoc postihuje jen osoby starší 40 let. Dr. Sigelius nemůže dát žádnou pozitivní prognózu.
  • Za Dr. Sigeliem přichází Dr. Galén, který na začátku své řeči jemně naznačí, že správnou léčbu v knihách nenašel, a tím výrazněji potom vyzní jeho žádost o možnost vyzkoušet jeho metodu léčby. Dr. Sigelius odmítá, ale když se dozví, že byl Dr. Galén nejlepším asistentem jeho předchůdce, tchána Lilienthala, souhlasí, že mu dá možnost metodu vyzkoušet. Dr. Galénovi říkal Lilienthal Dětina. Následuje pasáž smlouvání podmínek, protože Dr. Galén odmítá sdělit metodu, dokud ji nevyzkouší. Dr. Sigelius Dr. Galéna i vyhodí, ale Dr. Galén zahrává do autu poznámkou, že Dr. Sigelius bude taky možná jednou potřebovat lék na bílou nemoc. Nakonec Dr. Sigelius přistupuje na podmínky Dr. Galéna a na jeho žádost mu svěřuje pokoj 13 s nejchudšími pacienty, kteří za léčbu neplatí. Dr. Galén slibuje výsledky do 6 týdnů. To je nepředstavitelné v kombinaci s minulými komentáři k nemoci.
  • V tomto obraze poměrně jasně vymezuje K. Čapek Dr. Sigelia jako hrdou hlavu kliniky, která ráda opravuje a hůře snáší znalejší osobu. Zároveň je evidentní, že bere Dr. Galéna proto, že z toho může být výdělek. Dr. Galén se naopak projevuje méně sebejistě, ale přesto si zachovává mírnou převahu v jednání, protože moc dobře ví, že je jediný, kdo má lék na bílou nemoc.
  • Obraz 3.: V tomto obraze líčí K. Čapek rodinu, která se zdánlivě děje přímo nezúčastní. V tuto chvíli plní účel náhledu do střední společnosti. Pomocí této jednoduše popsané rodiny (otec, matka, dcera, syn – všichni bez jmen) nás seznamuje s různými náhledy rozdílných věkových skupin na bílou nemoc. Dcera a syn jsou amorálně rádi za bílou nemoc, protože nemohou najít práci a nemoc dělá na světě místo pro mladé. Nedostatkem pracovních příležitostí naráží K. Čapek na stav Německa před nástupem A. Hitlera. Otec je v této pasáži proti názoru mladých a proti bílé nemoci.
  • Obraz 4.: 1. asistent Dr. Sigelia chce vydělávat na tom, že bude podvodně léčit nemocné, protože tuší, jak vypadá lék. Nezná jeho složení, pouze ví, že je to barvou hořčici podobná látka do injekcí. Dr. Galén se své léčbě, která přináší neuvěřitelné výsledky, zcela oddává (např. velmi málo jí). Na klinice jsou profesoři z cizích států a gratulují Dr. Sigeliovi, který paradoxně o léčbě neví nic. Dr. Sigelius sice říká, že je to úspěch kliniky, ale ani v tom nemá pravdu. Je nervózní, že mu Dr. Galén nic o léčbě neřekne. Žádá Dr. Galéna, aby léčil za peníze majetnou známost jednoho profesora, ale Dr. Galén odmítá. 1. asistent si potom s požehnáním Dr. Sigelia otevírá soukromou ordinaci a do ní také, jak vyplývá z podání, půjde majetný nemocný. Zvláštní je, že to Dr. Sigeliovi nevadí. Ukazuje se opět, že mu jde o peníze.
  • Obraz 5.: Maršál (znázorňuje ve hře Adolfa Hitlera) se přichází podívat na nemocné a Dr. Galéna na tuto dobu zřízenci nechtějí pustit k nemocným. K. Čapek tak vylíčil moment, kdy nejznalejší je zadržen ve své úspěšné činnosti někým, kdo neví o problému vůbec nic. Dr. Sigelius vyjadřuje před Maršálem svůj obdiv k němu. Ukazuje se tím jeho náklonnost k režimu. Dr. Sigelius se před novináři vyjadřuje o Dr. Galénovi pouze jako o zasloužilém spolubojovníkovi. Projevuje povýšenectví, ačkoli proti Dr. Galénovi je v boji proti bílé nemoci nula.
  • Obraz 6.: Dr. Galén po novinářích chce, aby napsali, že jen on Dr. Galén může léčit bílou nemoc. Dává státům podmínky. Chce aby uzavřely věčný mír a odzbrojily. Jinak odmítá vydat svůj lék. Bude léčit jen chudé, kteří jindy zůstávali bez pomoci. Bohaté léčit nebude, protože mají vliv a ten ať použijí k přesvědčení státníků k věčnému míru. Když se Dr. Sigelius dozví rezoluci Dr. Galéna, vyčítá mu tento postup a chce znát složení a přípravu léku. Dr. Galén odmítá s tím, že tohle byly jeho podmínky. Nepomohou ani výčitky, že doktor má sloužit lidem a nestarat se o politiku. Dr. Sigelius Dr. Galéna definitivně vyhodí, protože sám slouží nejen lidem a vědě, ale také svému státu. Nevadí mu, že je na Dr. Galénovi závislý, a že tím zároveň popřel svůj výrok o neangažování se lékaře v politice.

