Agranatova komise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Agranatova komise (hebrejsky: ועדת אגרנט) byla oficiální národní vyšetřovací komise jmenovaná izraelskou vládou k prošetření nedostatečné připravenosti před vypuknutím jomkipurské války.[1] Předsedal jí předseda nejvyššího soudu Šimon Agranat a jejími dalšími členy byli soudce nejvyššího soudu Moše Landau, státní kontrolor Jicchak Nebenzahl a bývalí náčelníci Generálního štábu Izraelských obranných sil (IOS) Jigael Jadin a Chajim Laskov.[2]

Rozhodnutí[editovat | editovat zdroj]

Prozatímní zpráva komise, vydaná 1. dubna 1974, označila za hlavní viníky nepřipravenosti armády a její nedostatečné reakce v počátcích války náčelníka Generálního štábu Davida Elazara, náčelníka vojenské zpravodajské služby Elijahu Ze'ira a náčelníka jižního velitelství Šmu'ela Gonena.[3] Komise vydala doporučení týkající se šesti osob:[4]

  • bylo doporučeno odvolat náčelníka Generálního štábu IOS Davida Elazara; komise ve zprávě uvedla, že nese „osobní zodpovědnost za vyhodnocení situace a připravenost IOS,“ dále byl obviněn, že nedokázal připravit podrobný obranný plán[1]
  • bylo doporučeno propustit náčelníka vojenské rozvědky Elijahu Ze'ira a jeho zástupce Arje Šaleva
  • bylo doporučeno převelet šéfa egyptské sekce vojenské rozvědky podplukovníka Jonu Bandmana a šéfa rozvědky jižního velitelství podplukovníka Gedeliu mimo oblast zpravodajských služeb
  • bylo doporučeno propustit z aktivní služby velitele jižního velitelství Šmuela Gonena

V důsledku těchto nálezů Elazar rezignoval na post náčelníka Generálního štábu a Ze'ira a Gonen byli odvoláni z aktivní služby.[3] Ministerská předsedkyně Golda Meirová, přestože byla zprávou ospravedlněna, podala měsíc poté kvůli tlaku veřejnosti, demisi.[5] Podobně jako Meirová vyšel z vyšetřování Agranatovy komise i ministr obrany Moše Dajan, u něhož komise také neshledala pochybení, neboť podle ní „rezortu ministerstva nepříslušelo zpochybňovat informace a analýzy generálního štábu.“[3] I na Dajana se snesla silná kritika jak ze strany veřejnosti, tak z vojenských kruhů. Pod tíhou kritiky a po otřesu, který znamenal masakr v severoizraelském městě Kirjat Šmona, nakonec Dajan rezignoval.[3][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agranat Commission na anglické Wikipedii.

  1. a b GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 455.  
  2. Agranatova komise [online]. Kneset, [cit. 2009-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d ROSENZWEIG, Luc. Ariel Šaron. Praha : Garamond, 2008. ISBN 978-80-7407-023-5. S. 170.  
  4. ADENSAMER, Rupert. Diplomová práce: Vliv jomkipurské války na izraelskou zahraniční politiku a vojenskou doktrínu [PDF]. Vídeňská univerzita, 2008-4-23, [cit. 2009-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice : Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 172.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]