Wolframit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wolframit
Mineral Wolframio GDFL049.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Fe,Mn)WO4
Identifikace
Barva černá, tmavohnědá
Vzhled krystalu tabulky,
krátce prizmatické
Soustava jednoklonná
Tvrdost 4,5
Lesk kovový, mastný
Štěpnost dokonalá
Index lomu nezjištěno
Vryp černý, černohnědý
Hustota 7,1–7,5 g/cm³
Rozpustnost HCl a H2SO4
Ostatní slabě magnetický

Wolframit Název pochází pravděpodobně z německých slov wolf – vlk a rahm – pěna.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Obvykle se nachází v greisenech a křemenných žilách spojených s granity a v pegmatitech. O poznání řidčeji se vyskytuje poblíž jiných rudních minerálů jako např. sfaleritu a kasiteritu. Za druhotné naleziště se dají pokládat náplavy.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly jsou monoklinické, tabulkovité nebo krátce prizmatické, vertikálně rýhované, agregáty masivní a zrnité.

Krystaly wolframitu v křemeni, Peru

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4,5, křehký, hustota 7,1–7,5 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, lom nerovný.
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, šedočerná, tmavohnědá. Lesk kovový, mastný, průhlednost: opakní, vryp černý, černohnědý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 9,21 %, Mn 9,06 %, W 60,63 %, O 21,10 % (při poměru Fe:Mn 1:1). Často obsahuje mikroskopické inkluze Nb a Ta. Rozpustný v horké HCl a H2SO4. Těžko se taví, při tavení vzniká magnetická kulička.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Tento minerál zůstával dlouho bez zužitkování, neboť je těžko tavitelný. Z tohoto důvodu byl také prvek wolfram objeven až v roce 1781. Wolframit je hlavní wolframová ruda, z níž se vyrábí čistý wolfram. Wolfram posléze slouží k výrobě vláken do žárovek a barev. Další využití je v metalurgii, kde se přidává jako pevnostní prvek do slitin a tepelně stálých ocelí.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]