Coca-Cola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo Coca-Coly

Coca-Cola od roku 1944 registrováno v USA také jako Coke (česky zkráceně „kola“) je hnědý sladký nápoj s obsahem kofeinu a bezkokainového výtažku koky. Na trh byl uveden roku 1886, od roku 1892 jej vyrábí The Coca-Cola Company. Dnešní Coca-Cola je již nealkoholickým nápojem a neobsahuje víno ani kokain jako původní verze, od roku 1888 je sycená oxidem uhličitým.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní designová láhev na Coca-Colu, Earl R. Dean, 1915

Bezprostředně poté, co v roce 1860 Albert Niemann poprvé izoloval z listu koky kokain a roku 1862 Wilhelm Lossen objevil jeho chemický vzorec, byla v USA zahájena farmaceutická výroba kokainu. Paralelně si v roce 1863 korsický chemik Angelo Mariani nechal patentovat vin Mariani, Marianiho víno, s přídavkem extraktu koky. Doporučoval jej jako lahodný nápoj a medicínské tonikum pro tělo i duši, které dodá sílu přepracovaným mužům, zesláblým ženám i churavým dětem, posílí mozek i krev, dá svalům sílu a pružnost a zajistí dobré zdraví a dlouhý život. Lékaři nápoj obecně doporučovali na všechny druhy obtíží a jeho rostoucí popularita byla i inspirací ke vzniku Coca-Coly.[1]

Coca-Colu vynalezl roku 1886 lékárník doktor John Stith Pemberton v Atlantě v USA. Název i jeho grafické zpracování ve formě dodnes používaného loga navrhl Pembertonův účetní a sekretář Frank Robinson.

Reklama na Coca-Colu z roku 1890

Poprvé byl nápoj prodáván za 5 centů v lékárně v Atlantě Willisem Venablem 8. května 1886. Zpočátku se prodávalo 9 nápojů denně. Za první rok se tak prodalo Coca-Coly za 50 dolarů, což se ani nevyrovnalo nákladům (zejména na reklamu), které činily 70 dolarů. První rok byl tedy ztrátový.

Na konci 90. let 19. století se Coca-Cola stala jedním z nejpopulárnějších nealkoholických nápojů. Když se v roce 1888 do čela Coca-Cola Company dostal farmaceut Asa Griggs Candler, vzrostl během 10 let (18901900) prodej více než 40×. Hlavním tahounem úspěchu byla reklama. Coca-Cola se prodávala po celých Spojených státech i v Kanadě.

Láhev[editovat | editovat zdroj]

Současný tvar lahve byl patentován v roce 1960, nicméně je v podstatě shodný s tvarem lahve z roku 1915, který navrhl designér Earl R. Dean speciálně pro Coca-Colu, přičemž vycházel z tvaru kokového listu i kolového ořechu. Předchozí dva typy lahví měly klasický válcový tvar. Nejvyšší láhev Coca-Coly na světě je součástí muzea mapujícího historii firmy v nevadském Las Vegas.

Kontroverze a zákazy Coca-Coly[editovat | editovat zdroj]

Současnou novinkou společnosti je Coca-Cola Zero, uvedená v roce 2005, která je na trhu propagována jako kola s nulovým obsahem cukru (s výjimkou USA, Kanady a Taiwanu, kde je propagován jako nápoj s 0 kaloriemi). Pro její uvedení byla nasazena virální kampaň, která rozšiřovala vědomě nepravdivé zprávy o údajné zvažované soudní žalobě ohledně napodobování příchuti tohoto produktu. Uvedení v Austrálii doprovázel skandál, ve kterém se přišlo na to, že propagace tohoto produktu byla vedena podvrženou předvojovou skupinou; zahrnovala grafitti a spamming odkazující na blog (stejně jako skupina i www stránky se falešně vydávaly za nezávislé).[2] Kampaň byla shledána jako scestná.[3] Coca-Cola Zero určená pro Čínu, Venezuelu a některé další středoamerické země byla v červnu 2009 ve Venezuele zakázána pro obsah problematických umělých sladidel Acesulfamu, Aspartamu a především cyklamátu sodného, který byl v roce 1969 americkým FDA zakázán pro své „rakovinotvorné tumory a vrozené vady“.[4] V srpnu 2012, krátce po skončení letních olympijských her v Londýně, jejichž byla sponzorem, se pro zákaz Coca-Coly vyslovila další středoamerická země a to Kolumbie, prostřednictvím jeho ministra zahraničních věcí, který ji chce dostat z prodejních pultů do konce roku.[5]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Největší láhev Coca-Coly na světě (Las Vegas, Nevada)

