Martha Argerichová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Martha Argerichová
Martha Argerichová roku 1962 v New Yorku
Martha Argerichová roku 1962 v New Yorku
Narození 5. června 1941 (73 let)
Buenos Aires
ArgentinaArgentina Argentina
Národnost argentinská
Občanství Argentina
Vzdělání Vincenzo Scaramuzza (1946)
Friedrich Gulda (1955, největší vliv)
Stefan Askenase
Maria Curcio
Arturo Benedetti Michelangeli
Povolání Klavíristka
Ocenění 1. místo:
Mezinárodní hudební soutěž v Ženevě (1957)
1. místo:
Mezinárodní soutěž Ferruccia Busoni (1957)
Absolutní vítěz:
Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina ve Varšavě (1965)

Medaile Claudia Arrau (1997)
Grammy Award (2000, 2005, 2006)
Praemium Imperiale (Japonsko) (2005)
Řád vycházejícího slunce (Japonsko) (2005)
Partner Robert Chen
Charles Dutoit (1969–1973)
Stephen Kovacevich
Děti Lyda Chen, Annie-Catherine Dutoit, Stephanie Argerichová
Některá data se získávají z datové položky.

Martha Argerichová ([argeričová], nepřechýleně Martha Argerich, * 5. června 1941 v Buenos Aires, Argentina) je argentinská klavíristka, jež patří mezi nejvýznamnější klavíristy druhé poloviny 20. století.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1941 v Buenos Aires a je židovského původu.[1] Na klavír se učila hrát už od svých tří let. V osmi letech veřejně debutovala s Beethovenovým Klavírním koncertem č. 1[2][3] a téhož roku ho také nahrála[4][5][6]. V roce 1955 se s rodinou přestěhovala do Rakouska, kde studovala u světoznámého klavíristy Friedricha Guldy. V roce 1957, ve svých šestnácti letech věku, vyhrála prestižní Mezinárodní hudební soutěž v Ženevě. Později své umění zdokonalovala u Artura Benedettiho Michelangeliho. V roce 1965 vyhrála Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina ve Varšavě. Od roku 1966 se věnovala také nahrávání. Ve světě vystupovala hlavně jako koncertní klavíristka. V 80. letech 20. století se začala více orientovat na komorní hudbu. V roce 1980 vzbudila rozruch, když vystoupila z poroty Chopinovy soutěže ve Varšavě na protest proti tomu, že chorvatský klavírista Ivo Pogorelić vypadl ze soutěže už ve třetím kole. Prohlásila o něm, že je génius, čímž mu pomohla k mezinárodnímu úspěchu. Nadále se věnuje podpoře mladých talentů, založila soutěž, která nese její jméno a je prezidentkou Medzinárodní klavírní akademie v Lake Como.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vždy se úzkostlivě vyhýbala publicitě, což způsobilo, že nebyla v počátečním období své kariéry adekvátně známá. Málo známé jsou také detaily z jejího soukromí. Je však známo, že má tři dcery se třemi různými muži, se kterými byla sezdána – první byl skladatel Robert Chen, druhým z nich byl známý dirigent Charles Dutoit, třetím americký klavírista Stephen Kovacevich. Se svým druhým mužem nadále spolupracuje a pravidelně spolu koncertují.

Umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Hudební veřejnost zaujala svým temperamentem, rebelantským duchem a především spontánní a nenásilnou virtuózní interpretací hudebních děl. Navzdory tomu, že je klavíristkou neobyčejných možností, její technika hry je považována za velmi osobitou a nepříkladnou, podobně jako tomu bylo u klavíristy Vladimira Horowitze.

Její repertoár je široký, zahrnuje na jedné straně skladby z období hudebního klasicismu (Haydnovy a Mozartovy klavírní koncerty) a raného romantismu, na druhé straně skladby 20. století, kterými si získala největší uznání. Vytvořila početné nahrávky děl F. Chopina, R. Schumanna a Maurice Ravela. V koncertní literatuře se soustředila hlavně na ruské autory, z čehož vyniká především její interpretace Prokofjevova Klavírního koncertu č. 3. Vytvořila také množství nahrávek komorní hudby. Vystupuje a nahrává často s houslistou Gidonem Kremerem, violoncellistou Mišou Maiským a brazilským klavíristou a svým blízkým přítelem Nelsonem Freirem.

Významné nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martha Argerichová na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.associatepublisher.com/e/m/ma/martha_argerich.htm
  2. Článek o Marthě Argerichové
  3. Info na Classical Music Guide
  4. Nahrávka z r. 1949 na YouTube
  5. Seznam nahrávek
  6. Prodej CD s nahrávkou z roku 1949 na eBay