Rosnatkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rosnatkovité

Rosnatka Drosera prolifera
Rosnatka Drosera prolifera
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: rosnatkovité (Droseraceae)
Salisb., 1808

Rosnatkovité (Droseraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Všechny tři rody patří mezi masožravé rostliny. V naší přírodě rostou 3 druhy rosnatek a aldrovandka.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Rosnatkovité jsou povětšině jednoleté nebo vytrvalé pozemní byliny, pouze aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa) je bezkořenná vodní bylina. Kořenový systém je málo vyvinutý, tvořený rhizoidy. Některé druhy zvláště australských rosnatek vytvářejí podzemní hlízy. Listy jsou střídavé nebo nahloučené v přízemní růžici (u aldrovandky v přeslenech), s palisty nebo bez palistů. Listy jsou uzpůsobeny k lapání kořisti. U rosnatek jsou pokryty lepkavými žláznatými chlupy - tentakulemi, u mucholapky a aldrovandky je způsob lapání kořisti aktivní, pomocí pasti reagující na pohyb.

Květy jsou pravidelné, čtyř- až pěti- (výjimečně až osmi-) četné, oboupohlavné, obvykle ve vijanu, řidčeji v hroznu nebo jednotlivé. Kališní lístky jsou na bázi srostlé, koruna je volná. Tyčinek je obvykle 4 nebo 5 (vz. až 20), jsou volné a střídající se s korunními lístky. Semeník je téměř nebo zcela svrchní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů, s volnými čnělkami. Plodem je pukavá nebo nepukavá lokulicidní tobolka s několika až mnoha semeny.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď rosnatkovité zahrnuje asi 115 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena po celém světě. Největší rod je rosnatka, zbylé 2 rody jsou monotypické.[4]

V české stejně jako v evropské květeně jsou zastoupeny 3 druhy rosnatky (Drosera) a aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa).[3][5]

Rosnatkovité se vyskytují na přinejmenším sezónně vlhkých stanovištích na kyselých, živinami chudých půdách.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V klasických systémech byly rosnatkovité většinou řazeny do blízkosti čeledí špirlicovité (Sarraceniaceae) a láčkovkovité (Nepenthaceae), avšak na zcela jiné místo v systému než většina čeledí řádu hvozdíkotvaré v dnešním pojetí, nejčastěji do podtřídy Dilleniidae (Cronquist, Tachtadžjan).

"Podle kladogramů APG tvoří rosnatkovité bazální větev monofyletické skupiny čeledí zahrnující láčkovkovité (Nepenthaceae), rosnolistovité (Drosophyllaceae), Ancistrocladaceae a Dioncophyllaceae.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy rosnatkovitých jsou obvykle opylovány hmyzem, samoopylení bývá zabráněno protandrií. Květy se mohou samoopylit při uzavírání se na sklonku dne. Drobounká semena jsou šířena vzduchem nebo vodou. Dosti časté je také vegetativní množení, např. úlomky listů či kořenů. U australských trpasličích rosnatek se v závěru suché periody vytvářejí v centru listové růžice speciální zelená rozmnožovací tělíska - tzv. gemy.[6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je cenná léčivá rostlina.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Aldrovanda, Dionaea, Drosera[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flora of China: Droseraceae [online]. . Dostupné online.  
  2. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  3. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.  
  4. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  6. a b JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.