Wenzel Hablik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
W. Hablik: Große bunte utopische Bauten, 1922, olej, Wenzel-Hablik-Museum, Itzehoe

Wenzel Hablik (4. srpna 1881, Most23. března 1934, Itzehoe, Německo) byl malíř, grafik, architekt a návrhář textilu, představitel raného expresionismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

August Wenzel Hablik se narodil 4. srpna 1881 v Mostě. Vyučil se truhlářem po svém otci, ale zabýval se malířství na porcelán. V Teplicích proto studoval na odborné keramické škole. Další vzdělání získal v letech 19021905 na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a také na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval následující dva roky u profesora Franze Thieleho. V roce 1907 se usadil v německém městě Itzehoe severně od Hamburku a v Německu již zůstal. V roce 1920 získal německé občanství. V Itzehoe se Hablik seznámil s průmyslníkem Richardem Bielem, který jej podporoval. V Itzehoe v roce 1934 Wenzel Hablik předčasně zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Wenzel Hablik patřil k dlouho nedoceněným uměleckým osobnostem 20. století. Za svého života dosáhl známosti za hranicemi Itzehoe jen jako umělecký řemeslník. Od roku 1902 do své smrti vytvořil Hablik asi 600 olejomaleb, z nichž je dnes známo zhruba 250. Kromě portrétů jsou to především krajiny. Po přestěhování do Itzehoe maloval Hablik pobřeží Severního moře. Jako technicky nadaný autor, projektoval stavby, navrhoval nábytek, textilie, šperky, dekorativní předměty z kamene, mosazi, slonoviny a drahokamů i předměty denní potřeby. Tíhl k expresionismu, ale jeho pozdější tvorba má příznačné surrealistické znaky. Za svého života vystavoval Hablik nejen v Německu, ale i v Praze. V roce 1925 uspořádala Krasoumná jednota v Domě umělců výstavu jeho obrazů, kreseb a architektonických studií. Dvoumetrový obraz Křišťálová stavba v moři zakoupil do svých sbírek německý odbor Moderní galerie a dnes je v majetku Národní galerie v Praze. V letech 1935-1937 pak byly uspořádány výstavy z jeho pozůstalosti v Chemnitzu, Praze, Liberci a také v jeho rodném Mostě, kde se výstava uskutečnila v dubnu roku 1936.

Hablikovy architektonické návrhy byly tak nezvyklé, že žádný nebyl realizován a sám jejich autor upadl na dlouhou dobu v zapomnění. Zájem o jeho tvorbu probudila až v roce 1989 výstava ve Florencii. V Československu se jeho obrazy objevily v roce 1992 na výstavě v Chebu. Roku 1994 se v Praze uskutečnila výstava s názvem Mezery v historii 18901938, kde upoutal pozornost zmiňovaný Hablikův obraz Křišťálová stavba v moři a v témže roce uspořádalo Uměleckoprůmyslové muzeum výstavu Wenzel Hablik – textilní tvorba a móda.

Práce Wenzela Hablika se také objevily na výstavě Expresionismus a nová věcnost uspořádané Německým muzeem architektury ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1994. Když byl v červnu roku 2002 ve Veletržním paláci v Praze otevřen první díl výstavy moderního a současného umění, bylo zde Hablikovo dílo ve společnosti takových známých jmen, jako byli zakladatel vídeňské secese Gustav Klimt nebo expresionista Egon Schiele.

V samotném Itzehoe mnohé ukázky Hablikovy tvorby zahladily důsledky druhé světové války. Hotel, který dekorativně vyzdobil, byl zničen a stejně dopadly i jím navržené interiéry Nordischer Kurier. Zůstal jen jeho dům s fasádou, kterou rok před smrtí opravil, a pozůstalost, z níž dědicové v roce 1985 založili nadaci. Pro současné muzeum ale musela radnice v Itzehoe najít v roce 1995 jiné prostory. Muzeum bylo otevřeno ve zdejším Domě umění.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wenzel Hablik na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]