Alfréd Piffl

Alfréd Piffl
Narození	13. června 1907 Kerhartice nad Orlicí, Rakouské císařství
Úmrtí	26. června 1972 Bratislava, Československá socialistická republika

Příbuzenstvo

otec	Josef Piffl (1865-1936)
matka	Anna, rozená Slabá (1884-1967)
manželka	Blažena, rozená Drahná (1912-)
1. syn	Lukáš Piffl
2. syn	Jan Piffl (1943-)

Alfréd Piffl (13. června 1907 Kerhartice nad Orlicí – 26. června 1972 Bratislava) byl český architekt, uznávaná autorita mezi znalci dějin architektury, malíř a grafik, který na architekturu nazíral především z pohledu archeologa a památkáře. Byl horlivým zachráncem památek.

Působil jako architekt a současně se věnoval dějinám umění a architektury (např. vypracoval projekt rekonstrukce Valdštejnské zahrady v Praze podle stavu ze 17. století), byl vedoucím stavebního úřadu lobkovického panství se sídlem v Bílině a pracoval jako správce muzea a archivu v Ústí nad Labem.

Život

Absolvoval České vysoké učení technické v Praze a ve 30. letech 20. století pracoval v reklamním oddělení podniku Baťa, kde uplatnil svůj mimořádný kreslířský talent.

V letech 1946 až 1947 shromáždil v Ústí nad Labem pro Národní kulturní komisi sbírku uměleckých děl, které na Ústecku zachránil před zloději majetku zanechaného sudetskými Němci.

V roce 1947 odešel na bratislavskou techniku (Slovenská vysoká škola technická), kde se stal profesorem a na deset let také vedoucím ústavu dějin architektury (od roku 1950 katedra vývoje architektury a výtvarné výchovy, od roku 1956 katedra teorie a dějin architektury, kreslení a modelování). V roce 1950 byl na dva roky zvolen děkanem nově vzniklé fakulty architektury a pozemního stavitelství.

S kolektivem spolupracovníkù zpracoval podklady pro vyhlášení prvních městských památkových rezervací na Slovensku (Banská Bystrica a Banská Štiavnica). Byl jedním z iniciátorů záchrany a obnovy Bratislavského hradu, jehož rekonstrukci od roku 1952 vedl.

V roce 1957 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dva a půl roku vězení, čímž byl ovšem jako jeden z největších historiků československé architektury odepsán. Byl obviněn z pokusu o veřejné pobuřování a pomlouvání spřátelené mocnosti v dopise, který poslal své matce, ale ona jej nikdy nedostala. Po smrti prezidenta Zápotockého byl trest snížen na dva roky. Podle jiné verze bylo obvinění založeno na nepravdivém tvrzení, že objevil tajnou chodbu z Bratislavského hradu pod Dunajem do Rakouska a jí pak propašoval korunovační klenoty.

Po propuštění z vězení pracoval nejprve jako stavební dělník, potom jako projektant. V roce 1967 mu Archeologický ústav Slovenské akademie věd v Nitře nabídl místo vedoucího části výzkumu bratislavského podhradí v souvislosti s přípravou výstavby nového Mostu SNP. V letech 1966 až 1967 a 1971 až 1972 byl expertem Muzea města Bratislavy při archeologickém a stavebně-historickém průzkumu hradu Devín. Jeho poslední prací, kterou dokončil v červnu 1972, byla dokumentace torza středověké Vodní věže na dunajském nábřeží pod Bratislavským hradem.

Zemřel náhle, uprostřed své práce, na následky mozkové mrtvice. Alfréd Piffl ač kerhartický rodák byl v Ústí nad Orlicí opomíjen.V roce 2006 jsem při bádání v SOkA náhodně seznámil jeho jménem a udáním místa jeho narození - v Kerharticích.Toto mne dosti zaujalo a následně jsem prostudoval staré kroniky obecní školy v Kerharticích, kde jsem našel další o něm zprávy ze školní doby. Zůstala předemnou otázka, kde po odchodu žil a kde zemřel, i má-li nějaké potomky. Začala pro mne cesta hledání potomků Alfréda Piffla bez konkretního údaje - kde začít? A poštěstilo se mi, při jednom rozhovoru s bývalým místostarostou města Pavlem Sedláčkem, bylo mi naznačeno, že jeho žena Dr. Sedláčková byla údajně ve vzdáleném přátelském vztahu s rodinou Pifflovou. Po rozhovoru s jmenovanou lékařkou byl jsem odkázán na její sestřenici v Mostku pani Marii Tupcovou. Po osobní návštěvě, a pohovoru u pani Tupcové, dostal jsem ujištění, že mému hledání bude nápomocná a zavolá sestřenici do Bratislavy, kde žijí dva synové -Jan a Lukáš pana Alfréda Piffla. Odezva obou synů byla rychlá a zanedlouho došlo mého setkání se synem Lukášem u mne v Kerharticích.Byl to počátek navázaného kontaktu s potomky pana Alfréda Piffla. Při následném kontaktu i s předsedou Klubu přátel umění v Ústí nad Orlicí ing. Jirkou Hermanem, bylo dohodnuto,že dojde v Galerii k výstavě obrazů, básní ,grafiky atd pana Alfréda Piffla, otce Jana a Lukáše. Já jsem dal i podnět, mnou zpracovaným životopisem ,k udělení Ceny města panu Alfrédu Pifflovi, což poté bylo tehdejším zastupitelstvem města po úvaze přijato. V roce 2007 , v roce stých nedožitých let pana Alfréda Piffla ,putovala udělená Cena města z Ústí nad Orlicí do Bratislavy, kde na uspořádáné konferenci fakultou architektury, byla tehdejším místostarostou města Lubošem Böuchlem a navrhovatelem Stanislavem Zemanem na udělenou cenu,předaná potomkům pana Alfréda Piffla Janovi a Lukášovi. Od synů pana Alfréda Piffla jsem do svého osobního archivu získal cenné materiály vázajicí se k činnosti jejich otce.

