Alexandr I. Bulharský
Alexander Joseph Prinz von Battenberg (5. dubna 1857, Verona – 23. října 1893 Štýrský Hradec) byl pod jménem Alexandr I. v letech 1879 — 1886 prvním knížetem znovuobnoveného autonomního buharského státu.
Narodil jako druhý syn Alexandra, prince Hesensko-Darmstadtského a jeho morganatické manželky Julie, rozené hraběnky Hauke (pozdější princezny z Battenbergu).
Když byl v roce 1878 ustaven autonomní bulharský stát pod formální osmanskou suverenitou, měl být v jeho čele kníže zvolený bulharskou elitou a schválený evropskými mocnostmi. V rámci politického kompromisu mezi silným vlivem Ruska a obavami zbytku Evropy z rusofilního Balkánu padla nakonec volba na Alexandra, jenž byl synovcem manželky tehdejšího ruského cara Alexandra II.
Ačkoli měl Alexandr z počátku konzervativní postoje, začal po faktickém neúspěchu svého (prorusko-)absolutistického puče v letech 1881-1883 podporovat liberální politiku. Zasloužil se o spojení bulharského knížectví a Východní Rumelie ve formě personální unie na podzim roku 1885 a měl značný osobní podíl na odražení srbského útoku v témže roce. Tyto skutky mu přinesly velkou popularitu v Bulharsku, zároveň však nespokojenost Ruska nad jeho samostatnými aktivitami. To se neblaze odrazilo i na jeho rodinném životě — Alexandr usiloval o sňatek s pruskou princeznou Viktorií (dcerou pozdějšího německého císaře Fridricha III.), na přímý zásah kancléře Bismarcka však byl odmítnut kvůli obavám z toho, že by sňatek mohl být považován za další nepřátelské gesto namířené proti Rusku.
V srpnu 1886 vypukl vojenský převrat, který Alexandra donutil uprchnout ze země. Ačkoli se Stambolovovi podařilo povstalce zpacifikovat a vrátit Alexandra na trůn, jeho posice přestala být dlouhodobě udržitelná a v září téhož roku byl přinucen abdikovat. S hlubokým rozčarovaním podepsal abdikační smlouvu se slovy „Bože, pomáhej Bulharsku.“ Regentem se stal Stambolov.
Alexandr se po své abdikaci stáhl z veřejného života Evropy. 6. února roku 1889 se oženil s operní pěvkyní a bratislavskou rodačkou Johannou Loisinger a přijal titul hraběte z Hartenau. Spolu měli dvě děti, syna Asena a dceru Cvetanu.
Alexandr zemřel nečekaně, v pouhých třiceti pěti letech věku a po sotva pětiletém manželství, 17. listopadu 1893 v Grazu. Jeho ostatky byly převezeny do Sofie a zde okázale, s poctami bulharského knížete, pochovány.
| Bulharští vládci | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: — Osmanské panství poslední samostatný bulharský panovník: Konstantin II. |
1879 — 1886 Alexandr I. Bulharský |
Nástupce: 'regent': Stefan Stambolov kníže (1887): Ferdinand I. |
