Guido Adler
Guido Adler (1. listopadu 1855, Ivančice - 15. února 1941, Vídeň) byl právník, hudební vědec, hudební skladatel, publicista a muzikolog.
Narodil se v rodině lékaře. Jeho otec zemřel velmi záhy po jeho narození a tak se matka s dětmi odstěhovala do Jihlavy. Od 8 let vyrůstal Guido ve Vídni.
V roce 1878 získal titul doktora práv, dva roky na to (1880) obhájil doktorát filozofie. Od roku 1885 byl jmenován profesorem dějin hudby na německé univerzitě v Praze a v letech 1898-1927 profesorem na vídeňské univerzitě.
Spolu s Friedrichem Chrysanderem zakládal a řídil hudebněvědná periodika Vierteljahrschrift Musikwissenschaft a od roku 1894 edici Denkmmäler der Tonkust in Österreich. V roce 1927 stál u zrodu Mezinárodní společnosti pro muzikologii se sídlem v Basileji a byl jejím doživotním čestným prezidentem. Své paměti uložil v knize Wollen und Wirken. Po obsazení Rakouska roku 1938 obdržel z rasových důvodů zákaz publikování. Jen pro vysoký věk nebyl poslán o koncentračního tábora jako jeho dcera.
Na jeho rodném domě (Vávrova ulice č. 2) byla v roce 1998 odhalena pamětní deska v češtině a němčině.
Dílo [editovat]
Vědecké práce:
- Metoda hudební historie
- Principy a druhy hudebního slohu
Monografie:
