Nightwish

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nightwish
Nightwish 2007 - 2012  Řazeno dle hodinových ručiček: Anette Olzon, Marco Hietala, Emppu Vuorinen, Jukka Nevalainen a Tuomas Holopainen
Nightwish 2007 - 2012
Řazeno dle hodinových ručiček: Anette Olzon, Marco Hietala, Emppu Vuorinen, Jukka Nevalainen a Tuomas Holopainen
Základní informace
Původ Finsko Kitee, Finsko
Žánry Symphonic metal
Melodic Heavy metal
Aktivní roky 1996–současnost
Příbuzná
témata
Tarja Turunen
Ocenění Echo
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq1337975
MTV Europe Music Awards
Website www.nightwish.com
Současní členové
Floor Jansen
Tuomas Holopainen
Marco Hietala
Emppu Vuorinen
Jukka Nevalainen
Troy Donockley
Dřívější členové
Tarja Turunen (1996 - 2005)
Sami Vänskä (1996 - 2001)
Anette Olzon (2006 - 2012)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nightwish je finská metalová kapela.

Skupina vznikla v roce 1996. Tuomas Holopainen, operní zpěvačka Tarja Turunen a kytarista Emppu Vuorinen společně nahráli demo, které pojmenovali „Nightwish“, po kterém i pojmenovali kapelu.

Poté se sestava rozšířila o bubeníka Juliuse "Jukku" Nevalainena a baskytaristu Samiho Vänsku. Samiho po pár letech nahradil Marco Hietala. Namísto Tarji, která byla nakonec (r. 2005) z kapely vyhozena, byla v květnu 2007 oznámena nová zpěvačka, Švédka Anette Olzon, která opustila skupinu v roce 2012. Nahradila ji zpěvačka Floor Jansen.
Dne 6.srpna 2014 oznámil na oficiálním facebooku skupiny bubeník Jukka Nevalainen dočasnou pauzu v jeho učinkování v kapele na dobu neurčitou ze zdravotních důvodů. Na připravovaném albu jej zastoupí jeho blízký přítel, bubeník Kai Hahto.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Éra Tarji Turunen (1996-2005)[editovat | editovat zdroj]

Angels Fall First (1996-1997)[editovat | editovat zdroj]

Nightwish byl myšlenkou Tuomase Holopainena (viz dokument End of Innocence), kterého tato věc napadla po jedné noci strávené s přáteli u táboráku. Skupina byla založena krátce poté, v červenci 1996. Holopainen sezval do kapely kytaristu Erna „Emppu“ Vuorinena, kterého znal již od dětství a zpěvačku Tarju Turunen, která byla na škole, do které oba chodili, známá především svými úžasnými vokálními schopnostmi.

Jejich styl byl tehdy založen na Tuomasových experimentech s klávesami, akustickými kytarami a Tarjiným operním zpěvem. Poté tito tři muzikanti mezi říjnem a prosincem 1996 nahráli akustické demo album, kde byly tři písně: Nightwish (podle které se skupina nazvala), The Forever Moments a Etiäinen. Prvotní myšlenkou kapely bylo dělat hudbu, která by se dala hrát při táboráku. Ovšem Tuomas se rozhodl, protože Tarjin hlas byl pro projekt jako tento moc mohutný, přidat do hudby metalové prvky.

Na začátku roku 1997 se ke skupině přidal bubeník Jukka „Julius“ Nevalainen. Tehdy byla také akustická kytara nahrazena elektrickou. V březnu se kapela zavřela do studia, aby nahrála 7 písní, včetně vylepšené verze demo-písně Etiäinen. Tyto songy byly vydány na limitované edici alba Angels Fall First.

V květnu toho samého roku podepsala kapela smlouvu na dvě alba s finskou nahrávací společností Spinefarm Records. Angels Fall First bylo vydáno v listopadu a dosáhlo 31. příčky ve finské hitparádě prodejnosti alb. Ještě předtím vydaný singl The Carpenter byl 3. ve finském žebříčku singlů.

Kritika přijala Angels Fall First rozdílně. All Music Guide ohodnotilo album 2 body z 5 a zdroje jako The Metal Observer prohlásily, že toto jejich debutové album bylo až neuvěřitelně mdlé ve srovnání s jejich pozdější prací. Avšak na Encyclopaedia Metallum, která staví na recenzích posluchačů, dosáhlo album průměrného hodnocení 91 %.

