Diskuse:Alfréd Piffl

Co je špatně? 88.101.252.246 9. 8. 2008, 10:21 (UTC)

Nevhodná část vašich úprav se skládala z:

Doplnění čárky mezi datum a místo narození. Ta se ale na Wikipedii nepíše – viz Wikipedie:Biografie#Příklady.
Změna nadpisů na podnadpisy. To je ale špatně, nadpisy nejvyšší úrovně se píšou dvěma rovnítky – viz např. Wikipedie:Vzhled a styl#Nadpisy.
Doplnění odkazů na „architektura“ při všech výskytech toho slova. To je ale špatně, odkaz se ze slova dělá jen při jeho prvním výskytu (u dlouhých článků je případně možno např. při prvním výskytu v kapitole apod.).
Bezdůvodné zrušení odkazu na „památkář“ – k tomu vůbec nevidím důvod.
Změna syntaxe z [[Dunaj]]em na [[Dunaj|Dunajem]]. Zbytečné prodloužení a zesložitění kódu, kratší forma je (tam, kde ji lze použít) preferována.

Ale každopádně doufám, že se tím nenecháte odradit, uznávám, že některá pravidla či zvyklosti na Wikipedii mohou být pro nováčka složité. Každopádně díky za snahu pomoci Wikipedii!

--9. 8. 2008, 19:58 (UTC)

Dovolím si přinejmenším zčásti nesouhlasit, nepodepsaný kolego. Vezmu to popořadě:

O Vámi uváděném doporučení jsem nevěděl. Navíc je to jenom doporučení. A ještě ne doporučení Wikipedie, ale maximálně doporučení české Wikipedie. Třeba na slovenské Wikipedii je běžné, že se datum a místo narození/úmrtí čárkou odděluje, a navíc se před datum narození dává znak * a před datum úmrtí znak †. Navíc nechápu, v čem má být spatřována logika toho, že tam údajně nemá být čárka. Za logičtější bych považoval tam tu čárku psát, protože odděluje výrazy. Obdobně jako se v jistém filmu praví: Kachny, kachny, kachny. Nikoliv: Kachny kachny kachny. Samozřejmě, že při psaní "V Praze dne" se čárka před slovem "dne" nepíše (je to jakási jazyková vazba využívající právě to slovo "dne"), ale pokud se píše "Praha, 5. května 1945", tak tam ta čárka patří. Ostatně když jsem tam při tvorbě některých článků tu čárku psal, činil jsem tak po vzoru jiných článků. Asi jejich autoři chtěli napsat něco smysluplného, a ne jen dodržovat nějaká pravidla, která jsou sice do určité míry (téměř) nutná, ale neleží v nich smysl lidského konání.
Toto pravidlo pokud vím nikde není stanoveno a ostatně je to i nesmysl. Odkaz, který směřuje na článek týkající se odkazovaného slova, je vždy dobrý. Když mě například bude v článku o Krakově zajímat, co se dělo s městem v 16. století, podívám se v kapitole o historii města na příslušnou pasáž, odkud se můžu odkazem dostat jinam. Není přeci nutné číst článek (ani kapitolu) celý od začátku do konce nebo při potřebě přejít na související stránku hledat v textu výše, zda tam není odkaz. Můžu ovšem také zadat dotyčné heslo do vyhledávání, ale tím se smysl odkazů zcela ztrácí.
Pro mě za mě. Prostě jsem měl dojem, že mít v článku dva obr nadpisy s čárou přes celou obrazovku zleva doprava je trochu v nepoměru s malým množstvím textu pod oběma nadpisy. Že by na to bylo zase nějaké úžasné pravidlo? Možná by bylo lepší namísto pravidel infikovat všechny uživatele estetickým cítěním.
Odkaz na slovo památkář byl bezdůvodný, protože tento článek neexistoval (nyní existuje jen jako přesměrování) a dost možná, že ani není důvod takový článek napsat. Odkazy směřující na neexistující články jsou sice technicky možné, ale prakticky nesmyslné (zejména ve větším množství), ledaže by ovšem bylo lze předpokládat, že takový článek bude vbrzku doplněn.
To je snad někde stanoveno? Je pravdou, že syntaxe Wikipedie není totéž co literární dílo, ale pokud má být (narozdíl od HTML či XML) blízký běžnému psanému textu, působí takové dělení slov dost brutál]]ně. Přitom se nejedná o něco, s čím by se setkala jenom malá část lidí (jako třeba u HTML, kde jeden člověk napíše stránku a mnoho lidí si stránku prohlíží), protože se syntaxí Wikipedie se setká každý, kdo nějaký článek edituje (a občas mám pocit, že více lidí články edituje, než čte). Úspornější způsob zápisu tedy jistě ušetří nějaký prostor na disku (třeba 0,001 %), ale obávám se, že do určité míry deformuje již tak dost zdeformované jazykové cítění. Navíc se tak člověk lépe vyhne chybám, jako byla tato: [[červenec]]e (příklad z praxe).

