Pravda vítězí

Vlajka prezidenta republiky s nápisem Pravda vítězí.

Pravda vítězí (lat. Veritas vincit) je historické heslo, které je od 30. března 1920 na vlajce prezidenta Československé republiky a po zániku Československa na vlajce prezidenta České republiky. Krátce po listopadu 1989, v letech 1990 až 1992, se používala i latinská verze.

Původ

Spojení „pravda vítězí“ se dostalo na presidentskou vlajku z dopisů Mistra Jana Husa, který roku 1413 napsal Janovi z Rejštejna, že „pravda vítězí nad vším“, a roku 1415 psal z kostnického vězení Pražské univerzitě: „Stůjte v poznané pravdě, která vítězí nade vším a sílu má až na věky“.

František Michálek Bartoš nalezl slova „pravda vítězí“ již v předhusitských postilách křižovníka Johlína z Vodňan a miličovce Tomáška. Sleduje je v ústech Husových, u husitů, u Bratří a opět v literatuře devatenáctého století.

Některé prameny uvádí, že se jedná o pozměněnou formu husitského výroku "Veritas Dei Vincit" (Pravda Páně vítězí), která je zobrazena na husitské korouhvi v Jenském kodexu a kterou používal již Jiří z Poděbrad. V podobě zlatého nápisu jej spolu s kalichem a sochou krále Jiřího z Poděbrad dal umístit nad průčelí Týnského chrámu kališnický biskup Jan Rokycana. Vydržel tam až do 17. ledna 1623, kdy jej pobělohorský týnský kněz Jan Ctibor Kotva z Freifelsu s jezuitou Jiřím Plachým snesli dolů, roztavili a nahradili Pannou Marií.

Mírně pozměněné heslo v latinské formě "Veritas Domini Vincit" používá také ve svém znaku Duchovní služba Armády České republiky.

Pramen

Myšlenka pochází z apokryfní „Třetí knihy Esdráš“, která sice nikdy nebyla součástí biblického kánonu, přesto se ve středověkých latinských biblích často vyskytuje a i husitští kazatelé ji citovali. Třetí kapitola této knihy popisuje hostinu u perského krále Daria. Když si šel král po hostině zdřímnout, dohodli se tři jeho mladí strážci, že každý napíše na lístek, co je na světě nejsilnější. První napsal, že je to víno, druhý, že je to král. Třetí, Žid Zorobabel, napsal, že „silnější jsou ženy, ale nade vším vítězí pravda“ (lat. „fortiores sunt mulieres, super omnia autem vincit veritas“, 3 Ezd 3,14). Když se král probudil, svolal královskou radu a nechal mládence jejich názory obhajovat. Poslední Zorobabel mimo jiné říká: „Což není veliký ten, který všechno stvořil, veliká pravda a silnější než všechno?“ „A pravda trvá a sílí, žije a prosadí se na věky věků!“ Když domluvil, všichni volali: „Veliká je pravda a zvítězí!“ (3 Ezd 4,41) Když se ho pak král zeptal, jakou chce odměnu, připomněl mu jeho slib, že znovu postaví Jeruzalém (3 Ezd 4,43).