V prosinci 1997 hráli Nightwish ve svém rodném městě první koncert. Během zimy 1997-1998 hrála kapela už jen sedmkrát, protože Nevalainen a Vuorinen museli na vojnu a Tarja Turunen ještě nedokončila svá studia.

Oceanborn / Wishmaster (1998-2000)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 se ke kapele přidal baskytarista Sami Vänskä, Tuomasův dlouholetý přítel. Po natočení videa k písni The Carpenter vydala kapela album Oceanborn, následovníka Angels Fall First. Po stránce aranží a textů bylo Oceanborn propracovanější a progresivnější než jejich první album. Podle samotných členů kapely bylo album Oceanborn technicky nejnáročnější album, které natočili. Ve dvou písních se tu objevil i Tapio Wilska (bývalý člen Finntroll) – Devil & The Deep Dark Ocean, a The Pharaoh Sails to Orion. Ve finské hitparádě alb dosáhlo 5. místa. První singl z tohoto alba, Sacrament of Wilderness, skončil okamžitě na prvním místě v singlové hitparádě.

Druhý singl, který vydali, nesl název Walking in the Air. Byla to předělávka písně Howarda Blakea ze soundtracku k filmu The Snowman.

V roce 1999 vydali k příležitosti zatmění Slunce v Německu singl Sleeping Sun (Four Ballads of the Eclipse). Během prvního měsíce se ho v Německu prodalo 15 000 kopií[zdroj?]. Album Oceanborn se v srpnu toho roku stalo zlatým.

V roce 2000 se Nightwish s písní Sleepwalker účastnili finské kvalifikace na Eurovision Song Contest. Skončili na druhém místě. Sice vyhráli veřejné hlasování, ale porota to zamítla a Finsko tehdy reprezentovala Nina Åström. Když v roce 2006 vyhrála finská skupina Lordi celou Eurovizi, ptali se v jednom rozhovoru Tuomase, jestli si myslí, že Nightwish by byli lepší (protože obě skupiny spadají pod metalový žánr). Tuomas odpověděl, že toho nelituje; Lordi jsou prý skvělí a je pyšný na to, že mohli ukázat, co Finsko dokáže.

V květnu vydala kapela album Wishmaster, které okamžitě vyletělo na 1. místo v prodejnosti alb a zůstalo tam tři týdny. Během této doby bylo oceněno jako zlaté. Navzdory dlouho očekávaným vydáním alb skupin Iron Maiden či Bon Jovi, která vyšla současně s ním, získal Wishmaster v německém časopise Rock Hard titul album měsíce.

Over the Hills and Far Away / Century Child (2001-2003)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 Nightwish nahráli předělávku písně Garyho Moora, Over the Hills and Far Away, společně s několika dalšími novými písněmi a upravenou verzí jedné starší. Všechno to pak bylo vydáno jako EP Over the Hills and Far Away. Objevili se tu i hosté jako Tony Kakko (z power metalové skupiny Sonata Arctica) nebo Tapio Wilska. Kapela také vydala VHS,DVD a CD s živým materiálem, nahraným při koncertu v Tampere, 29. prosince 2000. Vše bylo pojmenováno jako From Wishes to Eternity. Krátce poté, vyzval Tuomas basáka Samiho Vänsku, aby opustil skupinu[zdroj?], a k Nightwish se připojil Marco Hietala (ze skupiny Tarot; bývalý člen Sinergy), který kvůli tomu odešel ze Sinergy. Marco, kromě toho že hrál na baskytaru, měl zpívat mužské vokály. Tuomas potom řekl, že je se Samim stále v kontaktu, čímž vyvrátil spekulace, že se od té doby už nesetkali. Ale už spolu nechtějí dělat žádný další projekt.

V roce 2002 vydali Nightwish album Century Child a singly Ever Dream a Bless the Child. Hlavní rozdíl mezi tímto a předchozími alby byl v tom, že v písních Bless the Child, Feel For You, Ever Dream a Beauty of the Beast, byl použit finský symfonický orchestr, aby se tak ještě více rozšířil existující pocit klasické hudby. Trvalým favoritem fanoušků se však stala „nightwishácká“ verze písně The Phantom of the Opera, ze slavného stejnojmenného muzikálu, který zkomponoval Andrew Lloyd Webber. Century Child získalo zlato už po dvou hodinách prodeje, a dva týdny nato se stalo platinovým. Také udělalo rekord ve finském žebříčku prodejnosti; ještě nikdy předtím nebylo druhé místo v počtu tak daleko za prvním. Po videoklipu k Bless the Child, bylo nahráno druhé video, tentokrát bez vydání singlu. Byla pro něj vybrána píseň End of All Hope. Klip obsahoval i scény z finského filmu Kohtalon Kirja (v překladu Kniha Zkázy).

