Poběžovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Domažlicku. Další významy jsou uvedeny v článku Poběžovice (rozcestník).
Poběžovice
Poběžovické náměstí s barokním kostelem, farou a budovou České spořitelny.

Poběžovické náměstí s barokním kostelem, farou a budovou České spořitelny.

znak obce Poběžovicevlajka obce Poběžoviceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0321 554111
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Domažlice (CZ0321)
obec s rozšířenou působností: Domažlice
pověřená obec: Poběžovice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,89 km²
počet obyvatel: 1 656 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 435 m
PSČ: 345 22
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Poběžovice
náměstí Míru 47
345 22 Poběžovice
starosta / starostka: Mgr. Hynek Říha
Oficiální web: http://www.pobezovice.cz
E-mail: mupobezovice@arcom.cz

Poběžovice
Red pog.png
Poběžovice
Poběžovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Poběžovice (dříve Ronšperk, německy Ronsperg) jsou město v severozápadní části okresu Domažlice. Leží v podhůří Českého lesa, nedaleko bavorských hranic, asi 15 km od Domažlic a 12 km od Horšovského Týna. Městem protéká potok Pivoňka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Opravená část poběžovického barokního zámku.

Poprvé jsou Poběžovice připomínány v roce 1359. V 15. století byl vystavěn gotický hrad s hradbami a kostel. Roku 1502 byly Poběžovice povýšeny na město a získaly různá privilegia - např. soudní právo, městský znak a pečeť. Původní gotický hradu byl v letech 1682-1695 přestaven do podoby raně barokního zámku. V 19. století zde pobýval mladý Bedřich Smetana, který v rodině Thunů působil jako učitel hudby.

V roce 1864 zakoupil Poběžovické panství rod Coudenhovů. Hrabě Heinrich Coudenhove-Kalergi působil jako vyslanec v Japonsku, kde se seznámil s krásnou Mitsuko, se kterou se oženil a v roce 1896 spolu přijeli do Poběžovic. Heinrich a Mitsuko měli 7 dětí. Z nich nejvýznamnější - doktor filozofie Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi byl prvním prezidentem Panevropské unie.

Velkou ranou byla pro město i jeho obyvatele 2. světová válka. V Poběžovicích dříve žila početná židovská komunita, která byla ale za nacistické diktatury krutě rozprášena. Po roce 1945 došlo k odsunu místní početné německé komunity a město bylo dosídleno Čechy. Zámek spolu s panstvím byl po válce zabaven rodině Coudenhovů a zestátněn. Za komunismu Poběžovice kvůli své poloze na periferii okresu, kraje i samotného východního bloku, upadají. Četné významné historické památky chátrají. V 21. století se Poběžovice stávají turistickým cílem nejen kvůli zpřístupněnému zámku a obnovenému židovskému hřbitovu, ale také kvůli krásné a neporušené přírodě Českého lesa.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsou Poběžovice sídlem pověřeného městského úřadu, který spravuje 12 okolních obcí. Pádem železné opony v roce 1989 začalo město opět postupně vzkvétat, dochází k obnově cenných historických památek (např. zámku), která bude ale zřejmě pro svou velkou náročnost ještě nějaký čas trvat. V roce 1995 byly Poběžovice vyhlášeny městskou památkovou zónou.

Domy na poběžovickém náměstí.

