Jaime Sabartés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carlos Valenti: Jaime Sabartés, 1911

Jaime Sabartés (10. června 1881 Barcelona16. února 1968 Paříž), katalánsky Jaume Sabartés i Gual, byl katalánský sochař, básník a spisovatel. Jako celoživotní přítel a osobní tajemník Pabla Picassa o něm napsal několik děl, i biografii Picasso: Toreros (1961).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Sabartés studoval na umělecké akademii Escola de la Llotja v Barceloně a u sochaře Fuxy. V roce 1901 vystavil poprvé své práce v renomované galerii Sala Parés. Pracoval také pro časopis Joventut, kde pod jménem Jacobus Sabartés publikoval články a básně. V barcelonské umělecké kavárně a kabaretu „Els Quatre Gats“ se seznámil na konci roku 1899 s Picassem.

V roce 1904 odjel do Guatemaly, kde psal pro Diario de Centro América i pro další noviny a později učil na Escuela Nacional de Bellas Artes. Aktivně se podílel na zdejším kulturním dění a byl pozorovatelem místní politické situace.

Po 23 letech se vrátil zpět, v roce 1927, do Katalánska. V roce 1935 se přestěhoval do Paříže, kde se stal osobním Picassovým tajemníkem a publikoval o tomto umělci několik děl. Picasso vytvořil během této doby několik Sabartésových portrétů. Sabartés daroval v roce 1963 574 Picassových prací Barceloně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Picasso en su obra, 1935
  • Picasso, 1937
  • Picasso, portraits et souvenirs, 1946
  • Don Julián, 1947
  • Son Excellence, 1949
  • Picasso. Gespräche und Erinnerungen, 1956
  • Picasso: Toreros., 1961

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaime Sabartés na německé Wikipedii.