V roce 2003 vydala skupina své druhé DVD, s názvem End of Innocence, které vypráví příběh kapely ústy Holopainena a Nevalainen, a trvá dvě hodiny. DVD také obsahuje části živých koncertů, exkluzivní stopáž atd. Během léta 2003 se také Tarja provdala, a byly tu i spekulace, že se skupina rozpadne. Tyto dohady se však ukázaly jako mylné, protože skupina pokračovala v koncertech ještě další rok a vydala další album.

Once (2004-2005)[editovat | editovat zdroj]

Nové album, pojmenované Once bylo vydáno 7. června 2004, společně s prvním singlem Nemo (latinsky „nikdo“). Singl dosáhl vrcholu v hitparádách ve Finsku a Maďarsku a dostal se do top 10 v dalších pěti státech. Nemo tedy zůstává jejich doposud nejúspěšnějším vydaným singlem. Once využívá v devíti skladbách celého orchestru. Na rozdíl od Century Child se Nightwish rozhodli tentokrát najít orchestr za hranicemi Finska, takže byl vybrán London Session Orchestra. Je to také jejich druhé album, kde se objevuje píseň napsaná celá ve finštině, Kuolema Tekee Taiteilijan (v překladu Smrt dělá umělce). Once získalo ve Finsku třikrát platinu, jednu platinu v Německu, ve Švédsku se stalo zlatým a skončilo na prvním místě v prodejnosti v Řecku, Norsku a Maďarsku. Další singly byly: Wish I Had an Angel (píseň se objevila i na soundtracku k filmu Alone in the Dark), Kuolema Tekee Taiteilijan (singl vydaný pouze ve Finsku a Japonsku) a The Siren. Kromě komerčního úspěchu bylo Once bylo dobře přijato i kritikou, bylo na něj mnoho pozitivních recenzí (jako na Metalfan.nl nebo na RockReport.be), ve srovnání s Oceanborn.

Úspěch alba kapele umožnil jet Once World Tour, na kterém hráli v mnoha zemích, kde ještě nikdy nebyli. Nightwish také koncertovali při zahájení Světového Šampionátu v Atletice 2005, který se konal v Helsinkách, čímž ještě více zvýraznili svou popularitu, která se jim nyní dostávala.

V září 2005 vydali „best of“ album, které obsahovalo písně z celé jejich diskografie. Kompilace byla nazvána Highest Hopes, a také se tu objevila živá předělávka songu od Pink Floydů, High Hopes (z alba The Division Bell).

Tato píseň byla první, ve které zpíval Marco Hietala zcela sám. Kromě High Hopes byla na albu i vylepšená verze Sleeping Sun (z alba Oceanborn), která byla vydána i jako singl. Pro píseň bylo natočeno nové video, ve kterém se odehrává středověká bitva, a je k vidění i na německé verzi singlu a jako samostatné DVD vydané Spinefarm Records.

End of an Era (2005-2006)[editovat | editovat zdroj]

Po nahrání DVD End of an Era (vydaného v červnu 2006), při koncertu v Hartwall aréně v Helsinkách, 21. října 2005, se ostatní čtyři členové Nightwish rozhodli, že bude lepší pokračovat bez Tarji Turunen. Tak to vyznělo z otevřeného dopisu, který dal Tarje Tuomas Holopainen po skončení koncertu a který se poté objevil na oficiálních stránkách kapely. Hlavní důvod k vyhazovu Tarji byl podle dopisu fakt, že její manžel, argentinský podnikatel Marcelo Cabuli, a komerční zájmy změnily její postoj ke kapele. Ale jak je známo, fanoušci si jako znak Nightwish představovali Tarju. Skupina se poté dohodla, že Tarja na sebe stahuje všechnu pozornost a proto musí pryč[zdroj?].

Tarja se k incidentu vyjádřila s tím, že vyhazov pro ni byl šok, protože než jí dali dopis, nikdo ji na nic neupozornil. Řekla, že osobní útoky na jejího manžela byly neoprávněné a že poskytnutí článku médiím bylo „zbytečně kruté“. Tyto pocity vyjádřila ve vlastním otevřeném dopise, který byl uveřejněn na její osobní stránce, a skrz rozhovory v TV, časopisech a novinách.

