Madridská konference

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Izraelsko-palestinský mírový proces
Mapa Izraele
Izrael a palestinská území
Základní informace
Strany Izrael Izrael
Palestinská autonomie Palestinská autonomie
Dějiny mírového procesu
Dohody z Camp DaviduMadridská konferenceOselské dohodyOslo IIHebronský protokolMemorandum od Wye RiverMemorandum z Šarm Al-ŠejchuSummit v Camp DaviduSummit v TaběCestovní mapaKonference v Annapolis
Sporné body
Arabové a antisemitismusBezpečnostní bariéraIzraelské osadyPalestinský terorismusPalestinští uprchlíciPalestinký státStatus JeruzalémaŽidovský stát
Mezinárodní zprostředkovatelé
Blízkovýchodní kvartetArabská ligaEgypt
OSN Evropská unie Rusko USA the League of Arab States Egypt
Další návrhy
Bejrutský summitElonův mírový plánLiebermanův plánŽenevská jednáníHudnaJednostranné staženíProjekty práce za mír

Madridská konference byla třídenní mírová konference pořádaná ve španělském Madridu pod patronací Spojených států a Sovětského svazu.[1] Začala 30. října 1991 a zúčastnili se jí ministři zahraničí a čelní představitelé všech států Blízkého východu.[1] Jednalo se o raný pokus mezinárodního společenství o nastartování mírového procesu prostřednictvím vyjednávání Izraele, arabských zemí (Sýrie, Libanon, Jordánsko) a palestinských Arabů. Krátce po Válce v Zálivu zformuloval americký prezident George H. W. Bush a jeho ministr zahraničí James Barker rámec plánů, který spolu se Sovětským svazem rozšířili ve zvací dopis pro Izrael, Sýrii, Libanon, Jordánsko a palestinské Araby. Cílem konference bylo popostrčit bilaterální jednání mezi Izraelci a palestinskými Araby a stejně tak multilaterální jednání mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.[2]

I přesto, že samotná konference neměla bezprostředně žádný hmatatelný důsledek, do budoucna znamenala prolomení ledů a následující nová izraelská vláda Jicchaka Rabina tak měla lepší možnost pro jednání.[1] Jicchak Šamir, který byl v době konference izraelským premiérem zpětně přiznal, že žádné ze zmiňovaných ústupků nemyslel vážně a pokoušel se tak pouze získat čas.[1] Krátce po Madridské konference se mírový proces úplně zastavil,[3] a to až do následujících izraelských parlamentních voleb a do jmenování Rabinovy vlády v roce 1992.[4]

K prvním multilaterálním jednáním došlo již téhož roku v Moskvě a mnoha dalších evropských a blízkovýchodních městech.[2] Mezi řešené problémy patřili uprchlíci, zdroje vody, zbrojení, ekonomický rozvoj, atp.[2] Bilaterální jednání se konala hlavně ve Washingtonu a později tajně v Norsku.[2] Právě tato multilaterální jednání nakonec vedla k uzavření Mírové dohody z Osla.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madrid Conference of 1991 na anglické Wikipedii.

  1. a b c d KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7257-740-9. S. 186.   [Dále jen: Sionismus a Stát Izrael.]
  2. a b c d e ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 184-185.  
  3. Sionismus a Stát Izrael. S. 187
  4. Sionismus a Stát Izrael. S. 190

Související články[editovat | editovat zdroj]