Bohušov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Bruntál. O městské části Blovic pojednává článek Bohušov (Blovice).
Bohušov
Bohušov.JPG

znak obce Bohušovvlajka obce Bohušovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0801 597201
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Krnov
pověřená obec: Osoblaha
historická země: Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
katastrální výměra: 20,69 km²
počet obyvatel: 466 (25.3.2010)
nadmořská výška: 240 m
PSČ: 793 98
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 4
katastrální území: 5
adresa obecního úřadu: 793 98 Bohušov
starosta / starostka: Robert Schaffartzik
Oficiální web: http://www.bohusov.cz
E-mail: bohusovurad@tiscali.cz

Bohušov (Česko)
Red pog.png
Bohušov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bohušov (do roku 1950 Fulštejn[1], německy Füllstein)[2] je obec ležící v okrese Bruntál. Má 456 obyvatel a její území má rozlohu 2 073 ha.

Leží ve středu Osoblažska, v údolí kolem říčky Osoblahy. Obec je tvořena místními částmi Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora a Kašnice. K občanskému vybavení patří základní škola, mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod a pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. Obec má ve vlastním rekreačním areálu 20 chatek. V areálu jsou tenisové kurty, fotbalové hřiště s občerstvením a rybník.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.[3]

Narodil se tu a působil Anton Seidel (1855-1925), českoněmecký a rakouský politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.[4]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Bohušov sousedí na severu s Osoblahou, na severovýchodě s Polskem (gmina Głubczyce), na jihovýchodě s Rusínem, na jihu se Slezskými Rudolticemi, na jihozápadě s Liptaní a na severozápadě s Dívčím Hradem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 55 km a od krajského města Ostrava 90 km.

Geomorfologicky patří Bohušov k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen západní část (Dolní Povelice) patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími místy obce jsou kopec V Pekle (318 m n. m.) na katastru Nové Vsi a Červený vrch (308/307 m n. m.) u Dolních Povelic, dále Dubský kopec (284 m n. m.) a kopec s hradem Fulštejnem (270 m n. m.) nad Bohušovem.

Území Bohušova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká v četných záhybech ze západu na sever. Přitom postupně přijímá četné přítoky: Liptaňský potok, Povelický potok, Lužnou, Karlovský potok, Hrozovou a Pomezní potok. Na území obce se nacházejí také Bohušovský a Fulštejnský rybník.

Území obce pokrývá z 73,5 % zemědělská půda (65 % orná půda, 7 % louky a pastviny), z 19 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Názvy existujících a zaniklých částí[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Bohušov ("Poříčí", 1880 Fulštein, 1921 Fulštejn), německy Füllstein ("Gottfriedsdorf"), polsky Bohuszów nebo Boguszów (Fulsztejn, Fulsztein, Fulsztyn).
    • Česky Dolní Mlýn, německy Nieder Mühle.
    • Česky Dubský Mlýn, německy Eichmühle.
    • Česky Fulštejn (1880 Fulštein), německy Füllstein, polsky Fulsztejn (Fulsztein, Fulsztyn).
    • Česky Lesní Mlýn, německy Buschmühle.
    • Česky Závsí, německy Hinterhäusel.
    • Německy Kampeldörfel.
  • Česky Dolní Povelice (1869 Dolní Pavlovice), německy Nieder Paulowitz, Niederpaulowitz (1890 Nieder-Paulowitz), polsky Powelice Dolne, Powielice Dolne.
    • Česky Grundek, německy Grundeck, polsky Grundek.
    • Česky Kobernský Mlýn, německy Kawarner Mühle.
  • Česky Karlov, německy Karlsdorf, polsky Karłów.
  • Česky Kašnice, německy Kaschnitzberg, polsky Kasznica.
  • Česky Nová Ves, německy Neudörfel, polsky Nowa Wieś (Nowawioska).
  • Česky Ostrá Hora, německy Schärfenberg, polsky Ostra Góra, Ostragóra.
    • Česky Dubský Mlýn, německy Eich Mühle, polsky Dąbski Młyn.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Bohušov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[3]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2020 2006 1963 1825 1664 1624 1508[p 1] 703 673 633 579 461 456[p 2]
  1. z toho: 11 Čechoslováků, 1466 Němců; 1502 řím. kat., 6 evang.
  2. z toho: 406 Čechů, Moravanů a Slezanů, 28 Slováků, 1 Němec; 206 řím. kat., 1 čsl. hus., 2 evang., 6 pravosl., 200 bez vyzn.

V celé obci Bohušov je evidováno 198 adres : 197 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 172 domů, z toho 107 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Bohušova (včetně Kašnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[3]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1075 1089 1056 997 880 830 805[p 1][p 2] 384 385 361 365 281 282[p 3]
  1. z toho: Bohušov 690 (v tom místní části Kampelička 26, Závsí 58), Kašnice 115
  2. z toho: 6 Čechoslováků, 779 Němců; 813 řím. kat., 5 evang.; v tom obyvatelé Kašnice, všichni Němci a římští katolíci
  3. z toho: Bohušov 279, Kašnice 3

V samotném Bohušově je evidováno 102 adres, vesměs čísla popisná.[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 89 domů (87 v Bohušově, 2 v Kašnici), z toho 60 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška 413/1951 sb. o změnách úředních názvů míst v roce 1950
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 722.  
  3. a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60-61.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075.  
  4. Anton Seidel [online]. parlament.gv.at, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu