Náboženství v Izraeli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Náboženství je v Izraeli je hlavním rysem země a hraje významnou roli v utváření izraelské kultury a životního stylu. Izrael je jediná země na světě, kde jsou většina obyvatel Židé. Podle Centrálního statistického úřadu byla izraelská populace k roku 2005 tvořena ze 76,1 % židy, 16,2 % muslimy, 2,1 % křesťany a 1,6 % Drúzy. Zbylá 4 % populace se nepřihlásily k žádnému náboženství.[1]

Státem uznané náboženské komunity[editovat | editovat zdroj]

Zahrady Bahá'í v Haifě

Izrael nemá ústavu, avšak svoboda náboženského vyznání je zakotvena v zákoně.[2] Právní zakotvení nežidovských komunit vychází z ustanovení z dob osmanské a britské správy Palestiny, která však byla modifikována. Náboženství, která jsou v Izraeli oficiálně uznána jsou: pravoslaví, římskokatolická církev, arménská apoštolská církev, arménská katolická církev, syrská katolická církev, chaldejská katolická církev, melchitská řeckokatolická církev, maronitská katolická církev, syrská pravoslavná církev a judaismus.[3] Dále byly přidány tři náboženské komunity a to: Drúzové, evangelická episkopální církev a Bahá'í.[2] Skutečnost, že muslimská populace nebyla vymezena jako náboženská komunita je pozůstatek z osmanského období, kdy byl islám dominantním náboženstvím. Tímto však nejsou jakkoliv ovlivněna náboženská práva muslimské komunity a rovněž příslušníci neuznaných náboženství mohou svobodně praktikovat své náboženství.[2]

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Zákon o návratu zaručuje všem Židům, kteří mají židovské předky, i konvertitům právo na získání izraelského občanství.[4] Zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) jsou Židé. Asi 40−50 % Židů se považuje za sekulární (hebrejsky חילוני, chiloni; לא דתי, lo dati − nevěřící či חופשי, chofši − volnomyšlenkáři), 30−40 % se považuje za tradicionalisty (hebr. מסורתי, masorti či דתי, dati − věřící) a 20 % se považuje za religiózní (mezi ně patří charedim a ortodoxní Židé).[5]

Bazilika Svatého hrobu v Jeruzalémě

Muslimové představují s 16,2 % izraelské populace největší náboženskou menšinu. Izraelští Arabové, kteří představují 19 % populace, tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) jich jsou muslimové, dále je 8,8 % z nich křesťanů a 8,4 % Drúzů.[6] Členů jiných náboženských skupin jako buddhistů a hinduistů je jen málo.[7]

Nábožensky významná místa[editovat | editovat zdroj]

Přítomnost Zdi nářků, Chrámové hory, mešity Al-Aksá a baziliky Svatého hrobu z Jeruzaléma činí posvátné místo judaismu, islámu i křesťanství. Další důležitá náboženská místa se nacházejí na Západním břehu Jordánu, mezi ně patří například Betlém, místo narození Ježíše Kritsta a Ráchelina hrobka či Jeskyně patriarchůHebronu. Ústředním místem víry bahá'í je Haifa a její zakladatel Bahá'u'lláh je pohřben v Akku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Religion in Israel na anglické Wikipedii.

  1. Table 2.1 — Population, by Religion and Population Group [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2006, [cit. 2009-05-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c Israel and the Occupied Territories [online]. Ministerstvo zahraničí USA, [cit. 2009-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Freedom of Religion in Israel [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2001-08-20, [cit. 2009-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Zákon o návratu [online]. Kneset, [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 1. vyd. Brno : Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2002. ISBN 80-210-3007-0. S. 56-57.  
  6. Population, by religion and population group [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. National Population Estimates [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha : Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.  
  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.  
  • ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.  
  • DE LANGE, Nicolas. Svět Židů. Praha : Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X.  
  • POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha : Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7.  
  • SOPOUCH, Jaromír. Izrael - Svatá země. Olomouc : Epava Olomouc, 1995. 238 s. ISBN 80-901471-9-4.