Rosnatka okrouhlolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rosnatka okrouhlolistá

Rosnatka okrouhlolistá
Rosnatka okrouhlolistá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: rosnatkovité (Droseraceae)
Rod: rosnatka (Drosera)
Binomické jméno
Drosera rotundifolia
L.

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je masožravá rostlina z rodu rosnatek rostoucí nejčastěji v rašeliništích, mokřadech a močálech. Patří k nejběžnějším druhům rosnatek – je rozšířená v celé severní Evropě, na Sibiři, v severní Americe, Japonsku a na Nové Guinei.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Přisedlé rostliny které měří v průměru obvykle 3 až 5 cm. Listy jsou pokryty načervenalými chlupy které vylučují lepkavý výměšek. Rostou v přízemní růžici z jejíhož středu vyrůstá neochlupený stonek nesoucí bílé až růžové pětičetné květy. Semena jsou podlouhlá, nahnědlá, o velikosti 1–1,5 mm.

V zimním období rosnatka okrouhlolistá vytváří tzv. hibernaculum – těsně sdružené listy blízko při zemi, což jí umožňuje přestát chladné počasí.

Rosnatka okrouhlolistá se vzácně kříží s rosnatkou anglickou (Drosera anglica Mert. et Koch) za vzniku křížence rosnatky obvejčité (Drosera x obovata Mert. et Koch).

Masožravost[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka okrouhlolistá se zbytky motýla

Rosnatka okrouhlolistá se živí hmyzem jejž přitahuje svou jasně červenou barvou a lepkavými kapkami obsahujícími sladkou látku, jež pokrývají listy. Masožravý způsob obživy rosnatka vyvinula v důsledku nedostatku živin v kyselých biotopech kde roste. K rozpuštění polapeného hmyzu přilepeného k výrůstkům na listech používá enzymy a z jeho těla tak získává dusičnany a jiné výživné látky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozšíření (červeně - hojná; růžově = rozptýlená)

V severní Americe roste ve všech částech Kanady kromě kanadských prérií a tundry; vyskytuje se na jižní Aljašce, na severozápadním pobřeží Pacifického oceánu a podél Apalačského pohoří dále na jih až do států Georgia a Louisiana.

Roste ve velké části Evropy včetně Britských ostrovů, ve Francii, zemích Beneluxu, Německu, Dánsku, Švýcarsku, České republice, Polsku, Bělorusku, Pobaltí, Švédsku a Finsku, dále v severním Španělsku, Rumunsku, na Islandu a v jižních částech Norska a Grónska. Řídce se vyskytuje v Rakousku, Maďarsku a v některých dalších balkánských zemích.

V Asii roste na Sibiři a v Japonsku, v částech Turecka, v oblasti Kavkazu, poloostrovu Kamčatka, v Jižní Koreji a na Nové Guinei.

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka okrouhlolistá se vyskytuje v rašeliništích. Například kolem rybníka Velké Dářko (několik kusů), v Radostínském rašeliništi na Šumavě, v Jeseníkách (např. u Velkého mechového jezírka), Orlických horách a v Krkonoších, ale také v oblastech trvale zamokřených, například na Třeboňsku, nebo v Polabí.[1] Lokalitu spojenou těsně s veřejným koupalištěm poblíž Veselí nad Lužnicí popisuje Darwiniana.cz. Věrohodně popisuje, že se rosnatka vyskytovala na písčitých zónách až k okraji vodní nádrže a říká, že … rekreanti měli své deky doslova na rosnatkách a kolem nich…, s tím že občasný sešlap rosnatce plně vyhovuje.[2] Tuto informaci potvrzují i zkušenosti odborných pracovníků z NP Šumava.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka se používá k léčení. Vzácně se pěstuje ve sbírkách, zejména mezi milovníky masožravých rostlin.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Rosnatku je nejlépe pěstovat ve vlhkém až trvale mokrém, kyselém, lehkém humózním substrátu, chudém na živiny (směs rašeliny a písku). Můžeme použít jako podklad (pod rašelinu) i písek. Speciální trik – pěstujete-li rosnatku v rašeliníku, je třeba rašeliník s rosnatkou čas od času stlačovat, aby rašeliník rosnatku nepřerůstal, neutlačoval. Rosnatka nesnáší stín, pěstujeme ji na plném slunci.

K zálivce se doporučuje používat vodu mírně kyselou, chudou na živiny (dešťovou), nebo destilovanou vodu. Ze zoufalství můžeme použít vodu převařenou a okyselenou rašelinou (i když tak odstraníme chlor, pravděpodobně stejně bude přesto obsahovat vápník a množství živin).

Místo rosnatky okrouhlolisté se doporučuje proto pěstovat rosnatku kapskou.[3]

Množení – listovými řízky, dělením trsů, nebo semeny.

Při pěstování trpí houbovými chorobami. Rostliny v rašeliništích a bažinkách na skalce mohou ohrozit bezobratlí (např. hmyz, plži).[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drosera rotundifolia na anglické Wikipedii.

  1. SOURAL, Petr. Rosnatka okrouhlolistá [online]. Naturfoto.cz ©, 2002-2006, [cit. 2009-06-02]. Dostupné online. (česky) popis rosnatky na http://www.naturfoto.cz/rosnatka-okrouhlolista-fotografie-1936.html
  2. a b Drosera rotundifolia L. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin: [online]. © 1996 - 2009 Darwiniana, 1996-2009, [cit. 2009-06-02]. Dostupné online. (česky)  obsáhlý a odborný článek o rosnatce okrouhlolisté na http://www.darwiniana.cz/vamr/?page=rostlina&id=92
  3. Kapky rosy, které udusí hmyz. Představujeme masožravou rosnatku - iDNES.cz: [online]. iDnes.cz, 14. září 2008 1:00, [cit. 2009-06-02]. Dostupné online. (česky)  popis pěstování rosnatek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]