Éra Anette Olzon (2006-2012)[editovat | editovat zdroj]

Za "Novou Éru" je považována historie skupiny od příchodu nové zpěvačky Anette Olzon.

Hledání náhrady za Tarju Turunen jako ženské zpěvačky skupiny umožnilo od 17. března 2006 všem zpěvačkám, zajímajícím se o tento post, poslat kapele své demonahrávky. Skupina prohlásila, že hledají zpěvačku se schopností zpívat dynamicky a všestranně. Skupina se k překvapení některých fanoušků speciálně neptala po zpěvačkách trénovaných v klasickém zpěvu, ale byli otevřeni každému stylu a hudební minulosti. Do doby, než bylo posílání ukončeno (15. ledna 2007), dostala kapela přes 2000 demo nahrávek.

Tehdy se začaly objevovat spekulace, kdo by eventuálně nahradil Tarju jako zpěvačku skupiny. Jako odpověď na tyto a ostatní dohady prohlásila kapela na svých webových stránkách, aby fanoušci nevěřili žádným informacím ohledně nové zpěvačky než těm, které zveřejní skupina sama.

Identita nové zpěvačky byla zveřejněna pouze den před vydáním prvního singlu z alba Dark Passion Play, tj. 24. května 2007. Skupina tohoto dne oznámila, že náhradnicí Turunen se stala 35-letá Anette Olzon z Katrineholmu ve Švédsku. Identita zpěvačky měla být ohlášena až později, ovšem kapela se bála falešných spekulací, které se v té době začaly množit.

Dark Passion Play (2006-2007)[editovat | editovat zdroj]

Skupina se zavřela do studia 15. září 2006, aby nahrála své šesté studiové album zatím bez nové zpěvačky. Proces začal nahráváním bicích, pak kytar, baskytar a demo kláves, poté následovalo nahrávání orchestru/sboru. Poté byly nahrány konečné syntetizéry a zpěv.

Jako první singl z nového alba byla vybrána píseň Eva. Ukázka této písně je k dispozici ke stažení na oficiálních stránkách kapely (spolu s dalšími třemi ukázkami z nadcházejícího alba: 7 Days to the Wolves, Master Passion Greed a Amaranth). Původně měl být singl vydán 30. května 2007, ale kvůli úniku na jednu britskou stránku[zdroj?] byl vydán už 25. května.

Made In Hong Kong (2009)[editovat | editovat zdroj]

Po začátku "Dark Passion Play World Tour" se začalo připravovat první live album s Anette Made in Hong Kong (and in various other places), které obsahuje celkem 11 skladeb z alba Dark Passion Play a ze singlů Amaranth, Bye Bye Beautiful a The Islander. S tímto CD zároveň vyšlo i DVD obsahující dokumentární film z "Dark Passion Play World Tour" a 3 videoklipy k singlům Amaranth, Bye Bye Beautiful a The Islander.

Imaginaerum (2011-2012)[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2009 v finském časopise Soundi hlavní skladatel a klávesista Tuomas Holopainen uvedl, že začal pracovat na novém albu skupiny Nightwish. V říjnu se začaly mezi fanoušky šířit spekulace, že nové album ponese jméno Wind Embraced, avšak tyto zprávy zpěvačka Anette Olzon popřela. 1. února 2010 Anette na svém blogu napsala, že pro nové album je hotovo devět skladeb a skupina se v létě sejde na nahrávání demo verzí skladeb. 10. února 2011 skupina na svém webu uvedla, že nové album ponese název Imaginaerum a na jeho základě bude natočen i film. Album vyšlo 30. listopadu 2011, film vyšel 23. listopadu 2012.

Album je v podstatě soundtrackem ke stejnojmennému filmu a prolíná se tak s jeho příběhem. Film je o starém umírajícím hudebním skladateli a poetovi Thomasi Whitmanovi (kombinace jmen Tuomase Holopainena a amerického basníka Walta Whitmana - Tuomasova oblíbeného autora), který vzpomíná na své mládí a dětství. Stejnojmenný film režíruje Stobe Harju, který již s Nightiwish spolupracoval na klipu ke skladbě The Islander.

