Scheelit
| Scheelit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | CaWO4 |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, žlutá, hnědá, oranžová, červená, zelenavá |
| Vzhled krystalu | pseudooktaedrické, pyramidální krystaly, zrnité, kusové agregáty |
| Soustava | čtverečná |
| Tvrdost | 4, 5–5 |
| Lesk | diamantový až silně mastný |
| Štěpnost | zřetelná |
| Index lomu | nω = 1, 918–1,921, nε = 1, 935–1,938 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 5, 9–6,1 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | rozpustný v HCl a HNO3 |
Scheelit (Leonhard, 1821), chemický vzorec CaWO4, je čtverečný minerál. Poprvé byl popsán v železném dole Bispberg nedaleko švédského Säteru. Je pojmenován po švédském chemikovi Carlu Wilhelmu Scheelovi (1742–1786).[1][2]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Scheelit vzniká na hydrotermálních žilách, v greisenech, skarnech a erlanech, často na ložiscích cínu. Doprovází ho křemen, kasiterit, wolframit, molybdenit, topaz, fluorit, apatit či turmalín.[3][4][5]
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji se scheelit vyskytuje v podobě krust nebo zrnitých či kusových agregátů, méně často pak tvoří oktaedrické či pyramidální krystaly, většinou dobře omezené.[3][4]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
V přírodě se scheelit vyskytuje v mnoha barevných variantách – nejčastější jsou šedobílá, žlutá až hnědá, vzácněji i oranžová, červená či zelenavá. Je průsvitný až průhledný, má diamantový až velmi mastný lesk. Silně fluoreskuje, pod UV světlem září jasně modrobíle. Je poměrně křehký, zřetelně štěpný, má lasturnatý lom a bílý vryp. Rozkládá se v kyselině chlorovodíkové a dusičné za vzniku vodnatého oxidu wolframového v podobě žlutého prášku.[1][4][5]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Scheelit je po wolframitu nejvýznamnější rudou wolframu, jenž se využívá na výrobu žhavících vláken žárovek a elektronek či na legování různých druhů ocelí. Jedná se též o sběratelsky velmi atraktivní minerál, vyhledávané jsou zejména vzorky z Číny.[3]
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
Minerály podobné scheelitu jsou:
Složením se pak scheelit řadí do specifické skupiny minerálů s obecným vzorcem A(XO4), kde A značí vápník nebo olovo a X wolfram nebo molybden. Patří sem:
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Svět[editovat | editovat zdroj]
- provincie Sečuan, Čína
- Santa Cruz, Mexiko
- důl Natas, Namibie
- Flat River Valley, Kanada
- důl Cohen (Arizona), důl Pine Creek (Kalifornie), USA
- Tenkergin, Čukotka, Rusko
- Altenberg a Schwarzenberg (Sasko), Německo
Česko[editovat | editovat zdroj]
- Malý Bor
- Obří důl, Krkonoše
- Krupka a Cínovec, Krušné hory
- Horní Slavkov, Slavkovský les
- okolí Příbrami[3][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Scheelite: Mineral information, data and localities [online]. Dostupné online.
- ↑ Scheelite Mineral Data na webmineral.com
- ↑ a b c d VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 270–271.
- ↑ a b c d BAUER, Jaroslav. Svět minerálů. Praha: Granit, 2009. S. 66, 110.
- ↑ a b c Scheelite na databázi RRUFF™
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu scheelit na Wikimedia Commons
