Madame d’Ora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Madame d’Ora (umělecké jméno od roku 1907) nebo Dora Kallmus (vlastně Dora Philippine Kallmus; 20. března 1881 ve Vídni - 30. října 1963 ve Frohnleiten) byla rakouskou fotografkou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z Prahy. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z Krapiny v Chorvatsku. Poté co její matka v pouhých 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době národního socialismu v koncentračních táborech. V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa Hanse Makarta a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.

Signatura fotografie atelieru d’Ora

Aby získala zkušenosti, učila se fotografování a retuši od roku 1906 u Nicoly Perscheida a o rok později si otevřela pod uměleckých jménem Madame d’Ora společně s Arthurem Bendou ateliér d’Ora v prvním vídeňském okrese. Pořizovala portréty „neznámých“ lidí, proslavila se ale především portrétováním vídeňských umělců a intelektuálů. Fotografovala tyto osobnosti: Alma Mahler-Werfel, Arthur Schnitzler, Anna Pawlowa, Gustav Klimt, Emilie Flöge, Marie Gutheil-Schoder, Pablo Casals, Berta Zuckerkandl-Szeps a Anita Berber.

Roku 1916 fotografovala korunovaci Karla I. na uherského krále a zhotovila sérii portrétů celé císařské rodiny. Byla stále úspěšnější doma i v zahraničí, od roku 1917 fotografovala módu.

Roku 1927 předala ateliér Bendovi a odešla do Paříže, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herečky a zpěvačky Maurice Chevalier. Pořizovala i snímky těchto osobností: Josephine Baker, Tamara de Lempicka, Fritzi Massary a Coco Chanel. Pokračovala i v práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy Die Dame, Madame a Officiel de la Couture et de la Mode a velké pařížské módní domy jako Rochas, Patou, Lanvin a Chanel.

Začátek druhé světové války znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku 1940 při vstupu německých vojsk do Francie spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v klášteře v Ardèche v jižní Francii. Její sestra, s níž žila v Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku 1946 vrátila do Rakouska, fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například Somerset Maugham, Yehudi Menuhin a Marc Chagall, v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v drastických barvách např. koňská embrya v popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.

Následkem autonehody roku 1959 ztratila paměť. Poslední léta života strávila u přítelkyně své zavražděné sestry Anny v rakouském městě Frohnleiten, kde v roce 1963 zemřela.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1907-1927 vytvořila kolem 90 000 fotografií. Jejich velká část se dnes nalézá v majetku obrazového archivu Rakouské národní knihovny ve Vídni (Bildarchiv und Theatersammlung) a Muzea umění a živností v Hamburku (Museum für Kunst und Gewerbe).

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Císařsko-královská fotografická společnost přijala Madame d’Ora roku 1905 za člena jako první ženu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Madame d'Ora ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madame d’Ora na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fritz Kempe (Hrsg.): Dokumente der Photographie. Band 1: Nicola Perscheid, Arthur Benda, Madame d'Ora. Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg 1980,
  • Monika Faber: Madame d'Ora, Paris. Portraits aus Kunst und Gesellschaft 1907–1957. Edition Christian Brandstätter, Wien 1983, ISBN 3-85447-069-X.
  • Claudia Gabriele Philipp: Zu den Schlachthausbildern von Madame d’Ora. In: Fotogeschichte. 12, 1984, ISSN 0720-5260, S. 55–66.
  • Anna Auer (Hrsg.): Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920–1940. = Exodus from Austria. Kunsthalle Wien, Wien 1997,
  • Das Jahrhundert der Frau. Künstlerinnen in Österreich. 1870 bis heute. Kunstforum Wien, Wien 1999.
  • Sabine Schnakenberg: Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938. Univ. Diss., Kiel 2000.
  • Monika Faber, Janos Frecot: Portrait im Aufbruch. Fotografie in Deutschland und Österreich 1900–1938. Hatje Cantz Verlag, Ostfildern-Ruit 2005, ISBN 3-7757-1563-0.
  • Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 ISBN 3-499-16344-6
  • The History of European Photography 1900-1938, FOTOFO., 2011. ISBN 978-80-85739-55-8