Ústavní zákon o autonomii Slovenské země
Ústavný zákon č. 299/1938 Sb. z. a n. zo dňa 22. novembra 1938, o autonomii Slovenskej krajiny byl ústavní zákon přijatý Národním shromážděním 22. listopadu 1938. Platný a účinný byl od 23. listopadu 1938, některé zdroje uvádějí, že zákon nabyl účinnost 25. listopadu 1938.[1] Neboť návrh ústavního zákona pocházel z dílny HSĽS, bylo jeho znění ve slovenštině. S účinností tohoto ústavního zákona se název státu začal uvádět jako Česko-Slovensko. Z faktického hlediska vytvořil ústavní zákon federaci. Fakticky přestal platit po zániku Česko-Slovenska v březnu 1939, právně byl zrušen až přijetím nové ústavy v květnu 1948.
Současně s ústavním zákonem o autonomii Slovenska byl přijat také ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi č. 328/1938 Sb. z. a n. (české znění: 329/1938 Sb. z. a n.).
Obsah |
Návrh ústavního zákona [editovat]
| „ | Návrh na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny, ktorý má uzákoniť samobytnosť slovenského národa a ústavno-právne postavenie Slovenska, je založený na zásade rovnoprávnosti Slovákov a Čechov pre všetky budúce časy tak, že bez súhlasu kvalifikovanej väčšiny slovenského národa nemožno ju zmeniť. | “ |
|
— Dr. Gejza Fritz[2] |
||
Návrh ústavního zákona připravilo vedení HSĽS již v červenci 1938 a Národnímu shromáždění návrh předložili již 17. srpna 1938.[3] Navrhovateli ústavního zákona o autonomii Slovenska byli poslanci Andrej Hlinka (zemřel v srpnu 1938), Karol Sidor, Martin Sokol a Jozef Tiso.[4] Zvláštní skutečností bylo, že zpravodajem návrhu v Poslanecké sněmovně – tj. osobou, která přednáší věc ve výboru, sepíše o výsledku porady odůvodněnou zprávu, a když ji výbor schválil, hájí ve sněmovně usnesení výboru[5] – byl jeden z navrhovatelů dr. Martin Sokol.[6]
Zpráva ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny z 18. listopadu 1938 rekapitulovala hlavní změny, které tento ústavní zákon přinášel: nejdůležitější skutečností však byla faktická federalizace státu, když s výjimkou zahraniční politiky, věcí národní obrany a některých věcí hospodářské a finanční povahy byla veškerá vládní a výkonná moc na Slovensku podřazena slovenské vládě a orgánům.[7] V rámci autonomie Slovenska byl zřízen Snem Slovenskej krajiny jako nejvyšší slovenský zákonodárný orgán.
Zpravodajem ústavně-právního výboru Senátu byl dr. Gejza Fritz.[8]
Přijetí ústavního zákona [editovat]
Ústavní listina Republiky Československé požadovala v § 30 pro přijetí ústavního zákona třípětinové většiny všech členů v každé sněmovně.[9] Ústavní zákon o autonomii Slovenska byl v poslanecké sněmovně schválen hlasy 144 poslanců (potřeba bylo 180) a v Senátu hlasy 78 senátorů (potřeba bylo 90).[3]
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Malypetr před hlasováním upozornil na ustanovení § 33 úst. listiny a § 56, odst. 3 jednacího řádu, která vyžadují pro přijetí ústavního zákona třípětinové většiny všech poslanců.[10] Po hlasování, kdy se pro návrh vyslovilo jen 144 poslanců, však uvedl, že se pro osnovu vyslovila kvalifikovaná třípětinová většina z nynějšího počtu všech poslanců, a tím také poslanecká sněmovna tuto osnovu přijala ve čtení druhém jako zákon ústavní.[11] Obdobně postupoval i předseda Senátu František Soukup.[2]
Pod stejnopisem ústavního zákona byli podepsáni Jan Syrový (také za prezidenta republiky podle § 60 ústavní listiny), Jozef Tiso, Josef Kalfus, Pavol Teplanský, Stanislav Bukovský, Matúš Černák, Vladimír Kajdoš, Ferdinand Ďurčanský, Karel Husárek, Ján Lichner, Ladislav Feierabend, Imrich Karvaš, Petr Zenkl, Augustin Vološin, Hugo Vavrečka, František Chvalkovský, Julian Révay, Jan Černý a Edmund Bačinský.
Z hlediska právní teorie lze říci s ohledem na skutečnost, že ústavní zákon nezískal ústavní většinu, že tento zákon byl přijat protiústavní cestou a nikdy neměl tvořit součást československého právního řádu jako prvek ústavního pořádku.
Text [editovat]
- Úvodné ustanovenia (Článek I. až Článek VII.)
- Zmena ústavnej listiny
- Hlava I. Všeobecné ustanovenia (§§ 1-3)
- Hlava II. Moc zákonodárná (§§ 4-9)
- Hlava III. Moc vládna a výkonná (§§ 10-16)
- Hlava IV. Sudcovská moc (§ 17)
- Hlava V. Spoločné výdavky (§§ 18-19)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. Svazek I. Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005. (584 s.) ISBN 80-246-1027-2. s. 285.
- ↑ a b Stenoprotokol z 123. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v úterý dne 22. listopadu 1938: část 1. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Stenoprotokoly [online]. , 22. 11 1938. Dostupné online.
- ↑ a b GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. Svazek I. Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005. (584 s.) ISBN 80-246-1027-2. s. 283-289.
- ↑ Tisk č. 1429: Návrh poslancov Andreja Hlinku, Karola Sidora, dra Martina Sokola a dra Jozefa Tisu na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. , 15. 11 1938. Dostupné online.
- ↑ Dle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 325/1920 Sb. z. a n., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ "S" resp. Sog-Ste. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Jmenný rejstřík [online]. , [prosinec] [1938]. Dostupné online.
- ↑ Tisk č. 1432: Zpráva ústavno-právneho výboru o návrhu poslancov Andreja Hlinku, Karola Sidora, dra Martina Sokola, a dra Jozefa Tisu (tlač 1429) na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. , 15. 11 1938. Dostupné online.
- ↑ "F". Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Senát: Jmenný rejstřík [online]. , [prosinec] [1938]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 121/1920 Sb. z. a n., kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky, ve znění pozdějších předpisů
- ↑ Stenoprotokol z 155. schůze poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze v sobotu dne 19. listopadu 1938: část 2. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Stenoprotokoly [online]. , 19. 11 1938. Dostupné online.
- ↑ Stenoprotokol z 155. schůze poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze v sobotu dne 19. listopadu 1938: část 3. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Stenoprotokoly [online]. , 19. 11 1938. Dostupné online.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (slovensky) Tisk č. 1429: Návrh poslancov Andreja Hlinku, Karola Sidora, dra Martina Sokola a dra Jozefa Tisu na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny. Národní shromáždění republiky Československé 1935 - 1938 Poslanecká sněmovna: Tisky [online]. , 15. 11 1938. Dostupné online.