Ještě uvidím, jestli se nechám odradit, či nikoliv. Pokud podobný přístup bude volit hodně lidí, tak možná nechám :)). 88.101.252.246 12. 8. 2008, 21:00 (UTC)

Omlouvám se za polopodepsání, přebývala mi tam vlnovka.

K psaní čárky jsem se vyjádřil u vašeho příspěvku ve Wikipedie diskuse:Biografie. Každopádně: to pravidlo je pravidlem, protože v něm popisované je správné, ne že to tak je správné právě a pouze proto, že to je pravidlem; tak prosím vynechte ty filosofické úvahy o smyslu lidského konání.
Opravdu momentálně nejsem schopen poukázat na konkrétní výslovné uvedení tohoto pokynu v nějakém pravidle či doporučení na české Wikipedii (pro porovnání v anglické Wikipedii vizte např. poslední odstavec en:Wikipedia:Manual of Style (links)#Overlinking and underlinking). Ale určitě to není „nesmysl“, ostatně se stačí podívat na libovolný článek (nejlépe na některý z nejlepších). Účelem textu a cílem čtenáře přece není dostat se na jiný článek, takže ho omezuje nutnost hledat použitelný odkaz. Články píšeme tak, aby je čtenář mohl číst jako souvislý text; při čtení takového souvislého textu pak ve chvíli, kdy poprvé narazí např. na jemu neznámý termín, se může kliknutím dostat na podrobnější článek. Dělat odkazy z dalších výskytů je však zbytečné – nepředpokládáme, že by se k tomuto dalšímu výskytu dostal tím, že začne číst uprostřed věty (v takovém případě by mu jistě ke srozumitelnosti chybělo mnohem více kontextu než jen odkazy na související články). No a pokud bychom dělali odkazy z každého výskytu každého „odkazovatelného“ slova, výsledkem by byl skoro celý modrý článek; v tom by se zase ztratily ty důležité odkazy – tím, že je nějaké slovo odkazem, čtenáři poskytujeme také jistou informaci, že se jedná o nějak důležitý pojem apod.
Ano, estetické cítění by jistě stačilo. Jeho podstatným nedostatkem však, jak je vidět právě zde, jeho subjektivita. Domnívám se, že už samo dodržování jednotného vzhledu a stylu ve všech článcích je podstatnou estetickou hodnotou.
Červené odkazy jsou zcela v pořádku, žádné omezování se na „vbrzku doplněn“ není zapotřebí. Odkazy na zatím (!) neexistující články jsou zcela smysluplné. Ostatně fakt, že je výrazně rozlišujeme barvou, také napovídá, že je tato funkcionalita důležitá, ba řekl bych, že tvoří jeden ze základních pilířů wiki. Samozřejmě existují nevhodné odkazy – pokud se domníváte, že článek památkář nikdy mít nebudeme a ani ho mít nemáme, je to rozumný důvod pro odstranění odkazu, byť s takovým názorem nesouhlasím.
Není nikde stanoveno, že by to bylo nějak povinné apod. Pokud takto budete psát svůj článek, nikdo vám za to nevytkne ani slovo, ale nemůžete se divit, pokud vám to v dalších editacích někdo upraví (dokonce zde jistou dobu fungoval bot, který tuto úpravu prováděl automaticky; mám dojem, že už je tento bot mimo provoz). Každopádně takhle měnit cizí články je opravdu zbytečné. Vskutku se divím, že vám přijde text „…působí dost [[brutál|brutálně]], když…“ čitelnější než „…působí dost [[brutál]]ně, když…“, neboť právě snazší čitelnost je důvodem, proč to psát tím druhým způsobem (o diskový prostor na serverech zde opravdu nejde). Chyby lze dělat ve všech syntaxích (u té „vaší“ jsem se zase v praxi několikrát setkal s chybami typu [[Václava Havla|Václav Havel]]), nemám dojem, že by se v tomto ohledu oba zápisy nějak lišily.