2. jednání[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz 1.: Opět jsme v rodině. Otec je rád, že je lék. Zároveň má radost, že je povýšen na ředitele účtárny Krügových závodů na zbraně, které ve hře představují německou továrnu na zbrojní materiál Krupp. Děkuje Bohu za malomocenství, protože jinak by své nové místo nedostal a blíží se tak svým názorem svým dětem. Říká, že bude týdenní válka. K. Čapek naráží na metodu Blitzkriegu, kterou také potom Němci používali na začátku 2. světové války. Otec je proti podmínkám Dr. Galéna a naopak se staví na stranu maršála, který razantně prosazuje válku, protože je na tuto vítěznou válku stát vybaven. Otec navíc říká, že by se přerušením zbrojení sebrala práce 200 tis. lidí. K. Čapek takto ukazuje na situaci v Německu v době hospodářské krize, kdy právě velký nárůst armádní výroby dal mnoha lidem práci a dopomohl rozběhu ekonomiky. Otcova bezohlednost a spokojenost s bílou nemocí se dostane do tvrdého kontrastu s rodinou v momentě, kdy se dozví, že matka má také bílou nemoc.
  • Obraz 2.: Otec jde s matkou za Dr. Galénem. Na začátku říká otec, že dá všechno proto, aby byla v pořádku. Když po něm Dr. Galén chce, aby se přimluvil za mír a vzdal se funkce, odmítne, protože se taky živí válkou. Dr. Galéna označí za bezcitného padoucha. Sám si jako padouch nepřipadá.
  • Obraz 3.: Baron Krüg je u dvorního rady Dr. Sigelia a poskytuje mu finance na léčbu bílé nemoci. Ví, že jediný, kdo může léčit, je Dr. Galén. Dr. Sigelius mu vykládá o nařízení, které brzy vyjde. Jeho podstatou je izolace nemocných v táborech, kde postupně pod lékařským dozorem zemřou a nemoc se tak nebude šířit dál. K. Čapek upozornil velice obratně na koncentrační tábory v nadcházející 2. světové válce. Krüg je taky stižen bílou nemocí a proto se plný strachu vydává za Dr. Galénem.
  • Obraz 4.: Ten má ve svém boji za mír dobré spojence: Bílou nemoc a strach z ní. Barona Krüga, který se nemoci velmi bojí, pozná a ptá se, co mu může dát. Krüg nemůže dát nic než peníze. Podmínka Dr. Galéna je jasná. Baron Krüg musí zastavit výrobu zbraní ve svých továrnách a propagovat mír. Odmítá.
  • Obraz 5.: Baron Krüg je u maršála a radí se o stavu dodávek armádního materiálu. Maršál chce víc. Záleží mu na baronu Krügovi, ale na podmínku Dr. Galéna přistoupit nechce. Tak daleko jeho přátelství zkrátka nesahá. Plánují, jak by Dr. Galéna přelstili pouze dočasným pozastavením výroby zbraní, ale protože by mohl léčení protahovat, nestihla by se válka. Maršál si podá s baronem ruku, což se mu evidentně stane osudným.
  • Obraz 6.: Maršál si pozval Dr. Galéna do kanceláře a snaží se ho nejdříve uplatit, potom donutit, ale nikam to nevede. Dr. Galén argumentuje tím, že na vojně viděl mnoho mrtvých, ale maršál mu oponuje tím, že on viděl více vítězů a hrdinů. Nakonec přichází telefonát, po kterém maršál s klidem a povděkem kvituje, že se baron Krüg zastřelil. Nemusí vyhovět Dr. Galénovi. To mu vyhovuje víc než to, že mohl zachovat život přítele.

