George Pell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George kardinál Pell

George kardinál Pell (8. června 1941 Ballarat) je australský římskokatolický kněz, emeritní arcibiskup Sydney, kardinál.

Kněz[editovat | editovat zdroj]

Studoval na semináři v Melbourne, kněžské svěcení přijal 19. prosince 1966 v Římě. Zde také pokračoval ve studiu a získal licenciát z teologie. V mládí byl aktivním sportovcem, startoval ve veslařských závodech a hrál závodně fotbal.

Posléze působil jako kaplan v několika australských farnostech, pracoval ve vzdělávacích institucích diecézní kurie v Ballaratu a vydával zde diecézní časopis Světlo (v letech 1979 až 1984). Spolupracoval s katolickými školami v diecézi. V letech 1985 až 1987 byl rektorem Corpus Christi College, regionálního seminiáře pro australské státy Victoria a Tasmánie.

Biskup[editovat | editovat zdroj]

znak kardinála Pella

Dne 30. března 1987 byl jmenován pomocným biskupem v arcidiecézi Melbourne, biskupské svěcení mu udělil 21. května téhož roku tehdejší arcibiskup Melbourne Thomas Francis Little. V letech 1988 až 1997 byl prezidentem australské Charity. Aktivně se podílel na vzniku Australské katolické univerzity Od července 1996 do března 2001 vykonával funkci arcibiskupa Melboirne, v březnu 2001 se stal arcibiskupem Sydney, poté co odešel na odpočinek kardinál Edward Bede Clancy.

Z pověření Kongregace pro evangelizaci národů byl apoštolským vizitátiorem seminářů na Novém Zélandu, Papuy-Nové GuinejiŠalomounových ostrovech. Účastnil se jednání světových biskupských synodů ve Vatikánu, mj. i synodu, který se v roce 1998 věnoval situaci katolické církve v Oceánii.

Kardinál[editovat | editovat zdroj]

Při konzistoři 21. října 2003 jmenoval papež Jan Pavel II. George Pella kardinálem.

Dne 13. dubna 2013 bylo ve Vatikánu oznámeno, že papež František ustanovil nový poradní sbor osmi kardinálů, který mu má pomoci při vypracování reformy vatikánské kurie. Jedním z členů této pracovní skupiny se stal i kardinál Pell.[1]

Kritika papeže Benedikta XIV. za odstoupení z funkce[editovat | editovat zdroj]

V roli nejvyššího představitele římskokatolické církve v Austrálii Pell papeži Benediktovi XVI. vyčetl, že svým rozhodnutím odstoupit z funkce církev destabilizoval a zkomplikoval tak postavení svého nástupce. Benediktovu rezignaci označil za nebezpečný precedens, který by v budoucnu mohl vést část církevních špiček k tomu, aby v případě nesouhlasu přinutily nového papeže k odchodu. Podle Pella tím byla vážně narušena tradice, podle níž papežovo působení končilo jeho smrtí.

Podle Pella nebylo vládnutí církvi Benediktovou „silnou stránkou". „Dávám přednost někomu, kdo církev může vést a trochu ji sjednocovat," řekl. Papežovi vyčetl zejména aféru Vatileaks, při níž se dostaly na veřejnost interní dokumenty Vatikánu svědčící o mocenských intrikách v římské kurii. Nová hlava církve bude podle něj muset mít schopnost pozvednout ve Vatikánu morálku a patrně v něm obnovit disciplínu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Pell na polské Wikipedii.

  1. Franziskus gründet Arbeitskreis (František zakládá pracovní skupinu), Der Spiegel, 13. dubna 2013. http://www.spiegel.de/panorama/gesellschaft/kurien-reform-papst-franziskus-beruft-beratungsgremium-aus-kardinaelen-a-894239.html
  2. Papež svou rezignací oslabil církev, zkritizoval Svatého otce kardinál, iDNES.cz, 28. 2. 2013

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]