1. října 2012 skupina skrze svůj profil na Facebooku oznámila zprávu, že došlo k dohodě s Anette o konci jejího působení v kapele. Podle tiskového prohlášení "bylo čím dál tím víc zřejmé, že směřování kapely je v konfliktu s jejími potřebami. Tento konflikt vedl k rozdělení, ze kterého se již nebylo možné vrátit zpět". Pro zbytek turné Imaginaerum World Tour zastoupila Anette nizozemka Floor Jansen, která se v nedávné době (říjen 2013) stala oficiální zpěvačkou kapely. Zároveň byl do kapely přijat i Troy Donockley, který doprovázel skladby Nightwish na flétny a dudy. Kapela toto oznámila na svém Facebooku.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Vlivy[editovat | editovat zdroj]

Tuomas Holopainen, textař většiny písní a skladatel hudby, tvrdí, že největší inspiraci ke psaní písní nachází ve filmové hudbě. Písně jako Beauty of the Beast (z alba Century Child) a Ghost Love Score (z alba Once) jsou toho příkladem. Holopainen také řekl, že filmová hudba je to, co poslouchá, když je doma. Má rád například hudbu k filmu Van Helsing, Krvavý Příliv a prakticky cokoliv, co napsal Hans Zimmer. Vliv na jeho tvorbu měli také např. experimentální The 3rd and the Mortal či gothic metaloví Tiamat.

Na druhé straně byl také Nightwish inspirací pro jiné kapely. Simone Simons, hlavní zpěvačka Epicy, se nechala slyšet, že začala zpívat v důsledku Nightwish. Bývalá zpěvačka Visions of Atlantis, Nicole Bogner, uznala, že Nightwish pro ně byl velkou inspirací na první album. Sander Gommans z After Forever řekl, že Nightwish „nás budou jistě inspirovat při psaní nových písní“. Hlavní zpěvák power metalové skupiny Sonata Arctica, Tony Kakko, už několikrát vysvětlovat, jaký na něj měl Nightwish vliv.

Styl hudby[editovat | editovat zdroj]

Správná definice hudebního stylu Nightwish je sporná. O skupině se tvrdí, že je to zčásti heavy metal, symphonic metal. Symphonic metalová definice je založená na tom, že Nightwish používají nástroje a styl zpěvu z klasické hudby a filmových melodií. Povznášející fantasy témata, epická atmosféra, vysoké vokály, kytarová a klávesová sóla a rychlý, melodický styl hudby. Stejně jako některé další finské skupiny, jako například Sonatu Arcticu či Stratovarius. Označení žánru jako heavy metalu, který se vyznačuje především velkou melodičností a vysoko položeným, čistým zpěvem. Bývá poměrně rychlý a často se v něm objevují sborově zpívané refrény-že skupina hraje melodický heavy metal,řekli sami členové. Tuomas Holopainen jednou popsal hudbu Nightwish jako "melodic heavy metal s ženskou zpěvačkou".

Nová éra hudebního stylu Nightwish začala s albem Century Child a ještě více se rozvinula na Once. Kytary byly více v pozadí a byly zjednodušeny na nižší rytmický zvuk blízký spíše modernímu hard rocku než starému melodickému power metalovému stylu, hlavní Tarjiny vokály ztratily něco ze svého operního řízu a přiblížily se více standardnímu rockovému ženskému zpěvu. Mužský zpěv v podobě nového basáka Marca Hietaly, přidal do některých písní nový, tvrdší rozměr. Zasněná fantasy témata starších Nightwish byly postupně nahrazeny gothičtějšími obrazy děje. Vedoucí člen skupiny, Tuomas Holopainen, řekl v jednom rozhovoru, že nové album bude mít hodně společného s albem posledním (Once). Kapela si například zachová nový druh tvrdších písní (jako Wish I Had An Angel nebo Planet Hell), ale budou zde i jemnější balady. Nové album také zahrnuje mnoho hostujících umělců orchestrálních částí - v tom samém rozhovoru Tuomas řekl, že při nahrávání Once měli k dispozici 18 sboristů, a ještě to nestačilo.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Studiová alba[editovat | editovat zdroj]

Živá alba[editovat | editovat zdroj]

Singly[editovat | editovat zdroj]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Soundtracky[editovat | editovat zdroj]

DVD[editovat | editovat zdroj]

Best of[editovat | editovat zdroj]

Dema[editovat | editovat zdroj]

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

Členové kapely[editovat | editovat zdroj]

Současní členové[editovat | editovat zdroj]

Bývalí členové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]