Městský tepelný ostrov
Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří.
Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pevnými povrchy bez zeleně, například pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat než je odrážet (menší albedo). V případě asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem jsou ztráty tepelné energie dodávané do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak aglomerace expanduje do původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.
Změna klimatu není příčinou městských tepelných ostrovů, posiluje však jejich negativní dopady. Očekává se, že v souvislosti se změnou klimatu se bude zvyšovat teplotní rozdíl tepelných ostrovů vůči jejich okolí a v důsledku jsou očekávány častější vlny veder.[1]
Vyhodnocování[editovat | editovat zdroj]
Teplotní poměry v rámci tepelného ostrova je možno vyhodnocovat pomocí termografie, tj. pozorováním v infračervené části spektra. Termografie však ukazuje teplotu povrchů a nikoli teplotu vzduchu (která se stanovuje v jisté výšce nad povrchem). U největších velkoměst činí rozdíl teploty až 4 °C, u menších měst 2 °C nebo méně.[zdroj?] Díky postupnému uvolňování tepla z osluněných povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu Slunce a v průběhu noci. Jedním z důvodů teplotních rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je ve městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.
Dopady[editovat | editovat zdroj]
Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. Tepelné ostrovy ovlivňují také tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. Zvyšuje se tak množství srážek v okolí měst,[2] což je také jen lokální ráz.
Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na obyvatele, kteří v nich žijí – v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, apod.[3]
Protiopatření[editovat | editovat zdroj]
Pro zmírnění negativních důsledků tepelných ostrovů byla vypracována řada doporučení zejména k úpravám zeleně a staveb. Ukazuje se, že zeleň vedle jiných pozitivních vlivů snižuje teplotu vzduchu vlivem evapotranspirace. Ve stínu stromů je pocitová teplota až o 10 °C nižší, než v jejich nezastíněném okoli. Doporučuje se proto ozelenit například i pásy mezi kolejemi nebo fasády budov. Namísto černých asfaltových pásů je vhodnější pokrýt ploché střechy bílou hydroizolační fólií. Ke zlepšení mikroklimatu přispívají i rozlehlejší vodní plochy.[4][5][6]
V případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán pokles teploty o 2–4 °C oproti plochám bez zeleně.[zdroj?] Ovšem tento způsob je neefektivní ve vlhkém klimatu.[7]
- Snižování teploty vzduchu
-
Na termosnímku (v pravém horním rohu) je porovnání teploty na povrchu černé asfaltové střechy (v dolní části snímku) s bílou střešní krytinou z elastomeru (v prostřední části snímku). -
Teplotní rozdíl mezi holým povrchem pokrytým štěpkou a sousední zelení je 29 °C, přestože zeleň je tmavší. -
Na snímku pořízeném v zimě: vpravo pasivní dům, vlevo v pozadí nezateplený dům, v popředí strom. -
Teplota holé půdy je až o 24 °C vyšší než teplota okolní zeleně. -
Betonový chodník a sousední trávník.
.jpg)
Příklad Prahy[editovat | editovat zdroj]
Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961–1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) v nižší nadmořské výšce a srovnatelné zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.[zdroj?] Experti odhadují, že tepelný ostrov v Praze způsobuje vzrůst průměrné teploty v centu o více než 2 °C.[8] To pak má vliv na časové řady teplot, které udává Klementinum.[9]
- Termální snímky různých lokalit v Praze
-
Praha, Staré město, Kaprova ulice - příklad zástavby bez zeleně -
Praha, Smetanovo nábřeží - převaha zeleně -
Praha, železniční trať na Hradčanské - porovnání teplot na povrchu železniční trati s teplotou sousední zeleně
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urban heat island na anglické Wikipedii.
- ↑ Dodman, D., B. Hayward, M. Pelling, V. Castan Broto, W. Chow, E. Chu, R. Dawson, L. Khirfan, T. McPhearson, A. Prakash, Y. Zheng, and G. Ziervogel, 2022: Cities, Settlements and Key Infrastructure. In: Climate Change 2022: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change'Text kurzívou [H.-O. Pörtner, D.C. Roberts, M. Tignor, E.S. Poloczanska, K. Mintenbeck, A. Alegría, M. Craig, S. Langsdorf, S. Löschke, V. Möller, A. Okem, B. Rama (eds.)]. Cambridge University Press, Cambridge, UK and New York, NY, USA, pp. 907–1040, doi:10.1017/9781009325844.008. www.ipcc.ch [online]. 2023-06-22 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. DOI 10.1017/9781009325844.008..
- ↑ Top Story - NASA SATELLITE CONFIRMS URBAN HEAT ISLANDS INCREASE RAINFALL AROUND CITIES - June 18, 2002. web.archive.org [online]. 2008-06-12 [cit. 2022-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-12.
- ↑ http://recetox.muni.cz/obr/File/prednasky/holoubek/chzp-i-09-primarni-znecisteni-atmosfery.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ PAZOUR, Miroslav. Jak efektivně reagovat na změnu klimatu ve městech?. Modro-zelená infrastruktura [online]. Modro-zelená infrastruktura [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
- ↑ ANDER, Martin. Kvalitní geodata – podmínka úspěšné adaptace na změny klimatu. In: Mapy jsou pro každého 2019. [s.l.]: Nadace Partnerství, 2019. Dostupné online.
- ↑ Čeští vědci připravili pro města návod, jak si poradit s vysokými teplotami v ulicích. Ekolist.cz [online]. BEZK, 2022-09-15 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. ISSN 1802-9019.
- ↑ Solutions to urban heat differ between tropical and drier climes. phys.org [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pražský tepelný ostrov: V centru je o 2 stupně tepleji, může být hůř. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Tepelný ostrov města Prahy. www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské tepelné ostrovy na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20070926222810/http://old.mendelu.cz/~opr/kestazeni/apbio/seminare/ApB_Seminar_2.pdf
- https://web.archive.org/web/20070806022158/http://www.infojet.cz/ekologie/warming.html
- https://web.archive.org/web/20070928070424/http://www.simopt.cz/energyweb/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=1.7.7