Dílo

Je autorem několika knih, více než tisíce obrazů, kreseb a litografií. V červnu 2007 byl oceněn in memoriam cenou města Ústí nad Orlicí.

Od roku 1991 nese jeho jméno ulice v Bratislavě-Petržalce.

Odkazy

Literatura

• Bencová, J.: Geometrizovaná zdanlivosť v Pifflových textoch o baroku, Zvláštny osud práce. Projekt, roč. 49 (2007), č. 5-6. Bratislava, Spolok architektov Slovenska, 2007, s. 88-91. ISSN 1335-2180
• Droppová, Z.: Zabudnutý záchranca. Reality 13, 2007. 12-14
• Kvasnicová, M.: Príbeh profesora Piffla. Týždeň č. 34/2007.
• Minaroviech-Ratimorská, J.: Konferencia pri príležitosti 100. výročia narodenia profesora Alfreda Piffla (1907 – 1972). Informátor SAS (Slovenskej archeologickej spoločnosti pri SAV), roč. XVIII (2007), č. 1-2, s. 8-9.
• Mrňa, Ľ.: Architekt Alfréd Piffl. Pamiatky a múzeá, roč. 41 (1992), č. 3, s. 42-43.
• Piffl, A.: Nález keramiky na Primaciálnom námestí v Bratislave. Pamiatky a múzeá, roč. 1 (1952), č. 1, s. 64.
• Piffl, A.: K nálezu keramiky na Primaciálnom námestí v Bratislave. Pamiatky a múzeá, roč. 1 (1952), č. 2, s. 63-65.
• Piffl, A.: K rekonštrukcii kostola v Bíni. Pamiatky a múzeá, roč. 1 (1952), č. 4, s. 55-57.
• Piffl, A.: Výskum Bratislavského hradu. Pamiatky a múzeá, roč. 3 (1954), č. 4, s. 179-180.
• Piffl, A.: Mestská rezervácia v Banskej Štiavnici. Pamiatky a múzeá, roč. 6 (1957), č. 1, s. 29-32.
• Piffl, A.: Zápas s ruinami (autentické materiály z pozostalosti autora). Pamiatky a múzeá, roč. 42 (1993), č. 5, s. 19-21.
• Piffl, A.: Dva roky prác na Bratislavskom hrade. Pamiatky a múzeá, roč. 42 (1993), č. 5, s. 22-23.
• Piffl, A.: Zápas o Bratislavský hrad, deník 1948 - 1972. Albert Marenčin - Vydavateľstvo PT, Bratislava 2007. ISBN 80-89218-40-7
• Pohaničová, J.: Alfréd Piffl - architekt s dušou pamiatkára. Pamiatky a Múzeá 2, 2007, s. 57-61.
• Pohaničová, Jana: Život s pamiatkami, alebo ... Architekt Alfred Piffl - komplexný prístup. Projekt, roč. 49 (2007), č. 5-6. Bratislava, Spolok architektov Slovenska, 2007, s. 92-101. ISSN 1335-2180
• Porubská, L.: Uplynulo sto rokov od narodenia Alfreda Piffla. Informátor Archívu Pamiatkového úradu SR, rok 2007, číslo 36, s. 1.
• Porubská, L.: Alfred Piffl a pamiatková obnova vo svetle dokumentov Archívu PÚ SR. Informátor Archívu Pamiatkového úradu SR, rok 2007, číslo 36, s. 2-6.
• Profesor Alfred Piffl, Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie pri príležitosti storočnice narodenia, Bratislava 13. júna 2007. Bratislava, FA STU v Bratislave, 2008. ISBN 978-80-227-2973-4
• Slovenský biografický slovník (od roku 833 do roku 1990), IV. zväzok M - Q. Matica slovenská, Martin 1990, s. 461-462. ISBN 80-7090-070-9

Externí odkazy

• Baláž, A.: Ako český architekt zachránil náš hradný palác. Zápas o Bratislavský hrad, Denník 1948-1972 - Alfred Piffl, Recenzia. Knižná revue 2007/13.
• Kvasnicová, M.: Príbeh profesora Piffla. Týždeň č. 34/2007.
• Pohaničová, J.: Alfréd Piffl - architekt s dušou pamiatkára. Pamiatky a Múzeá 2, 2007, s. 57-61.
• Porubská, L.: Uplynulo sto rokov od narodenia Alfreda Piffla. Informátor Archívu Pamiatkového úradu SR, rok 2007, číslo 36, s. 1.
• Porubská, L.: Alfred Piffl a pamiatková obnova vo svetle dokumentov Archívu PÚ SR. Informátor Archívu Pamiatkového úradu SR, rok 2007, číslo 36, s. 2-6.
• Minaroviech-Ratimorská, J.: Konferencia pri príležitosti 100. výročia narodenia profesora Alfreda Piffla (1907 – 1972). Informátor SAS (Slovenskej archeologickej spoločnosti pri SAV), roč. XVIII (2007), č. 1-2, s. 8-9.