Syrská katolická církev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Syrská katolická církev (syrsky ܥܕܬܐ ܣܘܪܝܝܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝܬܐ ‘ittā súrjājtā qatālīqītā) je syrská východní katolická církev na Blízkém Východě. Ritus a zvyklosti má syrská katolická církev společné se syrskou pravoslavnou církví, užívá totiž antiošského ritu, podobně jako maronitská katolická církev a syro-malankarská katolická církev.
Hlava církve sídlí v Bejrútu a organizace církve je nezávislá na melchitské řeckokatolické církvi, maronitské církvi, chaldejské katolické církvi a dalších blízkovýchodních církvích ve společenství s římským biskupem, papežem.
Syrská katolická církev náleží k antiochijskému patriarchátu a odvozuje svůj počátek od založení církve v Antiochii apoštolem Petrem v 1. století.[1]Formálně je církev ve společenství s římskou církví od roku 1781.
V dobách prvních ekumenických koncilů měl antiošský patriarcha autoritu nad všemi východními diecézemi od Středozemního moře až k Perskému zálivu. Jazykově oblast spadala do dvou oblastí: část obyvatelstva hovořila řecky, část syrsky. Mezi významné osobnosti církve patří učitel církve Efrém Syrský, Jákob ze Sarúgu, Izák z Antiochie či DIonýsios Bar Salibi. K moderním sobnostem patří patriarcha Efrém Rahmani, Išak Armaleh, Ignác Gabriel I. Tappúni či Gabriel Chúry-Sarkis.
Současným syrským katolickým patriarchou antiochijským je od února 2001 Mar Ignác Petr VIII., který sídlí v Bejrútu. Emeritní patriarcha, Ignác kardinál Daúd byl až do června 2007 prefektem kongregace pro východní církve. Do syrské katolické církve patří dvě arcidiecéze v Iráku, čtyři v Sýrii, jedna v Egyptě a Súdánu, vikariát ve Svaté zemi, Turecku a jedna diecéze v USA a Kanadě.
