Richard Dawkins

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Richard Dawkins
Dawkins
Dawkins
Narození 26. března 1941 (73 let)
Nairobi
Občanství Spojené království
Alma mater Balliol College
Povolání biolog, autor, spisovatel a zoolog
Zaměstnavatel Oxfordská univerzita a University of California
Ocenění Člen Královské společnosti, Kistlerova cena, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq1383983, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq3405925, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq6537108 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq7462809
Manželka Marian Stamp Dawkins a Lalla Ward
Citát
I believe that religion is one of a group of phenomena explained by this kind of nongenetic epidemiology, with the possible admixture of nongenetic Darwinian selection. If I am right, religion has no survival value for individual human beings, nor for the benefit of their genes. The benefit, if there is any, is to religion itself.
Website http://www.richarddawkins.net/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clinton Richard Dawkins (26. březen 1941 Nairobi, Keňa) je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde byl žákem nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena. V letech 1967-1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen (česky publikována v roce 1998). Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk.

V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“

Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opadlo koncem devadesátých let dvacátého století kvůli těžké definovatelnosti pojmů. V současnosti je memetika vnímána jako metafora na hraně vědy a poezie, značná část jejího slovníku však vstoupila v běžné užívání.

V roce 1982 potvrdil svou pozici na světovém intelektuálním fóru bestsellerem The Extended Phenotype (česky: Rozšířený fenotyp).

Jeho zapálení pro věc mu vyneslo přezdívku Darwinův rotvajler po vzoru přezdívky Thomase Huxleye Darwinův buldok.

Richard Dawkins

Vztah k náboženství[editovat | editovat zdroj]

Dawkins je ateista a ostře vystupuje proti náboženství, ve kterém spatřuje analogii počítačového viru šířícího se mezi lidskými mozky, jak popisuje ve svém eseji Viruses of the Mind (česky: Viry mysli) z roku 1991. Spolu se Samem Harrisem, Christopherem Hitchensem a Danielem Dennettem je považován za ústřední postavy nového ateismu.[1] Pro televizní stanici Channel 4 připravil dvoudílný dokumentární pořad kritizující náboženství. Nese titul Kořen všeho zla? a byl vysílán v lednu 2006.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dawkins je nositelem čestných doktorátů na univerzitách ve Westminsteru, Durhamu a Hullu. Další obdržel na Open University, St. Andrew University a Australian National University.

V roce 1997 byl zvolen členem Královské literární společnosti a o tři roky později Královské přírodovědecké společnosti. Je viceprezidentem Britské humanistické asociace a čestným patronem Trinity College University Philosophical Society.

Další ocenění:

Cena Královské literární společnosti (1987), Literární cena Los Angeles Times (1987), Stříbrná plaketa Londýnské zoologické společnosti (1989), Cena Michaela Faradaye (1990), Nakayamova cena (1994), Humanista roku (1996), Kistlerova cena (2001), Vyznamenání prezidenta Italské republiky (2001), Kelvinova cena Královské filozofické společnosti v Glasgow (2002), Shakespearova cena Nadace Alfreda Toepfera (2005), Deschnerova cena (2007).

V roce 2004 zvítězil v hlasování čtenářů magazínu Prospect o sto nejvýznamnějších britských intelektuálů s náskokem dvojnásobku hlasů před držitelem druhého místa.

Zmínky v kultuře[editovat | editovat zdroj]

V reakci na jeho knihu Boží blud parodovali Dawkinse i autoři animovaného seriálu South Park.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • Nice Guys Finish First (1986)
  • The Blind Watchmaker (1987)
  • Growing Up in the Universe (1991)
  • Break the Science Barrier (1996)
  • The Root of All Evil? (2006)
  • The Enemies of Reason (2007)
  • The Genius of Charles Darwin (2008)
  • Expelled: No Intelligence Allowed (2008)
  • The Purpose of Purpose (2009) – řada přednášek po amerických univerzitách
  • Faith School Menace? (2010)
  • Beautiful Minds (duben 2012) – dokument BBC4
  • Sex, Death and the Meaning of Life (2012)
  • The Unbelievers (2013)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wolf, G. The Church of the Non-Believers. Wired [online]. 2006-11 [cit. 2011-08-04]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]