Karlova Studánka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karlova Studánka
Pitný pavilon

Pitný pavilon

znak obce Karlova Studánkavlajka obce Karlova Studánkaznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0801 597473
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Bruntál (CZ0801)
obec s rozšířenou působností: Bruntál
pověřená obec: Vrbno pod Pradědem
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 0,46 km²
počet obyvatel: 218 (25. 3. 2010)
nadmořská výška: 775 m
PSČ: 793 24
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Karlova Studánka 17
793 24 Karlova Studánka
starostka: Radka Chudová
Oficiální web: http://www.kstudanka.cz
E-mail: obec@kstudanka.cz

Karlova Studánka (Česko)
Red pog.png
Karlova Studánka, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Karlova Studánka je lázeňská obec ležící v okrese Bruntál. Má 226 obyvatel, její katastrální území má rozlohu 46 ha, a se svou nadmořskou výškou 800 m n. m. je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu. Jen kousek odsud leží nejvyšší vrchol Jeseníků - Praděd. Rozlohou je druhou nejmenší obcí v České republice.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1949 byla Karlova Studánka osadou obce Suchý Zejf (dnes Světlá Hora-Suchá Rudná).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Karlova Studánka

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Karlova Studánka

Název[editovat | editovat zdroj]

Česky Karlova Studánka, německy Karlsbrunn[1] nebo Bad Karlsbrunn, polsky Studzienka Karola. Karlova studánka se obec jmenuje podle Karla Ludvíka, který v bitvě u Aspern porazil Napoleona.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První historická zpráva pochází z roku 1554, jedná se o spisy o soudní při mezi městem Opavou a pány z Vrbna, kteří odváděli vodu z povobí Bílé Opavy do prostoru Suché Rudné kvůli těžbě zlato. [3] Po porážce stavovského povstání roku 1620 připadl celý zdejší kraj řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby. Roku 1778 si Bruntál měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel úspěšně léčit svou chorobu zdejší ohřívanou kyselkou. Díky tomu se tento způsob léčení na radu bruntálského lékaře začal šířit mezi nemocnými.[3] Ve stejné době byly prameny vyčištěny a ohrazeny zídkou. Až v 18. století byly provedeny na popud velmistra řádu Maxmiliána II. Františka profesorem von Welle první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen) a roku 1785 došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí. Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem II. Františkem,[4] byla pojmenována Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování. Hosté se mohli ubytovat v nedalekém Ludvíkově a Malé Morávce. Nejdříve byly využívány ty prameny, které pramení v blízkosti dnešního hotelu Džbán. [3] Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen, který byl pojmenován po velmistru řádu Maxmiliánu II. Františkovi, který byl nejmladším potomkem Marie Terezie. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V letech 1782 – 1785 byl postaven správní dům, což je v současnosti nejstarší dochovaný objekt známý pod jménem Odra. Další dva domy byly postaveny v letech 1795 – 1800 a jednalo se o Věžový dům a Panský dům, dnešní Praděd.[5]

Pitný pavilon

V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl po vnukovi Marie Terezie pojmenován Karlův. V letech 1802 – 1803 byl postaven Starý koupelový dům, kde je dnes pošta, do této budovy byla vedena ohřátá kyselka dřevěným potrubím. Roku 1803 byly lázně pojmenovány Karlova Studánka. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Jeho název je odvozen od jména dalšího vnuka Marie Terezie. V 1. polovině 19. století bylo proto zbudováno několik budov. Roku 1824 to byl Hostinský dům, dnešní Bezruč, v letech 1824 – 1825 Pruský dům, kde dnes sídlí obecní úřad a škola, v letech 1832 – 1833 Knížecí dům, který slouží jako vyšetřovací ústav a roku 1834 Hinnewiederhaus, který se stal také sídlem národního výboru. V letech 1836 – 1837 byl postaven Lázeňský salón, který dnes slouží jako hudební hala, v letech 1842 – 1844 Nový koupelový dům, což je dnešní Opava, a v roce 1844 také Sloupový dům, ze kterého je nyní hotel Džbán. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Původně se láhve plnily z Maxmiliánova pramene a od roku 1862 i z Vilémova pramene. Kvůli vysokému tlakuoxidu uhličitého však lahve praskaly a proto bylo od rozvozu upuštěno. Polovina 19. století znamenala největší rozvoj lázní. Proto byly dále stavěny domy. Budova současné mateřské školky byly postavena roku 1859 pod názvem Švýcarský dům. Rok 1862 přinesl objev Vilémova pramene. Také tento pramen má souvislost s Marií Tereziií, protože byl pojmenován podle jejího pravnuka. V letech 1862 – 1863 byl postaven Struskový domek, později nazývaný Skleněný. Od roku 1870 se začalo v lázních užívat koupelí s přísadou odvaru ze smrkových větviček. Roku 1890 byla postavena vila Eugen, což je dnešní Šárka, vila Paula a Terasový dům, který je dnes nazýván Kamzík. V letech 1891 – 1893 byl postaven další lázeňský dům, který v současnosti slouží jako letní lázně. Ten byl ve své době jednou z nejmodernějších lázeňských staveb. Původně v něm bylo 21 kabin pro uhličité a rašelinové koupele, dvě odpočívárny, inholatorium, 2 místnosti pro vodoléčbu, sluneční lázně a bazén. Bazén byl později zrušen a až v roce 2007 obnoven.[3] Na stavbu létníchch lázní navázala v letech 1893 – 1894 stavba vily Wilhelm, dnešní Vlasty. Koncem 19. století byla postavena budova U lesa a také pavilon Wilhelmsquelle, tedy dnešní Pitný pavilon, který je skutečným symbolem Karlovy Studánky. Roku 1905 byla postavena vodní elektrárna s náhonem a umělým vodopádem.