3. jednání[editovat | editovat zdroj]

  • Obraz 1.: Při poradě u maršála se dozvídáme, že občané chtějí lék na bílou nemoc. Mladí jdou spíše s maršálem a starší chtějí více mír. Okolní státy jsou taky proti válce. Maršál si domluví s ministrem propagandy další postup. K. Čapek poukazuje na větší ovlivnitelnost mladých a opět na stav v předválečném Německu.
  • Obraz 2.: Maršál provolává před národem na balkóně při agitaci za právě rozběhlou válku, že jsou v právu. Bije se hrdě do prsou, ale necítí nic. Samozřejmě se zarazí a uvědomí si, že i on má bílou nemoc. V následujících minutách se ho snaží jeho dcera (Anetta) a její milý (synovec barona Krüga, Pavel) uklidnit. Dochází špatné zprávy z bojiště. Malý národ se brání jako křečci. K Čapek tak zmiňuje český národ. Zřejmě očekával, že se budeme v nadcházející válce vojensky bránit. Postupně maršál v zoufalství mluví nesmysly a jeho dcera s mladým Krügem ho přemlouvají, aby přijal podmínky Dr. Galéna a ustoupil z války. Maršál nakonec souhlasí, když nemá jiné východisko a smíří se s myšlenkou, že bude dělat mír. Jeho dcera zavolá Dr. Galéna, aby přišel.
  • Obraz 3.: Dr. Galén se po cestě do paláce prodírá zfanatizovaným davem. Udělá chybu, když začne vykřikovat, že žádná válka nebude. Dav ho ve vzteku ušlape a syn, kterého známe z pasáže o rodině, zničí jeho injekce s lékem. Ironií osudu je, že lék potřebuje maršál i jeho matka a on to neví. K. Čapek tak ukazuje, čeho je schopna zfanatizovaná společnost. Tragickým koncem a vytvořením bezvýchodné situace, kdy není lék a rozbíhá se válka, docílil K. Čapek umocnění pointy díla a položil větší důraz na nutnost zamyslet se nad situací, ve které dílo napsal.

Operní podoba[editovat | editovat zdroj]

Dílo adaptoval do opery Biela nemoc slovenský skladatel Tibor Andrašovan.

Filmová podoba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 vznikla i stejnojmenná filmová podoba díla, kterou režíroval Hugo Haas, který si v něm zahrál i hlavní postavu dr. Galéna.

Uvedení hry v Národním divadle[editovat | editovat zdroj]

režie: Karel Dostal
scéna: Vlastislav Hofman
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Bedřich Karen
Dr. Galén: Hugo Haas
Maršál: Zdeněk Štěpánek
režie: František Salzer
scéna: František Tröster
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Bedřich Karen, Ladislav Boháč
Dr. Galén: František Smolík, Jaroslav Průcha
Maršál: Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Otakar Važanský
režie: Evžen Sokolovský
scéna: Ladislav Vychodil
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Jaroslav Marvan
Dr. Galén: Ladislav Pešek
Maršál: Vítězslav Vejražka, Jan Pivec
režie: Miroslav Macháček
scéna: Josef Svoboda
obsazení hlavních rolí:
Sigelius: Radovan Lukavský
Dr. Galén: Josef Kemr
Maršál: Josef Somr

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 147, 154, 159, 176, 222, 226, 228, 232, 239, 246, 262, 267, 275
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 278, 335–6, 340, 342–3, 356–8, 378, 396, 402–3, 405, 409, 411, 438, 442, 564, 595, 619, 623, 657–8, 661

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]