Kasiterit
| Kasiterit | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | SnO2 |
| Identifikace | |
| Barva | hnědočerná, šedá, žlutá |
| Vzhled krystalu | krátce sloupcovité krystaly |
| Soustava | čtverečná |
| Tvrdost | 6,5–7 |
| Lesk | kovový, diamantový |
| Štěpnost | neštěpný |
| Index lomu | nω = 1,990 - 2,010 nε = 2,093 - 2,100 |
| Vryp | bílý, žlutý |
| Hustota | 6,8–7,1 g/cm³ |
| Rozpustnost | v kyselinách nerozpustný |
| Ostatní | vede elektrický proud |
Kasiterit (Beudant, 1832), česky cínovec, chemický vzorec SnO2 (oxid cíničitý), je čtverečný minerál.
Název pochází z řeckého κασσίτερος (kassíteros) – cín. Historický český název je cínovec. Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.
Obsah |
[editovat] Původ
Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních roztoků, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech.
[editovat] Morfologie
Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.
[editovat] Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový, průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp .
- Chemické vlastnosti: Složení: Sn 78,77 %, O 21,23 %, příměsi Fe, Zn, Mn a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.
[editovat] Podobné minerály
[editovat] Parageneze
fluorit, topaz, wolframit, scheelit, křemen, muskovit, turmalín, topaz, lepidolit, arsenopyrit, bismut, molybdenit
[editovat] Získávání
Ekonomicky využitelná ložiska kasiteritu jsou vázaná na žulové pegmatity, dále pak na hydrotermální žíly, které doprovázejí vulkanické horniny a na vulkanoanosedimentární sulfidická ložiska. Dále se získává rýžováním z náplavů, což je také nejstarší způsob dobývání.
[editovat] Využití
Je to důležitá ruda pro výrobu cínu. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až kolem 78%. Zajímavostí je, že cín je velmi měkký kov, kdežto kasiterit je poměrně tvrdý minerál. Výjimečně jako drahý kámen.
[editovat] Naleziště
Často se vyskytující minerál.
- Česko – Krupka, Horní Slavkov, Cínovec
- Slovensko – Hnilec
- Německo – Altenberg, Zinnwald
- Anglie – Cornwall
- Francie – Bretaň
- Čína – nejdůležitější světové naleziště je Yunan, odkud pochází více než polovina světové produkce
- Malajsie
- Thajsko, Indonésie (např. ostrovy Bangka a Belitung), Laos, Bolívie a další
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 574–581
[editovat] Citace
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.