Z hlediska občanské vybavenosti najdeme v Poběžovicích zdravotní středisko, lékárnu, základní školu, kino, Sbor dobrovolných hasičů s jednotkou PO II/1, poštu, knihovnu, banku s bankomatem a směnárnou, obvodní oddělení Policie ČR , fotbalová hřiště, tenisové a volejbalové kurty, čerpací stanici, hotel, 4 restaurace a vinárnu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Poběžovicích.
  • Zámek - stojí na mírné vyvýšenině ve středu města. Jeho zdivo pochází ještě z dob gotického hradu z 15. století, k přestavbě na zámek došlo v letech 1682-1695 (viz výše). Po roce 1945 došlo k zabavení zámku rodu Coudenhovů a objekt na krátko převzala Pohraniční stráž. Začátkem 80. let bylo rozhodnuto o jeho demolici, ke které nakonec nedošlo. V roce 1989 se započalo s jeho náročnou rekonstrukcí, která trvá dodnes. V červenci a v srpnu zde probíhají prohlídky.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie - gotická stavba založená kolem roku 1500. Ve 2. polovině 17. století byl objekt barokně přestavěn. Dříve měl kostel 2 věže, jedna z nich byla na začátku 20. století pro špatný technický stav stržena. Interiér kostela, krytý kazetovým stropem obsahuje hodnotné zařízení ze 17.-19. století.
  • synagoga - dnes již zničená poběžovická památka byla založena v roce 1806. V její blízkosti stávala modlitebna s rituální lázní, ve které se v roce 1744 koupal zakladatel ortodoxního židovského směru chasidů Jisra'el ben Eli'ezer (Ba'al Šem Tov), který potvrdil léčivé účinky lázně. Poběžovice se proto až do druhé světové války staly poutním místem členů tohoto směru. Po holocaustu za druhé světové války v Poběžovicích židovská komunita zanikla a synagoga byla zničena. Zbytky mikve se dochovaly dodnes, ale díky svému umístění na soukromém pozemku jsou nepřístupné.
  • Židovský hřbitov - v blízkosti města se uprostřed pole nachází židovský hřbitov, který se po letech chátrání otevírá roku 2007 veřejnosti.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů ze SLBD 2001 žilo v Poběžovicích 1 757 občanů. (zhruba o 100 více, než o 5 let později) Z tohoto počtu bylo 93,9 % obyvatel české národnosti, 1,9 % se přihlásilo k národnosti Slovenské a 1,3 % k národnosti německé. Zbylé národnostní skupiny (Rómové, Moravané, Poláci, Ukrajinci) mají zanedbatelný počet příslušníků, přestože Romů žije ve městě pravděpodobně větší počet.

24,4 % občanů města bylo v roce 2001 věřících.

Podle nejnovějších demografických údajů tvořily děti do 15 let vyjma 15,6 % populace města. Toto číslo je lehce nad republikovým průměrem. Průměrný věk občanů Poběžovic je relativně nízký - asi 34 let.

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Údaje ze SLBD 2001 udávají v Poběžovicích 926 ekonomicky aktivních občanů. Nezaměstnanost dosahovala tehdy 3,8 %, což je velmi nízká hodnota. Největší podíl pracujících byl zaměstnán v průmyslu (31,4 %), následovalo zemědělství a lesnictví (11,3% ) a obchod a školství, zdravotnictví (po 7,7 %).

Hotel Hubertus.

7,2 % občanů bylo zaměstnáno ve stavebnictví, 7,1 % v dopravě, poštovních službách a komunikaci a 6,9 % ve státní správě.

Domy[editovat | editovat zdroj]

Domovní fond poběžovického katastru (zahrnující také místní části) čítal v roce 2001 394 domů, z čehož 337 bylo obydlených (85,3 %). Z obydlených domů bylo 290 domů rodinných a 38 domů bytových.

Katastr[editovat | editovat zdroj]

Výměra katastrálního území města je 3018 ha. Z této plochy tvoří 64,1 % zemědělská půda s velkým zastoupením orné půdy. Lesy jsou na katastru města zastoupeny 27,1 %. 1,3 % katastru města tvoří zastavěné plochy.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Poběžovice leží na křižovatce silnic druhé třídy č. 195 (Bor - Stráž - Hostouň - Klenčí pod Čerchovem - Babylon) a č. 196 (Meclov - Poběžovice). Dále z města vychází větší počet silnic III. třídy.

Zámecký park a rodinné domy při cestě k nádraží.

Město je železničním uzlem. Střetávají se tam tratě Domažlice-Planá u Mariánských Lázní a Staňkov-Poběžovice. Na území města je jedno nádraží (v Poběžovicích) a dvě železniční zastávky (v Zámělíči a Ohnišťovicích) na trati Staňkov-Poběžovice.

Poběžovice jsou také důležitou přestupní zastávkou na mnoha místních autobusových tratích. Jedná se o linky Horšovský Týn-Poběžovice-Rybník, Klenčí pod Čerchovem-Poběžovice, Domažlice-Poběžovice-Vranov a Domažlice-Poběžovice-Mutěnín-Rybník.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Volby 2006[editovat | editovat zdroj]

Volby 2006 ve městě POBĚŽOVICE
Strana Počet hlasů Procent
ČSSD 266 33,67
ODS 212 26,83
KSČM 152 19,24
SZ 44 5,56
US 39 4,93

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Poběžovice. Poběžovice : Občanské sdružení Dobrohost, 2009. 123 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu