Jáhly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jáhly – loupané proso (makro)
Veganský pokrm – jáhelná kaše s tofu a sojovou smetanou

Jáhly jsou potravinářská surovina, která je vyráběna loupáním prosa. Vznikají tak žluté kuličky o průměru asi jeden milimetr. Používají se vařené v řadě tradičních českých pokrmů – např. k přípravě jáhelníku (na sladko i na slano), jahelné kaše a jahelných škubánků. Mají vysokou výživovou hodnotu – obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), vlákninuvitamíny skupiny B.

Po přebrání a před vlastní úpravou je vhodné jáhly propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, aby se zbavily nahořklé a natrpklé chuti. Vařené či dušené jáhly se také používají jako příloha obdobně jako rýže. Právě rýží byly tradiční jáhly vytlačeny (od novověku, především v Evropě kromě východní) – např. místo jahelníku nastoupil rýžový nákyp (resp. na slano rizoto).

Slovo jáhla je praslovanské, nejasného původu[1]. Přídavné jméno se užívá jáhlovýjahelný.
V řadě slovanských jazyků se pro jáhly používá výraz pšeno (slovensky, rusky), ale např. polsky to jsou jagły. Většina jazyků výraz jáhly nemá, používá se prostě proso nebo upřesňující loupané proso, prosná semena apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Holub, Josef – Lyer, Stanislav: Stručný etymologický slovník jazyka českého, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978, 1. vydání

Odkazy[editovat | editovat zdroj]