Zpočátku byl tento nápoj tvořený dvěma hlavními ingrediencemi, výtažky koky a ořechu koly, s obsahem kokainu a kofeinu, a obsahoval také víno.[1] (Podle jiných zdrojů však Coca-Cola byla od počátku nealkoholická a vznikla v důsledku alkoholové prohibice v Atlantě vyhlášené roku 1885.) Brzy z receptury ubylo víno a Coca-Cola se stala nealkoholickým nápojem, který Pemberton propagoval jako posilující prostředek pro osvěžení ducha, proti bolestem hlavy a únavě a pro rekonvalescenci po chřipce.[1] Roku 1888 byla obyčejná voda nahrazena sodovkou.[1] Roku 1903 či 1904[6] kvůli tlaku veřejného mínění přestal být kokain do Coca-Coly přidáván a byl nahrazen zvýšením obsahu kofeinu.[1] (Oficiálně byl v USA kokain zakázán až roku 1922.[7]) Z chuťových důvodů je však do nápoje přidáván výtažek z koky zbavený kokainu.[6] Odhaduje se, že firma Coca-Cola spotřebuje pro výrobu Coca-Coly ročně asi 175 tun koky.[6][8] Výtažek z koky dodává společnost Stepan Company z Maywoode (New Jersey), která má monopol na import koky z Peru a Bolívie, extrahovaný kokaín (údajně asi 1 % hmotnosti koky[8]) dodává farmaceutické firmě Mallinckrodt Inc. v St. Louis, která má jako jediná firma v USA licenci pro farmaceutické zpracování kokainu.[zdroj?] Exkluzivní smlouvu s Coca-Cola Company uzavřela Maywood Chemical Works z New Jersey v roce 1903, v 60. letech firmu koupila společnost Stepan Chemicals.[8] Coca-Cola se údajně kvůli veřejnému mínění snažila tajit, že nápoj má něco společného s kokou, a v 80. letech 20. století se pokusila přestat výtažek z koky do nápoje přidávat, ale tato změna snížila úspěšnost nápoje a proto se firma k přidávání výtažku vrátila.[8]

V únoru 2011 americký server Thisamericanlife.org tvrdil, že odhalil tajnou recepturu pro výrobu Coca-Coly, kterou údajně nalezl na fotografii otevřené knihy v listu Atlanta Journal-Constitution z února 1979, kde je údajně kopie původního Pembertonova návodu. Podle tohoto návodu měl nápoj obsahovat tyto ingredience (množství přepočteno z uncí):[9]

Vánoční Coca-Cola kamion ve Vyškově

Tajná ingredience 7X – 56 g do 18,7 l sirupu

Coca-Cola a světové jazyky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Marc Rufer: Tabletky štěstí. Extáze, Prozac – návrat psychofarmak?, Books–Jota Brno, 1998 (německý originál Glückspillen vyšel roku 1995 v Mnichově), kap. 5 – Dějiny objevů a vynálezů některých psychotropních látek, Jak vznikla coca-cola, str. 58
  2. Tantillo’s Branding Bite: Pepsi Goes Online (Exclusively), The Marketing Doctor, 20. 3. 2008
  3. Louisa Hearn: Coke gets a zero for effort, Theage.com.au, 25. 1. 2006
  4. Venezuela Orders End to Coca-Cola Zero Production
  5. Bolivia Set To Banish Coca-Cola To Mark Mayan End Of Capitalism
  6. a b c Kokainové drogy, Drogy-info.cz, informační portál o ilegálních a legálních drogách, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 27. 4. 2003, aktualizováno 04. 10. 2005
  7. Kokain: krátká historie, drogy.cz, občanské sdružení Řekni NE drogám – řekni ANO životu.
  8. a b c d Tomáš Pchálek: Máš chuť na kokain? Kup si Coca-Colu, FiftyFifty.cz, 9. 11. 2005, zdroj: Dominic Streatfield, Kokain – Dějiny , nakl. BB art, 2003
  9. Tajemství Coca-Coly je prozrazeno, tvrdí server. Lze ji namíchat i doma?, Hobby.idnes.cz, 15. 2. 2011

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dokumenty o Coca-Cole[editovat | editovat zdroj]

  • Mark Thomas on Coca Cola (z pořadu Dispatches na britském kanálu Channel 4)
  • The Cost of a Coke, 30 minut, režie Matt Beard