Máta peprná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Máta peprná

Máta peprná
Máta peprná
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: Máta (Mentha)
Binomické jméno
Mentha piperita

Máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha × piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu máta (Mentha). Kvete od července do září. Je to přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté (Mentha aquatica × Mentha spicata). Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie,[1] ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc atd.

Popis rostliny[editovat | editovat zdroj]

Oddenek máty peprné má podzemní výběžky, lodyha je přímá, čtyřhranná, slabě ochlupená nebo lysá a nahoře se větví.

Máta peprná

Nese řapíkaté listy s kopinatou až vejčitou čepelí. Květy mohou být růžové až nafialovělé a jsou uspořádány v hustých lichopřeslenech. Rostliny dorůstají padesáti až osmdesáti centimetrů.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Máta peprná málokdy roste volně v přírodě. Především se jí daří na vlhkých nevápnitých půdách v polostínu, ale může se vyskytovat i na sušších a slunných místech. Ze semen obvykle nevyrostou životaschopné rostliny, nejlépe se rozmnožuje dělením trsů, řízky nebo oddenky, většinou na jaře nebo na podzim. Pro svůj růst potřebuje hodně prostoru, a proto se nejčastěji pěstuje v květináčích, aby nezastínila ostatní rostliny. Jakmile se rozroste, už nepotřebuje téměř žádnou péči.[2]

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí tato rostlina dorůstá a může se sklízet podruhé. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia, protože poté se silice ztrácí.[3] Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Máta peprná

Význam v léčitelství[editovat | editovat zdroj]

Listy máty obsahují silici (1 až 2 %) s hlavními složkami mentolem (asi 50 %) a menthonem (asi 10 %). Dále silice obsahuje menthofuramen, piperot, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, kyselinu octovou a dalších asi 40 látek.[4] Tyto látky mají blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.

Potravinářství[editovat | editovat zdroj]

Čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Máta je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného nápoje Mojito Používá se i k výrobě alkoholického nápoje, známého jako "Peprmintka" nebo "Zelená". Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Mentol se přidává také do ústních vod a zubních past, žvýkaček, mentolových bonbonů a masážních gelů. Poslední dobou je ale nahrazován mentolem uměle vyrobeným.

Díky snadnému křížení existuje mnoho druhů rodu máta. Kromě máty vodní a klasnaté patří mezi nejznámější například máta vonná, máta okrouhlolistá nebo máta rolní. Samotná máta peprná se může vyskytovat v mnoha kultivarech, například máta peprná pomerančová, bergamotová, čokoládová, švýcarská či dokonce s vůní kolínské vody.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://zivotni-styl.wz.cz/?clanek=lecive-rostliny-mata-peprna
  2. KREUTER, Marie-Luise. Bylinky, nejlepší druhy a odrůdy. [s.l.] : Rebo Production, 2003. 75 s. ISBN 80-7234-277-0.  
  3. http://botanika.borec.cz/mata_peprna.php
  4. http://botanika.wendys.cz/kytky/K126.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KREUTER, Marie-Luise. Bylinky, nejlepší druhy a odrůdy. [s.l.] : Rebo Production, 2003. 75 s. ISBN 80-7234-277-0.  
  • NORMAN, Jill. Bylinky a koření v kuchyni. [s.l.] : Ottovo vydavatelství, 2006. 191 s. ISBN 80-7360-325-X.  
  • SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky, svazek 6. [s.l.] : Academia, 2000. 590 s. ISBN 80-200-0306-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu