Zákon o návratu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zákon o návratu (hebrejsky: חוק השבות, Chuk Ha-Švut) je izraelský zákon, který zaručuje každému člověku s židovskými kořeny a členům jeho rodiny právo přijít do Izraele a automaticky získat státní občanství. Zákon se nevztahuje pouze na člověka, který má židovskou matku či konvertitu, ale i na člověka, který má židovské příbuzenské vztahy ze strany otce či prarodičů,[1] čímž navazuje na Norimberské zákony a jejich rasové vymezení židovství.[2] Byl schválen prvním Knesetem 5. července 1950.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 93.  
  2. HALEVI, Ezra. Ruští izraelští neonacisté pozatýkáni v oblasti Tel Avivu [online]. Eretz.cz, 2007-09-09, [cit. 2009-04-14]. Dostupné online.  
  3. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 61.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]