Slezský dům

V letech 1909 – 1913 byl ještě postaven Lotrinský, dnešní Slezský dům. V roce 1914 vyhořela vila Paula. Později bylo objeveno několik pramenů. Roku 1928 to byl pramen Bezejmenný, o rok později Trubačův nebo také Trubkový, který byl nalezen v padlém stromu, a o další rok později Norbert. Ve všech případech se jednalo o prameny z šachet hlubokých 10 – 20 metrů. V letech 1929 – 1931 vznikl Lázeňský hotel dnes nazývaný Libuše, který ukončil výstavbu zdejších budov. Poté co byla Karlova Studánka roku 1938 připojena na základě mnichovských událostí k Německu byl majetek řádu německých rytířů uloupen nacionálními socialisty. Během 2. světové války byly lázně často navštěvovány nacionálně socialistickými představiteli. Konaly se zde konference a porady. [3] Až do konce války bylo území obydleno z velké většiny Němci, kteří byli po válce vystěhováni. 50. a 60. léta přinesla hydrogeologické průzkumy a velmi hluboké vrty. Do současnosti je z těchto vrtů využíván 126 metrů hluboký vrt S2A, ze kterého vyvěrá pramen Petr a také vrt S7 s pramenem Vladimír a hloubkou 117,8 metru. V roce 1987 byl zbořen Skleněný domek. V letech 1995 – 2001 prošly lázeňské budovy rozsáhlými rekonstrukcemi. V současnosti lázně patří státu a specializují se na léčbu onemocnění cest dýchacích a plic. K léčbě hojně napomáhá také zdejší horské klima.[6] Dále se zde léčí pacienti s cévními nemocemi, s kloubními a páteřními obtížemi a pacienti po onkologických nemocech.[3]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Karlovy Studánky podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 50 42 50 45 67 71 149[p 1] 331 230 244 261 228 230[p 2]
  1. z toho: 5 Čechoslováků, 131 Němců; 138 řím. kat., 8 evang., 2 bez vyzn.
  2. z toho: 219 Čechů, Moravanů a Slezanů, 8 Slováků; 52 řím. kat., 1 čsl. hus., 5 evang., 141 bez vyzn.

V Karlově Studánce je evidováno 77 adres : 76 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 55 domů, z toho 44 trvale obydlených.

Volný čas a turistika[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie Uzdravení Nemocných

V obci se nachází bazénový komplex s vodoléčbou a termoterapií, tělocvična a fitcentrum Orlík, dva tenisové kurty (v zimě kluziště), v zimě můžete využít 600 metrů dlouhou sjezdovku.[9] Známým a navštěvovaným místem v lázních je také uměle vybudovaný vodopád na řece Bílá Opava. V horní, tedy západní, části obce se nachází geologická expozice kamenů z Jeseníků a ještě dále dřevěná Kaple sv. Huberta. Věřící můžou navštívit kostel Panny Marie Uzdravení Nemocných. Většina kulturních akcí se zde koná v lázeňském domě Libuše.

Z Karlovy studánky směrem k Pradědu vede naučná stezka Bílé Opavy, po které můžete dojít až k chatě Barborka. V okolí je také mnoho cyklostezek. 33 kilometrů daleko od obce se nachází hrad Sovinec.

Minerální prameny[editovat | editovat zdroj]

Pramenů je v Karlově studánce celkem 8. Některé jsou pojmenovány po známých osobnostech jako např. pramen Maxmilián po Maxmiliánu, synovi Marie Terezie, který nařídil prohledat okolí obce a nalezl tak ony léčivé vody. Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého díky rašeliništím, které zabraňují odvětrávání. Prameny je možno stočit např. v Pitném pavilonu, kde je pramen Vilémův, nebo v domě Libuše.

Domy Vlasta (vpředu) a Libuše (vzadu).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOČÍ, Kateřina; SKUHRAVÁ, Lenka. Karlova Studánka. Karlova Studánka : Obec Karlova Studánka, 2012. ISBN 978-80-260-3245-8

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 851.  
  2. GROWKA, Květoslav; MALÝ, Libor. Jeseníky mezi vzpomínkou a přítomností. Redakce Václav Lábus, Pavel D. Vinklát; překlad Herta Novotná; Návrh obálky a grafická úprava Václav Hroch. první. vyd. Liberec : KNIHY 555, 2008. 128 s. ISBN 978-80-86660-25-7. Karlova Studánka, s. 36.  
  3. a b c d e f BURGETOVÁ, Jolana. Státní léčebné lázně představují Karlovu Studánku historicky. [s.l.] : [s.n.].  
  4. www.k.studanka.cz - 250. výročí narození zakladatele lázní
  5. www.k.studanka.cz - historie lázní - lázeňské domy
  6. www.kstudanka.cz - O obci
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077.  
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  9. www.k.studanka.cz - Volný čas

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu