Wolframit
| Wolframit | |
|---|---|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Fe,Mn)WO4 |
| Identifikace | |
| Barva | černá, tmavohnědá |
| Vzhled krystalu | tabulky, krátce prizmatické |
| Soustava | jednoklonná |
| Tvrdost | 4,5 |
| Lesk | kovový, mastný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nezjištěno |
| Vryp | černý, černohnědý |
| Hustota | 7,1–7,5 g/cm³ |
| Rozpustnost | HCl a H2SO4 |
| Ostatní | slabě magnetický |
Wolframit (Breithaupt, 1832), chemický vzorec (Fe,Mn)WO4 (wolframan železo-manganatý), je jednoklonný minerál. Je středním členem izomorfní řady hübnerit – ferberit. Není uznán IMA jako samostatný minerál.
Název pochází pravděpodobně z německých slov wolf – vlk a rahm – pěna.
Obsah |
Původ [editovat]
Obvykle se nachází v pegmatitech a v křemenných žilách spojených s granity. O poznání řidčeji se vyskytuje poblíž jiných rudních minerálů jako např. sfaleritu, galenitu a kasiteritu. Jako druhotné naleziště se dají pokládat náplavy.
Morfologie [editovat]
Krystaly jsou tabulkovité nebo krátce prizmatické, vertikálně rýhované, agregáty masivní a zrnité.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4,5, křehký, hustota 7,1–7,5 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, lom nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: černá, šedočerná, tmavohnědá. Lesk kovový, mastný, průhlednost: opakní, vryp černý, černohnědý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Fe 9,21 %, Mn 9,06 %, W 60,63 %, O 21,10 % (při poměru Fe:Mn 1:1). Často obsahuje mikroskopické inkluze Nb a Ta. Rozpustný v horké HCl a H2SO4. Těžko se taví, při tavení vzniká magnetická kulička.
Podobné minerály [editovat]
Parageneze [editovat]
Získávání [editovat]
Využití [editovat]
Tento minerál zůstával dlouho bez zužitkování, neboť je těžko tavitelný. Z tohoto důvodu byl také prvek wolfram objeven až v roce 1781. Wolframit je hlavní wolframová ruda, z níž se vyrábí čistý wolfram. Wolfram posléze slouží k výrobě vláken do žárovek a barev. Další využití je v metalurgii, kde se přidává jako pevnostní prvek do slitin a tepelně stálých ocelí.
Naleziště [editovat]
Hojný minerál.
- Česko – Horní Slavkov, Cínovec
- Slovensko – Gemerská Poloma
- Německo – Oberwolfach, Zinnwald
- Španělsko
- Portugalsko
- a další.
Citace [editovat]
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.