Omlouvám se, pokud vás to nějak demotivuje, ale nechápu, na jaký „podobný přístup“ odkazujete. Dopustil jste se (v dobré víře, samozřejmě!) některých drobných chyb, které jsem opravil a snažím se situaci vysvětlit, moc mě nenapadá, co bych mohl udělat lépe.

--Mormegil ✉ 14. 8. 2008, 17:09 (UTC)

Od IP 82.144.130.244 z ledna 2012[editovat zdroj]

Alfréd Piffl ač kerhartický rodák byl v Ústí nad Orlicí opomíjen.V roce 2006 jsem při bádání v SOkA náhodně seznámil jeho jménem a udáním místa jeho narození - v Kerharticích.Toto mne dosti zaujalo a následně jsem prostudoval staré kroniky obecní školy v Kerharticích, kde jsem našel další o něm zprávy ze školní doby. Zůstala přede mnou otázka, kde po odchodu žil a kde zemřel, i má-li nějaké potomky. Začala pro mne cesta hledání potomků Alfréda Piffla bez konkretního údaje - kde začít? A poštěstilo se mi, při jednom rozhovoru s bývalým místostarostou města Pavlem Sedláčkem, bylo mi naznačeno, že jeho žena Dr. Sedláčková byla údajně ve vzdáleném přátelském vztahu s rodinou Pifflovou. Po rozhovoru s jmenovanou lékařkou byl jsem odkázán na její sestřenici v Mostku paní Marii Tupcovou. Po osobní návštěvě, a pohovoru u paní Tupcové, dostal jsem ujištění, že mému hledání bude nápomocná a zavolá sestřenici do Bratislavy, kde žijí dva synové -Jan a Lukáš pana Alfréda Piffla. Odezva obou synů byla rychlá a zanedlouho došlo mého setkání se synem Lukášem u mne v Kerharticích.Byl to počátek navázaného kontaktu s potomky pana Alfréda Piffla. Při následném kontaktu i s předsedou Klubu přátel umění v Ústí nad Orlicí Ing. Jirkou Hermanem, bylo dohodnuto,že dojde v Galerii k výstavě obrazů, básní ,grafiky atd pana Alfréda Piffla, otce Jana a Lukáše. Já jsem dal i podnět, mnou zpracovaným životopisem ,k udělení Ceny města panu Alfrédu Pifflovi, což poté bylo tehdejším zastupitelstvem města po úvaze přijato. V roce 2007 , v roce stých nedožitých let pana Alfréda Piffla ,putovala udělená Cena města z Ústí nad Orlicí do Bratislavy, kde na uspořádané konferenci fakultou architektury, byla tehdejším místostarostou města Lubošem Böuchlem a navrhovatelem Stanislavem Zemanem na udělenou cenu,předaná potomkům pana Alfréda Piffla Janovi a Lukášovi. Od synů pana Alfréda Piffla jsem do svého osobního archivu získal cenné materiály vázající se k činnosti jejich otce. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.144.130.244 (diskuse)